Zoufale špatná televize a osvěžující youtubeři

Sobotní večer jsem strávil (jak jinak, že?) u televize. Nabídka pořadů byla neskutečně slabá. Tzv. zábavné pořady se většinou skládají z rozhovorů s děsivě přestárlými celebritami, které před kamerami vzpomínají na doby své slávy a zoufale hledají „veselé“ příhody z doby, kdy byly mladé. Protože těch příhod zase tolik nebylo a opakováním se už dávno vyčerpaly a vyčpěly, hledají zoufalí tvůrci stále hlouběji a mezi staršími.

Chvíli jsem sledoval pořad s Miroslavem Donutilem, kde tento oslavoval jakési výročí (jaké, jsem nepochopil), byly tam prostřihy na bývalé pořady, kde opět Donutil vzpomínal, minulá a mnohokrát vylouhovaná televizní posezení s dalšími herci. Vzpomínal tam přestárlý Vlastimil Brodský, pak dokonce odněkud exhumovali režiséra Otakara Vávru. Aby tvůrci malinko oslabili neskutečně hřbitovní dojem věkovitosti a stáří vanoucí z účastníků zábavy, padla otázka, zda Vávra někdy vybíral herečky přes postel. Vávra to popřel, načež se kdosi vytasil s dopisem z roku 1942, ve kterém žena podepsaná jako Adina píše Vávrovi žádost o roli a z náznaků bylo jasné, čím „zaplatí“.

Pravdou je, že v současnosti nemáme žádné komiky, baviče typu Menšíka, moudré filozofy ve stylu Horníčka s Werichem, nikoho schopného s nadhledem komentovat současné události, žádnou dvojici typu Dvořáka s Bohdalovou či Šimka a Soboty. To vše byli umělci z doby nesvobody a temna. A tak nám nezbývá, než stále dokola omílat čím dál starší historky a ty dnešní vzpomínkové pořady mají pachuť desetkrát vymáčeného sáčku čaje.

Na dalších kanálech běžely americké akční, válečné filmy a horory. Pro ilustraci jsem si vypsal filmy dávané v sobotu 30. ledna 2016 na všech kanálech: Thor (akční film USA), Železná srdce (válečný film USA), Vražedná hra (akční film USA), Smrtelný úder (Thriller USA), Kongo (dobrodružný film USA), Jak ztratit kluka v 10 dnech („komedie“ USA), Vybíjená („komedie“ USA), Zrození (drama USA), Poltergeist 3 (horor USA), Vrah mého manžela (thriller, USA), Star Trek (sci-fi USA), Kráska a zvíře (krimi seriál USA), Vítězové a poražení (drama USA), Ano šéfe (reality show USA) .

Ta naprostá zahlcenost a přesycenost produkcí USA je dech beroucí. Tohle nebylo ani v dobách normalizace a reálného socialismu, kdy nám zase cpali ruské filmy. Ale nikdy ne v takovém množství a takový balast. V celém televizním večeru byl jen jeden britský film (Thudnerball z roku 1965 s Jamesem Bondem) a jeden německý (Skok do štěstí). Český či slovenský film ani jeden. O ruských či třeba francouzských a italských filmech ani nemluvě. Neexistují.

Takže shrnutí: Horory, vyvolávání strachu, vraždy, krev, násilí, dějová povrchnost, duševní plochost, nevkus a stařecké vzpomínání – to je v průřezu obraz televizních pořadů v sobotu večer, za které povinně platíme.

* * *

Pokud jste si ještě nepřečetli článek v Babišovkách z úvodu, tak vězte, že Youtubeři jsou hodně mladí kluci a holky, nejmladšímu na setkání bylo osm, průměr je tak 13-15 let. Natáčejí si vlastní videa a dávají je na youtube.com. Ti nejúspěšnější mají stovky tisíc pravidelných odběratelů. Za reklamy dostávají měsíčně až tři desítky tisíc korun (tvrdí jeden v článku). Nevím, jak to funguje, já jsem tam žádnou reklamu neviděl, ale budiž.

Nečekejte nějaký děj nebo hloubku. Je to sranda. Ale ne vymyšlena předem u stolu, je to situační sranda. Prostě oni improvizují. Nic jim není svaté, blbnou. Je v tom svěžest a mládí. Trhlost. Praštěnost. Neotřelost. Kupodivu ještě si na tu dobu pamatuji, takže mám porozumění. Jsou to neherci, kteří se baví a baví ostatní.

Udivil mne technicky dobře zvládnutá kamera a střih. Skoro jako by to dělal profík. Koukněte se třeba na to, jak Moma s Expl0item pečou cookies naslepo:

Nebo Ako sa poznáme?

Popřípadě se můžete pobavit vlogem EAT IT OR WEAR IT

Tak co? Jasně, na Oscara to není. Ale má to větší náboj, než unavená a krví a násilím přesycená oficiální televize. Tak si myslím, že možná ti dnešní mladí nejsou tak špatní. My jsme nebyli jiní, jen jsme neměli ty technické prostředky.