Ani zrno nazmar

Takhle vypadalo obilné pole, kolem kterého pravidelně jezdím, 26. července. Nejsem agronom, ale domnívám se, že obilí bylo už tehdy zralé ke sklizni.

Dříve narozeni si určitě pamatují, že v dobách budování reálného socialismu jsme v období žní slýchávali heslo ani zrno nazmar.

Dnes už nic takového neslyšíme, to heslo má negativní konotaci, spojujeme si ho se socialismem. Nespravedlivě, není to ani tak výmysl stranických soudruhů jako prostě přístup rozumného hospodáře. Ovšem tenkrát byla pole ve společných vlastnictvích. Dnes je nejspíše většina v soukromých rukou. Říkají nám, že soukromník se o své věci postará lépe než společenství. Opravdu?

Uběhl měsíc. Má oblíbená trasa mezi poli už vypadá jinak. Většinou strniště, někde dokonce už stačili i zaorat a zvláčet, takže půda je připravena k odpočinku. Ovšem velká část lánů (řekl bych, že jde odhadem o několik hektarů, zhruba 20-30% polí, kolem kterých jezdím) dosud není sklízena. Nikdo tam nepracuje. Obilí schne, zrno se drolí. Takhle vypadalo pole 19. srpna. Všimněte si, zrno vypadává z klasů a vítr ho roznáší po cestě, klasy jsou přesušené.

Můj děda, zavilý antikomunista, který přežil koncentrák, jednou v šedesátých létech napsal na UV dopis, protože pole, které měl kousek od chalupy, JZD nechalo rok ležet ladem. Napsal jim, ať se přijedou podívat, jak soudruzi v družstvu hospodaří. On to samozřejmě myslel ironicky. A děly se věci! Přijela delegace z Prahy v šestsettrojkách, sami hlavouni, pole obhlédli, promluvili s dědou a pak si podali předsedu příslušného JZD. Dnes si ani není kde stěžovat.

Opravdu jsme tak bohatí, že si můžeme dovolit zaset a pak nesklidit? Jaký v tom je smysl? Zapomněli na to? Čekají, až to vyhnije samo? Je to určeno pro myši a další polní hlodavce? Kdo zná odpověď?