Otázka k mužům: Nechali byste se vykleštit?

V podstatě je myšlenka, že by se muži měli převzít svůj díl zodpovědnosti za nenarození potomka, pochopitelná a správná. Opravdu není fair, aby to musely řešit jen ženy. Ale...

Tak nějak mi to nejde pod nos. Otřásám se hrůzou při pomyšlení, že bych měl takovou operaci absolvovat – a ještě dobrovolně. Tvrdí nám, že podvázání nebo přerušení chámovodů je drobná operace a že nemá vliv na sexuální touhy. Neboli, jak se říká v angličtině does not affect the sex drive. Věřím, že to je malá operace. Nejde o trošku bolesti. To bych klidně snesl. Jde o něco více.

Chlap udělá pro ženu hodně. Nedávno mi napsala jedna paní, že se její mladší brácha upsal na službu do Afghánistánu, aby umožnil své ženě vyšší životní standard. Tohle je opravdu důkaz lásky. Jen si kladu otázku, zda to ta dotyčná ocení...

Ano, chlap udělá pro ženu nesmyslně hodně, pokud ji má rád. Nebo jde-li mu o ochranu a zajištění vlastní rodiny. Tak nějak si myslím, že se o těch věcech málo píše. Totiž o tom, co všechno je muž ochoten pro svou rodinu udělat.

Nicméně se mi zdá, že existuje hranice. Najmout se na vojenskou službu do Afghánistánu a riskovat, že mě někdo zmrzačí? Ano. Protože to je chlapské. Je v tom kus odpovědnosti a kus rizika a to patří k životu. Nechat se dobrovolně zneplodnit (dere se mi tady to slovo zmrzačit)? Ne. V tomhle jsem tak nějak proti. Chlap je ochoten riskovat kůži, když na to přijde. Ale jakmile dojde k těmhle delikátním věcem, tak to tak nějak odmítá. Myslím si, že skutečný chlap tohle neudělá. A to bez ohledu na to, jak moc o svou partnerku / ženu / milenku stojí. Skutečný chlap je totiž na svou plodnost hrdý. Intuitivně vnímá příkaz přírody (teď naštvu čtenářku Jarmilu, která toto u chlapů nesnáší) šířit své geny dál. A podvědomě tuší, že jeho současná partnerka nemusí být tou poslední v životě. I když mu je sedmdesát.

Přemýšlím nad tím, co vede některé muže tuto operaci dobrovolně podstoupit. Prý je to pocit zodpovědnosti a uznání faktu rovnosti pohlaví. Mně se skoro zdá, že to tak nějak nenápadně zapadá do ideologie feministek. A do jejich tajné agendy. Ony by rády – i když to nikdy veřejně nepřiznají – muže vykleštily. Změnily v ženy. Utlumily jejich testosteron. Zbavili je agresivity. Zkrátka přizpůsobily si je.

Je to mentální problém. Měl bych použít kondicionálu: Byl by to problém. O ničem podobném neuvažuji. Ten článek nepíšu proto, že bych hledal radu sám pro sebe. Spíše mě zajímá, co si o tom myslí ostatní muži. A jejich partnerky, protože pro ně to muž eventuálně dělá.

Začínal jsem otázkou k mužům, končím otázkou k ženám: Dovolily byste, souhlasily byste nebo dokonce nutily byste k tomu své partnery?

P.S. Tento článek nic neřeší, pouze otevírá diskuzi.