Řetězový dopis
8.11.2003 Na okraj Témata: Společnost, Humor 402 slov
Podle dnešních pravidel a zákazů bychom my, jako děti narozené v 60. a 70. letech, vůbec neměli šanci přežít.
Naše postýlky byly malované barvou, která obsahovala olovo.
Neměli jsme doma léky v lékovkách s bezpečnostním uzávěrem. Žádné pojistky na dveřích a oknech, a když jsme jeli na kole/koloběžce neměli jsme helmy.
Pili jsme obyčejnou vodu z hadice, a ne filtrovanou a upravovanou vodu z lahví.
Jedli jsme chleba a máslo, pili limonády s cukrem, a přesto jsme nebyli obézní, protože jsme to stačili vyběhat venku.
Klidně jsme se rozdělili o jednu flašku a pili s druhejma, aniž by z toho někdo umřel. Několik hodin jsme se mořili a stavěli trakaře ze starých nepotřebných věcí, jezdili jsme s kopce, jen abychom pak přišli na to, že jsme zapomněli na brzdu. Teprve po několika tvrdých dopadech jsme ji domontovali.
Brzy ráno jsme si šli ven hrát, a přišli jsme domů až se teprve venku rozsvítily lampy - a nikdo se nás nedovolával- žádnej mobil při ruce!
Neměli jsme žádné Playstation, Nintendo eller X-box, vlastně ani televizní hry, žádný z 99 televizních kanálů, žádný surround-sound, mobilní telefony, počítače, chatrooms a Internet.
Měli jsme kamarády, byli jsme venku a vyhledali jsme si je!
Spadli jsme se stromu, řízli se, zlomili si ruku či nohu, vyrazili si zuby, ale nikdo nebyl pro tyto úrazy žalován. Byla to přeci naše hloupost a nikdo nebyl vinen - jen my!! Prali jsme se, měli jsme modřiny, ale naučili jsme se to překousnout.
Našli jsme si hry s tenisákama, klackama a jedli jsme i trávu (hlavně šťovík).
I když nás dospělí varovali, hráli jsme si s nůžkami a noži a nikdy jsme si nevypíchli oko.
Jezdili jsme na kolech, chodili jsme domů k jiným kamarádům, tloukli jsme na dveře, vlezli jsme dovnitř a pletli se dospělým do řeči.
Někdo, kdo nebyl ve škole tak chytrý, musel opakovat ročník.
Dnešní rodiče vychovávají skleníkově chráněné, nesamostatné, zchoulostivělé a suverénní děti a budoucí chytráky.
My jsme byli poslední generace, která ještě měla volnost. Zažili jsme fiasko i úspěchy a naučili jsme se chovat se odpovědně a se vším si poradit. A ty jsi jeden/a z nich.
Blahopřeji !!!
Pošli tento dopis každému, kdo zažil toto velké štěstí a žil jako dítě do doby, než naše životy začali ovládat zákonodárci a politici.
Ten lepší život byl jen náš!!!