Výměna pneumatik
5.1.2002 Na okraj Témata: Nezařazeno 612 slov
"Dobrý den, rád bych hovořil se Sheilou Meyer"
"Není tady."
"Jak to, není? Měl jsem dnes přijet vyměnit pneumatiky. Slíbila, že zavolá včera, ale nevolala. Můžete alespoň potvrdit zda ty pneumatiky došly? Jmenuji se Stwora."
"Moment." V telefonu slyším hudbou podmanivý mladistvý hlas z pásku, který mi vemlouvavě tvrdí, jakou mají radost, že jim volám a jak velmi jim záleží na každém zákazníkovi. V pozadí toho hlasu hraje hudba. Po chvíli klapnutí. Mužský hlas: "Prosím, přejete se?"
Znovu vysvětluji, oč mi jde a mám přitom mizerný pocit marnosti. "Okamžik, prosím, nepokládejte telefon." Opět slyším z pásku hlas, přesvědčující mě jak velmi si mne váží. Uběhly asi dvě minuty. Mužský hlas, ovšem jiný, než ten předchozí: "Tady Gord, prodejna s pneumatikami, jak vám můžeme pomoci?"
"Hovořil jsem s mužem, který mě žádal, abych nepokládal telefon, zatímco vyhledává ve vašich záznamech, zda dorazily pneumatiky pro můj vůz."
"Aha a jak se jmenujete?"
"Vladimír Stwora."
"Tak moment." Potřetí slyším v telefonu hudbu a ujištění, jakou mají radost, že mi mohou posloužit. Po minutě se vrací na linku stejný hlas: "Tak, už jsem to našel. Bohužel, vaše pneumatiky nedorazily."
"Jakto, nedorazily?"
"Nepřišly."
"Poslyšte," hlas mi přešel do vyšší polohy. "už se to táhne dlouho. Ve vaší prodejně jsem byl před dvěma týdny. Tehdy mi paní Meyerová, vaše pracovnice, řekla, že pneumatiky musí přivést ze skladu a objednala si mě na pondělí. Musel jsem kvůli tomu zpřeházet rodinný plán, protože auto potřebujeme denně. Ale zařídil jsem to a přijel s vozem v pondělí. Paní Mayerová mi ale v pondělí sdělila, že pneumatiky nemá, protože sklad je v pondělí zavřený, což ona nevěděla. Slíbila, že pneumatiky určitě dorazí ve středu. Znovu jsme museli přeorganizovat náš denní plán tak, aby na středu dopoledne bylo auto volné. Paní Mayerová slíbila, že zavolá předem, abych nemusel zbytečně jezdit. Opravdu zavolala, ale až v odpoledních hodinách a sdělila mi, že je jí líto, ale pneumatiky pořád ještě nemají, a to proto, že tento typ ve skladu nebyl. Že je tedy nutno objednat je z Winnipegu, ale že do pátku tady určitě budou. Odmítl jsem na pátek měnit rozvrh rodiny a s paní Mayerovou jsme se domluvili na sobotu s tím, že ještě v pátek zavolá a potvrdí, že pneumatiky jsou na místě. Ovšem ani tentokrát paní Mayerová nevolala. Volám vám tedy sám. Je sobota, paní Mayerová tam není a pneumatiky také ne. Co si myslíte, že mám dělat?"
"Pane, je mi líto. A nekřičte na mě. Ty pneumatiky nejsou, protože firma Michelin je nedodala."
"Tak mi dejte jiné, třeba Dunlop." Začínal jsem už být hysterický.
"Moment." Opět čekání. "Tak Dunlop také nemáme. Mohli bychom vám nabídnout Firestone." Vzpomněl jsem si na řadu problémů s těmito pneumatikami, kvůli kterým došlo v uplynulém roce k řadě smrtelných nehod a výrobce automobilů Ford přerušil s firmou Firestone sedmadevadesátiletý kontrakt.
"Ne, děkuji, Firestone nechci."
"Tak, víte co? Nechte to na mě. Já zkusím někde ve skladech sehnat Dunlop, nebo jinou kvalitnější značku a zavolám vám v pondělí. Ano, spolehněte se, určitě vám zavolám. "
A ještě pro úplnost: Nejde o žádný malý pokoutní obchůdek s pneumatikami. Firma Mississauga Tire Centre je dosti velká a dobře zavedená firma. Má čtyři prodejny a dokonce svou vlastní web stránku: http://www.mississaugatire.com.
Podotýkám, že nemám žádný zvláštní vůz omezené série, vyžadující speciální pneumatiky. Mám obyčejnou Toyotu Camry, rok výroby 98, takovou, jakých jezdí po zdejších silnicích tisíce. Ponechávám tento kratičký příběh ponechávám bez komentáře a bez závěru. Ten si udělejte sami.