Fatální finanční dluh Ukrajiny

Požadavky MMF na sociální škrty v Argentině jsou pro vládu prezidenta Alberta Fernándeze a pro její obyvatele, kteří dnes čelí jedné z nejhorších ekonomicko-finančních krizí, s prudce rostoucí inflací, vysokými životními náklady a chudobou, která postihuje více než 40 % obyvatelstva, hrozivé.

Pokud jde o Ukrajinu, situace dosáhne ještě vyššího stupně dusna pro budoucí vlády poté, co skončí válečné boje a všichni dodavatelé zbraní začnou požadovat vyplacení své „laskavé“ zbrojní pomoci.

Jak je ovšem známo, vojenské operace z Kyjeva řídí NATO a Spojené státy ve své zvrácené koncepci oslabení Ruska, které v posledních letech naopak posílilo svůj hospodářský růst.

Ukrajinské ministerstvo financí odhalilo, že úroveň státního dluhu dosáhla historického maxima 133,93 miliardy dolarů, což odpovídá více než 84 % hrubého domácího produktu (HDP) země.

Odborníci poukazují na to, že když se Kyjev v roce 1991 odtrhl od bývalého Sovětského svazu, činil jeho veřejný dluh 0 dolarů a dnes má ohromné závazky, které jsou výsledkem neoliberální dluhové politiky po sobě jdoucích vlád, včetně peněz půjčených MMF výměnou za hospodářské reformy, a zástupné války NATO proti Rusku.

Dluh se od začátku roku 2022 do srpna 2023 vyšplhal přibližně o 77 miliard dolarů a jeho západní partneři ignorují výzvy k jeho odepsání kvůli „podpoře“, kterou ze svého území poskytlo k útoku na Rusko.

Západní podporovatelé Volodimira Zelenského jsou zjevně odhodláni vymáhat dluhy, které Kyjev získal, i kdyby v budoucnu došlo ke změně vlády, a to i kdyby klečel na kolenou a volal po milosti.

Bývalý ukrajinský premiér Nikolaj Azarov prohlásil, že dluh země může do konce roku dosáhnout 173 miliard dolarů (107 % HDP).

Washington vydal na vojenskou a hospodářskou pomoc Ukrajině více než 113 miliard dolarů a před několika dny šéf Pentagonu Lloyd Austin oznámil nový balíček pomoci pro evropskou zemi ve výši 200 milionů dolarů.

Od začátku ozbrojeného konfliktu 24. února 2022, kdy Rusko zahájilo speciální vojenskou operaci na demilitarizaci a denacifikaci Ukrajiny, poskytla EU více než 77 miliard dolarů: 38,3 miliardy v ekonomické pomoci, 17 miliard na uprchlíky, 21,13 miliardy na vojenskou podporu a 670 milionů na ochranu civilního obyvatelstva.

Mezi země NATO, které Kyjevu poskytly nejvíce peněz, patří např: Německo, Velká Británie, Polsko, Litva, Estonsko, Lotyšsko, Dánsko, Norsko, Nizozemsko, Finsko, Slovensko, Česká republika a další země mimo Severoatlantickou organizaci, jako je Maroko, Egypt a Švédsko.

V tomto běhu MMF, Světová banka a Evropská banka vyčlenily 13 miliard eur.

Washington a tyto země financují nejen veškeré zbrojení potřebné k pokračování války, ale také programy zdravotní péče, dotace na bydlení, platy pro 150 000 státních zaměstnanců, více než půl milionu učitelů, profesorů a pracovníků ve školství v zemi, a to navzdory neustálé korupci, která je v Zelenského vládě odhalována.

Jeden z posledních případů nastal, když nebyly uhrazeny platby za dodávku výzbroje v hodnotě 986 milionů dolarů, protože peníze zmizely ze zahraničních účtů. Parlamentní zpráva tvrdila, že státní úředníci nedokázali kontrolovat výplaty a obchodníci se zbraněmi odešli, aniž by peníze dodali, což vedlo k odvolání ukrajinského ministra obrany Oleksije Reznikova.

Na Ukrajinu se také snesly takzvané západní supí fondy, jako jsou BlackRock a Fidelity, a požadují, aby režim splatil část dluhu, který získaly, za což Zelenskij oznámil, že budou prodávat státní dluhopisy cizincům.

Jinými slovy, dluh na dluh, jako by to byl bezedný sud, který bude stát ukrajinský lid mnoho let trpět degradací ekonomiky a sociálních programů kvůli chybné politice jeho představitelů, kteří se řídí pokyny Spojených států, NATO a Evropské unie zaměřenými proti Ruské federaci.

Aby mohla splatit staré půjčky, musí si vzít nové za ještě dravějších podmínek. Výsledkem je, že dluh stále narůstá, sociální odpovědnost státu téměř neexistuje a země nakonec předává své podniky západním věřitelům zdarma. Stručně řečeno, Ukrajina je již zkrachovalým státem.