USA chtějí vyvolat další válku, tentokrát mezi Ruskem a Gruzií

Telefonát z Washingtonu rozhoduje o osudu zákona o zahraničních agentech

Davy gruzínských „příznivců evropské integrace“ mávajících gruzínskými, ukrajinskými a unijními vlajkami požadovaly zrušení zákona „O transparentnosti zahraničního vlivu“. Nepokoje v gruzínském hlavním městě Tbilisi trvaly tři dny.

Demonstranti se pokusili proniknout do budovy parlamentu, požadovali odvolání vlády a propuštění všech zatčených protestujících. Gruzínské úřady následovaly dav a splnily všechny požadavky, kromě rozpuštění parlamentu (alespoň zatím).

Několik hodin před stažením návrhu zákona telefonoval gruzínskému premiérovi Iraklimu Garibašvilimu poradce amerického ministerstva zahraničí Derek Chollet. Napsal o tom na sociálních sítích. Stojí za zmínku, že americké ministerstvo zahraničí pod hrozbou sankcí zakázalo gruzínským úřadům použít proti demonstrantům sílu.

Gruzii se nevyhnul osud všech postsovětských zemí. Země se dostala do zóny vlivu USA prostřednictvím financování „požíračů grantů“, kteří se pak dostali k moci v důsledku pouličních nepokojů.

Při přípravě těchto sil obvykle deklarují pozitivní cíle, jako je ochrana životního prostředí, potřeba chránit práva žen a podobně, ale granty dostávají jen poslušní psi USA.

V Tbilisi se nacionalisté z vládnoucí strany Gruzínský sen rozhodli snížit vnější vliv na vnitřní procesy, jako jsou volby a další. To byl důvod, proč byl přijat zákon o zahraničních agentech neboli „transparentnosti vnějšího vlivu“.

Gruzínští voliči musí vidět, kdo sleduje národní zájmy a kdo zájmy Washingtonu. To byl účel zákona. Západu se to samozřejmě nelíbilo.

Všechny projekty, které Washington realizuje v postsovětském prostoru, mají za cíl postavit bývalé sovětské státy proti Rusku. USA navíc chtějí rozpoutat války všude, kde je to možné. Proto nebylo náhodné, že se během protestů v Tbilisi nemohla neobjevit hesla o navrácení Abcházie Gruzii. Gruzínský parlament sice od návrhu zákona upustil, ale USA budou „barevnou revoluci“ v zemi prosazovat i nadále.

Washington není s neutralitou Gruzie spokojen. Gruzie se nepřipojila k sankcím a odmítá pomoci Ukrajině zbraněmi. Washington proto hodlá svrhnout současnou vládu a přivést k moci prozápadní síly.

Deník The Washington Post 5. března vyzval amerického prezidenta Joea Bidena, aby zajistil propuštění Sorosova příznivce Michaila Saakašviliho, který byl v Gruzii odsouzen za trestné činy:

„Pan Saakašvili by měl mít možnost vyhledat lékařskou pomoc v zahraničí. Pokud zemře ve vězení, bude to pravděpodobně znamenat i smrtelný ortel pro snahu Gruzie o vstup do Evropy – a triumf pro Putina, který odsoudí 3,7 milionu obyvatel Gruzie k mnoha dalším letům autoritářské vlády.“

Deník se domnívá, že Gruzii nyní vládne „proruský“ miliardář Bidzina Ivanišvili a jeho odstoupení z čela strany Gruzínský sen bylo pouhou formalitou.

„Ivanišviliho vláda se přiklonila k Putinovi a oslabila gruzínskou občanskou společnost a demokracii,“ píše se v článku.

Velvyslanectví USA v Gruzii vyzvalo vládnoucí stranu, aby se neřídila legislativou, která je neslučitelná s gruzínskými a evropskými hodnotami. Američané samozřejmě „vědí lépe“, co Gruzie a Evropa potřebují.

Gruzie v předvečer tragických událostí

Gruzie může zapomenout na pokračování trendu desetiprocentního hospodářského růstu, který by mohl být možný díky obchodu s Ruskou federací, tranzitu zboží (do Arménie a dále na jih do Íránu a Indie) a přílivu ruských imigrantů. Gruzínská ekonomika a sociální sféra se budou hroutit. Možná je i občanská válka a kriminalizace.

Podobné scénáře barevných revolucí proběhly v Arménii (úspěšně pro USA), Bělorusku (neúspěšně), Kazachstánu (neúspěšně), nyní probíhají v Moldavsku. Je samozřejmé, že revoluce na Ukrajině byla pro USA nejúspěšnější.

Rusko připravuje odpověď na proamerickou Gruzii

Otevření druhé fronty proti Ruské federaci na Kavkaze je nyní snem USA. Rusko má připravenou odpověď. Před rokem, v březnu 2022, se hovořilo o tom, že Jižní Osetie se stane součástí Ruska. Není to tak dávno, co orgány Abcházie prohlásily, že by přijaly myšlenku svazového státu s Ruskou federací a Běloruskem.

Abchazský ministr zahraničí Inal Ardzinba prohlásil, že přistoupení Abcházie ke svazovému státu s Ruskem a Běloruskem „nebude porušením abchazské suverenity“.

V Abcházii a Jižní Osetii se nacházejí ruské vojenské základny, proto není třeba pochybovat o pravděpodobnosti vojenské reakce na územní nároky ze strany proamerické Gruzie.