Velké protiválečné protesty v Německu, Francii a Itálii

V Paříži se sešlo 10 000 lidí, kteří protestovali proti členství Francie v NATO i v EU. Účastníci rovněž požadovali ukončení vojenské pomoci francouzské vlády Kyjevu. Demonstraci nazvanou „Národní pochod za mír“ uspořádala pravicová strana Les Patriotes. Podle jejího lídra Floriana Philippota, který se k pařížskému shromáždění sám připojil, se podobné, ale menší protesty v neděli konaly na dalších 30 místech po celé zemi.

V sobotu se tisíce lidí zúčastnily mírových demonstrací v italských městech Janov a Milán. V Janově se shromáždění zaměřilo na ukončení dodávek zbraní na Ukrajinu a organizovali je členové odborů a levicoví aktivisté, jejichž heslo znělo „Snížit zbraně, zvýšit mzdy“. Podle místních médií se k janovskému protestu připojilo 4 000 lidí z celé Itálie a také lidé z Francie a Švýcarska.

Na organizaci shromáždění se podílela organizace Kolektiv autonomních přístavních dělníků (CALP) spolu s italskou komunistickou stranou. Požadovali, aby zařízení janovského přístavu nebyla nadále využívána k usnadnění dodávek zbraní na Ukrajinu.

Riccardo Rudino z CALP upozornil, že „konflikt na Ukrajině nezačal loni“, ale „v roce 2014, kdy došlo k masakru ruskojazyčného obyvatelstva Donbasu“.

Po puči v Kyjevě v roce 2014, který byl podporován Spojenými státy a který svrhl vládu bývalého ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, Rusko anektovalo Krymský poloostrov, zatímco ve válce Kyjeva proti separatistickým republikám Doněcku a Luhansku bylo zabito přes 14 000 lidí, včetně tisíců civilistů.

V Londýně se podobná demonstrace konala ve velkém počtu a vyzývala k míru na Ukrajině a k ukončení dodávek zbraní britskou vládou Kyjevu. Akci pořádala organizace Stop the War Coalition na Portland Place v centru Londýna a zúčastnil se jí i bývalý předseda Labouristické strany Jeremy Corbyn.

Mnoho tisíc lidí se zúčastnilo masového protestu v centru Berlína, kde účastníci protestovali proti německé vojenské pomoci Kyjevu. Protestující, kteří se shromáždili u Braniborské brány, dodatečně požadovali, aby jejich vláda zapojila Rusko do mírových rozhovorů a ukončila válku na Ukrajině.

Podle organizátorů se do demonstrací „Povstání za mír“ zapojilo až 50 000 lidí. Policie však uvedla nižší odhad, a to 13 000 účastníků. Akci organizovala Sahra Wagenknechtová, členka německé strany Links (Levice), a feministická spisovatelka a aktivistka Alice Schwarzerová.

Wagenknecht prohlásil, že neonacisté nejsou na protestu vítáni, ale kdokoli jiný, kdo si „upřímně přeje mír“, může přijít. Během svého projevu na akci Wagenknechtová prohlásila, že v Německu vzniká „nové, silné mírové hnutí“.

Poznamenala také, že nesčetné protestující spojuje skutečnost, že se necítí být reprezentováni vládou kancléře Olafa Scholze a jeho ministryně zahraničí Annaleny Baerbockové v jejich rozhodnutí dodat Kyjevu zbraně, včetně hlavních bojových tanků.

Na některých transparentech bylo v narážce na drastickou eskalaci zapojení Berlína do války od loňského roku napsáno „Dnes přilby, zítra tanky, pozítří vaši synové“.

Další transparenty, které protestující nesli, nesly protiválečná hesla jako „Stop zabíjení“, „Ne moje válka, ne moje vláda“ a „Diplomacie místo granátů“.

Dva týdny před protestem vydali Wagenknecht a Schwarzer „Manifest za mír“, v němž požadovali, aby Scholz „zastavil eskalaci dodávek zbraní“. Petice údajně získala více než 650 000 podpisů, včetně některých významných intelektuálů a politických osobností.

Víkendové masové protesty v Berlíně navázaly na menší demonstraci koncem ledna v Norimberku, kde se účastníci shromáždili proti Scholzovu rozhodnutí poskytnout Kyjevu tanky Leopard 2. Tento měsíc protestovalo přibližně 10 000 lidí také v Mnichově během Mnichovské bezpečnostní konference, kde západní představitelé jednali o financování, vyzbrojování a výcviku ukrajinských sil „tak dlouho, jak to bude nutné“ k porážce Ruska.

V neděli se také na jihozápadě Německa na letecké základně Ramstein, kde se konají jednání kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny o vyzbrojování Kyjeva, sešli protestující, kteří požadovali ukončení dodávek zbraní a zároveň požadovali, aby americké letectvo „odešlo domů“.

V Norimberku protestující vyjádřili své hrozné obavy, že německý národ bude zatažen do další války s Ruskem. Jak poznamenal jeden z demonstrantů: „Pokud se my Němci zapleteme do války, a já osobně si válku s Ruskem nepřeji, pak je to pro nás Němce na základě historie to nejhorší znamení, které můžeme vyslat“. Demonstrant pokračoval: „Žádná válka nesmí jít přes Německo, ani dodávky zbraní, ani nic jiného, protože jinak bude Německo opět uprostřed toho všeho“. Podle něj je to přesně to, co „Amerika chce“.

Poslední protesty v Německu se odehrály na pozadí bombastické zprávy veterána investigativní žurnalistiky Seymoura Hershe „Jak Amerika zničila plynovod Nord Stream“.

Před začátkem války dodávalo Rusko zhruba třetinu evropského plynu, zatímco Německo bylo na Moskvě závislé více než z poloviny. Poté, co došlo k sabotáži plynovodu Nord Stream, nabídl ruský prezident Vladimir Putin, že bude do Evropy dodávat plyn nepoškozeným potrubím Nord Stream 2. Tuto nabídku Berlín rychle odmítl.

Ministr zahraničí Antony Blinken oslavoval výbuchy v Baltském moři, které podle Hershe způsobily výbušniny nastražené potápěči amerického námořnictva a odpálené sonarovou bójí shozenou norským špionážním letadlem. Blinken útok označil za „obrovskou strategickou příležitost“, jak zbavit Evropu závislosti na levné ruské energii „na několik let dopředu“. Od útoku, který vedl k pravděpodobně největšímu úniku metanu v historii, nahradily USA a Norsko Rusko na pozici hlavních dodavatelů zemního plynu pro Evropu.

V důsledku ekonomické války proti Rusku vedené Spojenými státy lidé v celé Evropě pocítili prudký nárůst cen plynu a inflace, takže někteří z nich mají v mrazivých zimních měsících problémy s vytápěním svých domovů. Toto napětí se začíná projevovat a pravděpodobně hraje určitou roli v motivaci řady protestních akcí v posledních dnech. V loňském roce se podobných demonstrací v Itálii, Německu, Francii a České republice zúčastnily desetitisíce lidí, z nichž mnozí vyjadřovali rozhořčení nad drahou zahraniční pomocí Ukrajině, zatímco jejich životní úroveň stále klesá.

Poznámka editora

Nějak jsem si nevšiml, že by český mainstream o těch protestech informoval. Ušlo mi něco?