Zadní vrátka prodeje ropy, Washington zuří

Vlivná západní média pod vedením USA (MSM) v úterý vyjádřila krajní frustraci z neschopnosti Ameriky zastavit potenciální rusko-íránskou dohodu o výměně ropy do doby, než bude úspěšně znovu projednán společný komplexní akční plán (JCPOA), který je podle posledních zpráv možná na dosah. Ve svém článku nazvaném „Russia eyes Iran as sanctions-busting backdoor for oil sales“ (Rusko hledí na Írán jako na zadní vrátka pro prodej ropy) si stěžují, jak snadno by „Írán mohl dovážet ruskou ropu na své severní pobřeží Kaspického moře a poté prodávat ekvivalentní množství ropy jménem Ruska v íránských tankerech vyplouvajících z Perského zálivu“. Tento pakt by byl oboustranně výhodný a dále by posílil rychle se prohlubující strategické partnerství mezi těmito multipolárními velmocemi.

Globální systémový přechod k multipolaritě, který bezprecedentně zrychlil v souvislosti s poslední fází ukrajinského konfliktu vyprovokovaného Spojenými státy, jež začala před půl rokem, zásadně mění Eurasii. Prezident Putin nedávno prohlásil, že Rusko obnovilo svůj status světové velmoci, což přesně odráží jeho roli v současných mezinárodních vztazích. Pro vysvětlení: bezprecedentní sankce Západu vedeného Spojenými státy kontraproduktivně ochromily ekonomicko-finanční základnu upadající unipolární hegemonie Ameriky, což se shoduje s tím, že Rusko se spojilo s Indií a Íránem, aby vytvořilo třetí pól vlivu v současné bimultipolární přechodné fázi výše zmíněného systémového přechodu ke komplexnější multipolaritě (“multiplexitě“).

Tyto dva faktory nezvratně změnily průběh nové studené války: unipolární hegemonistický úpadek USA se stal nevyhnutelným, zatímco Indie pomohla Rusku preventivně odvrátit potenciálně nepřiměřenou závislost na Číně, která by podle některých pozorovatelů mohla vést k tomu, že by Lidová republika v nadcházející budoucnosti nahradila status jediné americké supervelmoci, a tím by se zopakovaly systémové nerovnosti spojené s tímto scénářem. Aby bylo naprosto jasné, autor této hrozivé předpovědi o tom, že Čína nahradí dřívější roli USA v mezinárodních vztazích, nepropůjčuje důvěru, ale pouze poukazuje na to, že zásah Indie jako černé labutě tento scénář v každém případě právě znemožnil.

Po vysvětlení strukturálního významu rusko-indického strategického partnerství, které mění pravidla hry, mohou čtenáři lépe pochopit doplňkovou roli, kterou hraje rusko-íránské partnerství. Ačkoli má menší přímý vliv, pokud jde o bezprostřední změnu trajektorie globální systémové transformace, je neméně významné, pokud jde o jeho dlouhodobé důsledky, vzhledem k dopadu, který je připraveno mít na energetický průmysl. Tyto dvě multipolární mocnosti jsou hlavními hráči v tomto obchodě, zejména v oblasti zemního plynu. Jejich spekulativní plány na dohodu o výměně ropy, které vyvolaly takovou paniku ze strany Politico, s sebou nesou potenciál zajistit spolehlivou tvorbu příjmů pro obě strany a zároveň pomoci svým partnerům.

Ruská a íránská ekonomika budou vzájemně profitovat z prodeje zlevněných zdrojů na světovém trhu, zatímco země jako Indie nákupem těchto vývozních produktů urychlí svůj vzestup jako multipolární velmoci. Jejich trojstranná osa se bude i nadále stávat silou, s níž je třeba počítat, zejména pokud první dvě jmenované země budou koordinovat své aktivity v oblasti zemního plynu, neboť mají největší zásoby zemního plynu na světě. Není proto těžké předvídat, že globální energetický průmysl by nakonec mohlo revolučně změnit rusko-íránské strategické partnerství, které by následně mohlo zasadit smrtelnou ránu takzvanému „petrodolaru“, zejména v případě scénáře, kdy Saúdská Arábie prodává Číně a dalším zemím ropu v jüanech.

De-dolarizace obchodu se zemním plynem, ať už souběžně s výše uvedeným scénářem, kdy Saúdská Arábie a Čína vedou de-dolarizaci obchodu s ropou, nebo místo něj v případě, že se tento druhý scénář z jakéhokoli důvodu neuskuteční, se zapíše jako přelomová událost do dějin světové ekonomiky. Spekulativně chystaná úzká spolupráce Ruska a Íránu v oblasti obchodu s ropou připraví půdu pro to, co velmi pravděpodobně přijde a co bude mít pro všechny nadmíru velký význam, neboť se očekává, že spotřeba zemního plynu bude v neurčité budoucnosti nadále růst. V praxi to znamená, že tito dva společně budou nepřímo, ale přesto citelně ovlivňovat světovou ekonomiku v nepoměrně větší míře.

Nikdo by neměl pochybovat o jejich záměrech, protože Írán je revolučním státem od roku 1979, zatímco prezident Putin koncem minulého měsíce představil globální revoluční manifest své země. Írán a Rusko se tedy shodují v tom, že je třeba udělat vše, co je nutné k urychlení systémového přechodu k multipolaritě, což nepochybně zahrnuje společné využití jejich rolí v obchodu s energiemi tak, aby se staly velmocemi v tomto odvětví. Budou z toho mít vzájemný prospěch a zároveň urychlí vzestup svého společného indického strategického partnera jako velmoci, což pomůže vymanit mezinárodní vztahy z jejich současné bimultipolární přechodné fáze a předznamenat tak vznik komplexní multipolarity přesně podle představ jejich vedení, a to vše na úkor upadající hegemonie USA.