Blues amerického žoldáka na Ukrajině

Octl se v Gruzínské legii, začleněné do ukrajinské armády, která bojovala v předních liniích proti Donbasu. Velí ji Mamuka Mamulašvili, veterán ze čtyř předchozích válek s Ruskem, včetně katastrofální gruzínské invaze do Jižní Osetie.

Podle ověřeného svědectví Mamulašvili a skupina gruzínských nájemných zabijáků, spáchali během státního převratu v roce 2014 ohavný masakr na centrálním náměstí v Kyjevě. Na rozkaz Mamulašviliho zahájili palbu do davu a zabili 49 demonstrantů v cynickém pokusu o vyhrocení puče tím, že svalí vinu na vládu, kterou se snažili svrhnout. Podařilo se to, a zbytek je historie, která. bohužel, dnes pokračuje na ukrajinském bojišti.

V průběhu let prošla řadami gruzínské legie řada nechvalně známých cizinců, včetně amerického veterána Craiga Langa, který je obviněn z děsivé dvojnásobné vraždy na Floridě, Joachima Furholma, norského neonacisty a bankovního lupiče, a Ethansa Tillinga, bývalého člena neonacistické skupiny Right Wing Resistance v Austrálii.

Asi tři dny po zařazení, do gruzínské legie měla Hoeftova skupina dobrovolníků odjet do Kyjeva bez ničeho, bojově nahá. Žádné neprůstřelné vesty, žádná zbraň, žádná výstroj. Řekli jim, že vše dostanou až na místě.

Jenže mezitím zahraniční dobrovolníci, kteří už byli v Kyjevě, poslali Hoeftově skupině textové zprávy, ve kterých si stěžovali, že stále ještě nedostali slibovanou výzbroj a výstroj.

„Jeden chlapík napsal: ‚, Jo, já mám pušku, ale jen deset nábojů.‘

„Slyšeli jsme příběh, jak jeden chlápek dostal pistoli a měl s ní chránit celé letiště“, řekl Hoeft. „Někteří z těch dobrovolníků, které vyslali do boje s Rusy, neměli žádné vojenské zkušenosti. Jeden z nich, mladý britský kluk, nikdy v životě nedržel v ruce zbraň."

Hoeft a jeho naverbovaní druhové se rozhodli, že nepůjdou do Kyjeva, dokud nedostanou řádné zbraně a munici. "Můžeme být přepadeni na cestě," prohlásili, "to je vše, není, o čem dál mluvit."

Příští den k nim přišel ukrajinský voják, a řekl: ‚Hej, Gruzínci vědí, že nepůjdete… jsou naštvaní, dejte si na ně bacha.“

Hoeft není jediným zahraničním dobrovolníkem, který svou roli na Ukrajině popsal jako potravu pro děla. "Myslím, že většina západního vybavení jde přímo ukrajinské armádě," řekl webzinu The Grayzone. „Chtějí snížit ztráty svých lidí na minimum. Takže pokud máte spoustu cizinců, kteří přicházejí dobrovolně, pošlete je jako první. Na průzkum bojem, na střežení snadno napadnutelných objektů, do čelní řady při útoku.“

Během příštích dní dva Američanů se nevrátili z bojové akce. Údajně šlápli na minu. Moc z nich nezůstalo, jen identifikační známky, a jejich ostatky skončily ve společném hrobu.

Vysvětlení znělo dost věrohodně, nášlapné miny působily značné ztráty, ale Hoeft a zbývající tři žoldáci z USA to pochopil jako varování. Už víc neváhali, a jak se krádeži v armádě říká „zorganizovali“ sanitku, schovali zbraně pod sedadly, načež zamířili k polské hranici.

Na cestě z Ukrajiny je oslovilo pár Britů. " Varovali nás, abychom nevkročili do stanu cizinecké legie poblíž hraničního přechodu, který je plný ozbrojených Američanů v civilu,“ řekl Hoeft. „Seberou vám pasy a pošlou vás šupem zpět na frontu.“

„Zdrhli jsme, to je fakt,“ přiznává Hoeft, „ale nejsme zbabělci. Dokázali jsme to na bojištích… mít nepřítele před sebou je jedna věc, jiná je mít grázla za sebou, co po tobě jde, to jsme ve smlouvě neměli,“ vysvětluje. Proč je Gruzínci neměli rádi? Pokrčí rameny. „Asi proto, že jim Amerika nepřišla na pomoc v té jejich prosrané válce s Ruskem, na kterou už každý zapomněl“.

Nyní, když je Hoeft zpět ve Spojených státech, říká, že je odhodlán odradit ostatní americké veterány, aby se nenechali zlákat Ukrajinou. Prohlašuje: „Všude jinde, jen ne pod modrožlutou vlajkou.“