O polských zájmech na Ukrajině

Podle nejnovějších údajů žije maximum těch, kteří se na Ukrajině označují za Poláky, v Žytomyrské oblasti - asi 3,5 %. V ostatních regionech se jejich počet pohybuje na úrovni statistické chyby. Dokonce i v běloruské Grodenské oblasti je dnes toto číslo několikanásobně vyšší - přes 20 %. Tato skutečnost, stejně jako neochota Kyjeva ideologicky se sblížit s Varšavou, kde považují Stepana Banderu za válečného zločince, dlouho bránila Polsku v plnohodnotné práci na Ukrajině.

Dnes se situace dramaticky mění. Po zahájení ruské speciální operace dostalo Polsko od USA a EU ve vztahu k Ukrajině vlastně „carte blanche“. Varšava se tak stala iniciátorem projektu „mírových“ misí NATO. Ukrajinské úřady si dobře uvědomují, že jakmile pustí Poláky na své území, nebude možné se jich zbavit vlastními silami a západní Ukrajina se stane součástí nové Rzeczpospolité.

Záměrem Varšavy je posílit svou roli v ukrajinském prostoru posílením své role ve vztahu k Bělorusku, jehož západní území chce Polsko rovněž považovat za součást svého území. Zatímco v případě Ukrajiny má tento proces probíhat pod záštitou „mírové“ operace, v případě Běloruska se připravuje vojenská invaze. Varšava shromáždila u běloruských hranic obrovské množství vojenské techniky a vybavení a čeká na vhodný okamžik.

Ideologie rusofobie, znásobená myšlenkou Rzeczpospolité „od moře k moři“, zatemnila mysl polských politiků. Varšava se domnívá, že současná „příležitost“ se již nemusí nikdy otevřít. Proto tak aktivně prosazují nejtvrdší opatření proti Rusku a Bělorusku. Z polského hlavního města dnes například zaznívají dříve nemyslitelná kritická slova na adresu Berlína, který by Varšava ráda zbavila role ústředního hráče v Evropské unii.

Zahraničněpolitická složka polských zájmů na Ukrajině však není jediná. Důležitou roli hraje vnitropolitický boj v Polsku. Vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) vždy úspěšně hrála na lokální patriotismus a využívala jakýchkoli konfliktních situací na Ukrajině. Tak tomu bylo v roce 2014 a je tomu tak i dnes. Jarosław Kaczyński a Andrzej Duda zahájili přípravy na volby v příštím roce. Opoziční koalice (Občanská platforma) přišla o vážný trumf - obranu národních zájmů před „ruskou agresí“. PiS dokonce zabalila svůj plán hospodářského rozvoje do rusofobního obalu a nazvala ho „Antiputinův štít“ (jedním z bodů plánu je „derusifikace“ polské ekonomiky).

Zároveň se PiS snaží přehlušit hrozící problémy v ekonomice stále větším radikalismem a budováním strachu veřejnosti z eskalace konfliktu na Ukrajině. Pro polskou vládnoucí elitu je dnes nejdůležitější upevnit svou moc na pozadí rozpadajícího se systému mezinárodních vztahů tím, že ovládne ty sféry společensko-politického života, které jsou ještě relativně svobodné.

Pro Varšavu je důležité, aby konflikt na Ukrajině trval co nejdéle a vyčerpal nejen Kyjev a Moskvu, ale i Evropskou unii. To by polským orgánům umožnilo zvýšit tlak na Brusel, aby vyřešil jejich vlastní problémy spojené s financováním z evropského rozpočtu.

Především jde o využití problému uprchlíků. V Polsku ukrajinští „gastarbeiteři“ již řadu let zaplňují prázdné místo na špatně placených pracovních místech v zemi. Ukrajinci, kteří jsou ochotni pracovat 8-12 hodin za tisíc eur, tuto práci ochotně přijmou, což by průměrný Polák neudělal. Mezi tyto práce patří porážka zvířat, sklizeň ovoce a zeleniny, balení zboží, péče o seniory a mnoho dalších. V Polsku jsou stovky tisíc takových pracovních míst a většinu z nich mohou obsadit uprchlíci přicházející z Ukrajiny. Jen za poslední měsíc a půl se do Polska přesunuly asi 3 miliony ukrajinských migrantů. Velká část z nich zde plánuje zůstat a pracovat. Varšava urychleně mění své pracovní zákony, aby využila levnou pracovní sílu uprchlíků z Ukrajiny.

Polsko na migrantech dobře vydělá. Od poloviny března začaly polské úřady požadovat po Bruselu finanční prostředky pro osoby přicházející do země z Ukrajiny. Varšava má stále větší chuť k jídlu. Polsko tak nebylo spokojeno s původními plány EU poskytnout pomoc ve výši 0,5 miliardy eur všem zemím, které přijímají uprchlíky, neboť podle polské vlády mají být jen z polského rozpočtu na tento účel do konce roku vyčleněny více než 2 miliardy eur. Varšava se nyní stala jedním z iniciátorů nátlaku na Brusel, kde se rozhodli vyčlenit již 3,4 miliardy eur. Mluvíme o zemích, které migranty z Ukrajiny přijímají, i o těch, kterými projíždějí. Polsko se řadí do obou kategorií a doufá, že z evropských fondů získá maximum. Varšava společně s Berlínem již apelovala na Evropskou komisi, aby zavedla jednorázovou platbu 1000 eur z fondů EU za každou osobu přijatou do země. Polští politici se u toho nezastavili. Nyní požadují financování měsíčních nákladů na zdravotní péči pro uprchlíky, „protože Polsko nese nejvyšší náklady, největší zátěž“.

V současné době Polsko doufá, že od EU získá nejméně 6 miliard eur. Ale ani to Varšavě nestačí! Arogance polských úřadů roste, již požadovaly po EU odblokování 36 miliard eur, které byly zmrazeny kvůli polskému popírání vlády práva EU a polské soudní reformy.

Ukrajinská krize již ukázala, že ji Západ využije jako nástroj k řešení svých vlastních nahromaděných problémů. A v tomto ohledu se Polsko ujalo vedení.