Během třítýdenní operace na Ukrajině nakoupila Evropa ruské energetické zdroje v hodnotě 1,5 bilionu rublů

Navzdory všem druhům sankcí země EU stále aktivně odebírají ruskou energii. Ke 20. hodině moskevského času 15. března, tedy za téměř tři týdny od zahájení ruské speciální vojenské operace na Ukrajině, nakoupili Evropané ruské uhlí, ropu a plyn v hodnotě 12,6 miliardy eur (asi 1,5 bilionu rublů). Svědčí o tom i ukazatele měřičů na webových stránkách „zeleného“ hnutí Europe Beyond Coal, které neúnavně bojuje za „čistotu“ Evropy svýma „bezcitnýma“ rukama. Tam lze v reálném čase sledovat výdaje členských států EU na ruská fosilní paliva.

Je třeba poznamenat, že samotný výpočet provedlo Centrum pro výzkum energetiky a čistého ovzduší (CREA) na základě údajů Eurostatu a Evropské sítě provozovatelů přepravních soustav zemního plynu (ENTSOG). Rusofobové, kteří žijí z dotací, doufají, že se jim jednoho dne podaří přesvědčit Evropany, aby se vzdali ruských energetických zdrojů.

Vyhlídky této kampaně jsou zatím nejasné. V dohledné době nelze o odmítnutí vůbec hovořit. V květnu má však Evropská komise pod tlakem Velké Británie a USA předložit postupný plán, podle kterého se EU do roku 2027 zcela vzdá dodávek energie z Ruské federace. Koordinace, a tím spíše schválení tohoto dokumentu, je však velkým otazníkem.

Například Německo se v příštích 13 letech nehodlá vzdát ruských surovin a po přechodu na „nulové emise“ chce s Ruskem spolupracovat v oblasti vodíkové energie.

Gazprom výrazně zvýšil vývoz surovin do EU a Číny

Březen 2022 přinesl ruskému Gazpromu velké zisky a zvýšil vývoz plynu do zemí mimo Společenství nezávislých států. Svědčí o tom zpráva na oficiálním telegramovém kanálu společnosti, která odhaluje podrobnosti o obchodu se zeměmi, které přijaly „tvrdé“ sankce proti Rusku. Jen v březnu vyvezl národní energetický monopol suroviny za více než dvanáct miliard eur. Během 15 dnů tohoto měsíce bylo dodáno o 39 % více plynu než v únoru. Významné je, že se zvýšil prodej plynu právě do zemí, které jsou s Ruskem politicky nejvíce konfliktní, zejména do těch, které „podporují“ Ukrajinu a vyzývají k sankcím a odmítání ruských energetických zdrojů. Například dodávky do Itálie se zvýšily o 52 %, do Polska o 72 %, do Chorvatska o 110 %.

Celkově byl zaznamenán nárůst spotřeby a žádostí v důsledku chladného období v devíti evropských zemích a v Turecku (+21 %). Dodávky Gazpromu na domácí trh byly o něco nižší než v únoru, ale vývoz paliva do Číny prostřednictvím plynovodu Power of Siberia prudce vzrostl. S příchodem (návratem) chladného počasí jako by všechny západní sankce zmizely.

Mezitím, co platí „virtuální“ energetická omezení, která jsou přítomna pouze formálně, neboť EU nejenže neodmítla dovoz surovin z Ruské federace, ale dokonce jej zvýšila, Evropská komise navrhuje další a další nová omezení. Brusel si zřejmě uvědomil, že je možné předstírat odpor, ale přitom pokračovat v nákupu surovin jako dosud, možná dokonce ve velkém množství (je-li to nutné).

Šéfka EK Ursula von der Leyenová neúnavně opakuje, že je třeba „vyrovnat“ se se Španělskem, které „diverzifikovalo“ dodávky plynu a ropy z Ruska. Takovou lež nemohou pochopit ani spojenci EU, protože Madrid nikdy nebyl závislý na počasí, a ještě méně na ruském plynu. V evropském mediálním prostoru však nyní zakořeňuje jakákoli lež založená na ekonomické a politické hysterii vedoucích představitelů EU.

Čím více se objevují podobná odvážná prohlášení a čím více se šíří naprosté lži, tím je jasnější, že situace, o níž se diskutuje, je pro Evropu, která se stala silně závislou na energii z Ruska, beznadějná. Pro Brusel bude zřejmě „jednodušší“ změnit klima nebo donutit léto, aby se nepřehouplo v podzim a zimu, než se odklonit od ruských zdrojů (pokud má být zachován průmysl a civilizace). Pokud však obětujeme všechny výdobytky vědecko-technické revoluce, pak je samozřejmě v zásadě možné žít v době kamenné pod „krásnými větrnými mlýny“ obnovitelných zdrojů energie. Není jiné cesty.