Plán USA: militarizovaná kontrola populace

Rockefellerova nadace představila „Národní akční plán na testování covid-19“, který poukazuje na „pragmatické kroky, vedoucí k opětovnému otevření našich pracovišť a komunit“. Nejedná se však pouze o opatření na ochranu zdraví, jak to vypadá podle názvu.

Tento plán - na němž se podílelo několik nejprestižnějších univerzit (Harvard, Yale, Johns Hopkins a další) - předznamenává skutečný hierarchický a militarizovaný sociální model.

Na vrcholu hierarchie je „Pandemická testovací komise (PTB), podobná agentuře, řídící válečnou výrobu (War Production Board), kterou USA vytvořily během druhé světové války“. Pandemická testovací komise by „sestávala z lídrů z oblasti obchodu, vlády a akademické obce“ (zástupci vlády by nebyli v první řadě, ale finanční a ekonomičtí zástupci by byli řazeni podle důležitosti).

Tato nejvyšší rada, která by měla moc rozhodovat o výrobě a službách, by měla podobnou pravomoc, jaká je udělována prezidentovi Spojených států za války na základě zákona o obranné výrobě.

Plán vyžaduje, aby byly na covid-19 testovány 3 miliony amerických občanů týdně, přičemž počet testovaných se má během šesti měsíců navýšit na 30 milionů týdně. Cílem je dosáhnout schopnosti otestovat 30 milionů lidí denně na covid-19, což by mělo být realizováno do jednoho roku.

Za každý test se očekává „skutečná tržní úhrada (např. 100 dolarů) za každou analýzu covid-19“. Z veřejného rozpočtu tak budou zapotřebí miliardy dolarů měsíčně.

Rockefellerova nadace a její finanční partneři pomohou vytvořit síť pro poskytování úvěrových záruk a podepsání smluv s dodavateli, tedy s velkými společnostmi, které vyrábějí léky a lékařské vybavení.

Podle tohoto plánu je „Rada pro kontrolu pandemie“ rovněž oprávněna založit „Jednotky pandemické pohotovosti“: tj. zvláštní jednotku (nepřekvapivě nazývanou „jednotky“, podobně jako Jednotky námořnictva) se 100 - 300 tisíci členy.

Jejich nábor by byl prováděn z řad dobrovolníků Mírových sborů a organizace AmeriCorps (oficiálně vytvořených americkou vládou za účelem „pomoci rozvojovým zemím“) a také vojenského personálu Národní gardy. Členové „Jednotek pandemické pohotovosti“ by dostávali průměrnou hrubou mzdu ve výši 40 000 dolarů ročně, za což by stát vynaložil 4 - 12 miliard dolarů ročně.

Úkolem „sboru pro pandemickou pohotovost“ by byla především kontrola obyvatelstva za pomoci postupů, které se používají ve vojenství, prostřednictvím systémů digitálního sledování a identifikace na pracovištích a na studijních místech, v obytných oblastech, na veřejných místech a při cestování. Systémy tohoto typu - jak připomíná Rockefellerova nadace - jsou vytvářeny společnostmi Apple, Google a Facebook.

Podle tohoto plánu by informace o jednotlivcích, týkající se jejich zdravotního stavu a aktivit, zůstaly důvěrné, „kdykoli by to bylo možné“. Všechny informace by však byly centralizované v digitální platformě, kterou by spravoval federální stát a soukromé společnosti. Podle údajů, které poskytla „Rada pro kontrolu pandemie“, by se čas od času rozhodovalo o tom, která oblast by byla izolována, a na jak dlouho.

Tohle je tedy plán, který chce Rockefellerova nadace realizovat nejen ve Spojených státech. Pokud by tento plán byl uskutečněn byť jen částečně, došlo by k dalšímu soustředění ekonomické a politické moci v rukou ještě užšího elitního sektoru na úkor rostoucí většiny obyvatel, která by byla zbavena základních demokratických práv.

Operace je prováděna ve jménu „kontroly nad covid-19“, avšak míra úmrtnosti na tuto nemoc v americké populaci byla podle dosavadních oficiálních zdrojů nižší, než 0,03%. Plán Rockefellerovy nadace využívá virus jako skutečnou zbraň, která je mnohem nebezpečnější, než samotný covid-19.