Německo se zříká uhlí, Evropa plynu

Do let 2035 – 2038 Německo plánuje zastavit veškerou výrobu elektrické energie z uhlí. Během 15 – 18 let hodlá Berlín uzavřít uhelné elektrárny s celkovou kapacitou až 18 GW. Na oplátku za ukončení špinavé výroby energie slibují německé úřady majitelům elektráren finanční náhradu ve výši 4, 35 mld. eur a těžebním regionům země 40 mld. eur.

Největší kapacitu ztrácí RWE. Této společnosti bude vyplaceno 2,6 mld. eur. Akcie společnosti začaly podle zpráv již zdražovat a podle informací EADaily předseda frakce Levice německého Spolkového sněmu Dietmar Bartsch prohlásil, že „uhelný brexit“ znovu rozdělí Německo na Východ a Západ, protože výroba z uhlí a jeho těžba se nachází ve východní části země a její obyvatelé přicházejí o práci. Podle odhadů vlády je bez práce 6 tisíc Němců. Premiér Saska-Anhaltska Reiner Haseloff zdůraznil, že by musely být investovány miliardy eur na vybudování nových pracovních míst a nikoliv na kompenzace energetickým podnikům.

Terčem kritiky se stala také německá kancléřka Angela Merkelová, kterou obvinili za krach programu na záchranu klimatu. „Merkelová se pokouší zamaskovat roky neúspěchů v záchraně klimatu a platí velkou cenu“, řekla Claudia Kemfert, ředitelka odboru energetiky, dopravy a životního prostředí Německého ústavu ekonomického výzkumu (DIW).

„Kdyby se už na samém začátku Německo nezříkalo atomové energetiky a uhlí, evropské fondy by to nic nestálo a pro EU by to byl vhodnější způsob utrácení peněz“, napsal na Twitteru viceprezident Davisova centra pro ruská a euroasijská studia Harvardské univerzity Thierry Boss. Učinil tak hned poté, co Evropská unie začala hovořit o kompenzacích za přechod ke klimaticky bezpečnějším zdrojům energie a kdy Německo obdrželo druhou největší částku (837 ml. eur) hned po Polsku (2 mld. eur).

Podle údajů Maxima Khudalova, ředitele ruské ratingové agentury ACRA, dodalo za posledních 9 měsíců Rusko do Německa 13 ml. tun uhlí třídy T, to je více než dvojnásobek ve srovnání s r. 2018. „Domnívám se, že to souvisí s tím, že energetická výroba z uhlí v Německu se snaží snížit emise a nakupuje vysokojakostní uhlí z Ruska, aby bylo smícháno s vlastním hnědým uhlím. Proto naše uhlí bude v Německu žádané ještě dlouho“, říká odborník. Podotýká, že v Rusku se už smířili s myšlenkou, že z Evropy bude potřeba dříve nebo později odejít: „Objevují se zprávy, že snadno kompenzujeme na úkor asijsko-pacifického regionu, ale nemyslím si, že vše projde tak hladce.

„Možná bude nutné uzavřít podzemní doly, což je podle mého názoru pro bezpečnost lidí dobré. Na druhou stranu v Rusku zvyšují úroveň množství zpracovaného uhlí. My vyvážíme stále více uhelného koncentrátu, což umožňuje už teď zčásti vyrovnat snížení celosvětových cen uhlí“.

Lze předpokládat, že odmítnutí uhlí Německem přinese dividendy jiným ruským výrobcům – „Gazpromu“. Avšak analytik na plynovou problematiku Energetického centra „Skolkovo“ Sergej Kapitonov vypověděl pro ruský deník „Kommersant“, že jestli dojde k uzavření stávajících reaktorů jaderných elektráren a k ukončení výroby energie z uhlí, povede to k mírnému růstu poptávky po plynu v Německu – až o 5 mld. m³. Berlín chce maximálně zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie tak, aby v r. 2030 dosáhly 65 % výroby energie.

Podle plánů Evropské unie lze usoudit, že Brusel plánuje opustit pokud možno co nejdříve také plyn. Výkonný ředitel Climate Bond Initiative a člen Technické skupiny expertů Evropské unie Sean Kidney oznámil pro australské vydání Financial Review, že v dalším měsíci EU zveřejní plán nákupů pro dosažení nulového úniku oxidu uhličitého do roku 2050 a to bude šok pro plynový průmysl. Podle slov odborníka odstranili výrobu energie prostřednictvím plynu z Taxonomie. To je seznam způsobů ekonomické aktivity, které odpovídají jednomu ze šesti cílů vedoucích k ochraně životního prostředí. Taxonomie se používá při výběru investičních projektů. Přitom, jak poznamenal Sean Kidney, největší popularitě se těší vydávání „zelených“ bondů pro financování projektů, které mají vliv na životní prostředí. V minulém roce byly vydány v hodnotě 250 mld. amerických dolarů, ale celkový objem tvořil již 1 trilion amerických dolarů. Stále častěji takové druhy bondů začínají vydávat vlády.

V listopadu loňského roku zasadila ránu investicím do výroby energie z plynu a do plynových projektů Evropská investiční banka (EIB). V souvislosti s novou politikou budou muset energetické projekty, usilující o získání prostředků od EIB dokázat, že zvládnou vyrobit 1 kWh energie a nebude k tomu spotřebováno více než 250 g oxidu uhličitého.

Zástupce ředitele Fondu národní energetické bezpečnosti (NESF) Alexej Grivač tvrdí, že plán nákupů EU zatím nebyl schválen. „ Myslím, že dojde k bitvám. Kromě toho, výrobu z plynu neodebrali ze seznamu na rozdíl od uhlí, ale obalili ji diskriminačními námitkami na způsob „měření úniků v celém řetězci“. Je to tak uděláno speciálně pro sestavení mechanismu tlaku na vnější dodavatele plynu a zároveň pro posílení subvence obnovitelné energie, konkrétně na úkor dodavatelů tradiční energie“, říká odborník. Zastává názor, že Evropa se snaží změnit boj proti „změnám klimatu“ v příjmový byznys a konkurenční převahu v globální aréně.

„V každém případě“, říká zástupce ředitele NESF, „Evropa nedokáže v dohledné budoucnosti opustit plyn ve prospěch obnovitelných zdrojů energie. Plynová generace je nejčistší zdroj výroby elektrické energie, přitom velmi pružný a ekonomicky efektivní. A k dnešnímu dni je to jediná varianta pro bilancování a záruku stability práce energetického systému vzhledem k narůstajícímu podílu nestabilní generace větrných elektráren a slunečních panelů“, poznamenal Alexej Grivač.