Proč ten údiv?

S konstatováním tristního stavu naší armády a značně omezené schopnosti naší sebeobrany souhlasím, není to nakonec žádné tajemství, stejně tak i s popisem našich „mezinárodních spojeneckých pojistek“, a to jak z hlediska našich historických zkušeností, tak i z hlediska faktických závazků ze strany NATO, které jsou obsaženy pouze v čl. 1 zakládací washingtonské smlouvy, nic víc. Jsme tedy z hlediska naší obrany fakticky jako „nahý v trní“, a proto vlastenecké aktivity našich spoluobčanů (bývalých vojáků) v rámci různých spolků by měly být více než vítány. Leč nejsou, jak vyplývá ze stanoviska ministra Hamáčka. Údiv autora článku však nesdílím, což se pokusím dále rozvést.

Tak tedy:

1/ Ministr Hamáček se nezbláznil. "Pouze" postupuje v souladu s programem OSN (organizace modifikované na potřeby globalistů), za jehož pomoci se samotná OSN snaží přetransformovat v nikým nevolenou globální vládu, jejíž vládní program pro členské země je specifikován v OSN Agendě udržitelného rozvoje 2030 a pro Afriku v OSN Agendě udržitelného rozvoje 2063.

2/ Agenda udržitelného rozvoje 2030 (týkající se Evropy), k níž jsme vstupem do EU přistoupili, spočívá v těchto hlavních opatřeních:

1/ migrace, otevřené hranice Evropy a členských zemí EU;

2/ odzbrojování obyvatelstva (zde je odpověď na údiv autora článku vyjádřena zcela explicitně);

3/ boj proti globálním změnám klimatu (v praxi však zneužívaném globalisty k jejich vlastním cílům);

4/ vytvoření nefunkčních multi-kulti společností (vytváření nesourodé a nekompatibilní směsky různých národností a náboženství, LGBT atd.);

5/ zneužívání lidských práv jako beranidla k prosazování Agendy (přičemž je otázkou, která z těch lidských práv jsou platná a která nikoliv);

6/ likvidace národních států (souvisí se záměrem na vytvoření 4. říše) a

7/ zákaz kritiky islámu (jako příprava k přeměně 4. říše na Evropský islámský chálifát).

3/ Tato Agenda je protlačována i další globalistickou organizací, jejímž jsme členem, tj. Evropskou unií a návazně na to i vládami členských zemí U (s výjimkou Maďarska). Jejich členové jsou korumpováni funkcemi a dalšími výhodami, často i nadějí na povýšení. A hlavně, jsou u koryt a moci. V některých případech zatím i beztrestní za jejich předchozí činnost.

4/ Proč tedy ten údiv a náhlá starost o duševní zdraví ministra Hamáčka? Vždyť jsme do toho chomoutu vstupem do EU sami a radostně vlezli a nechce se nám z něj v mnoha případech odejít, ačkoliv krom toho jsme se současně stali kolonií Západu a krmelcem Evropy! Vždyť my sami, voliči, si volíme do čela státu strany a jejich představitele, kteří na realizaci této agendy usilovně spolupracují!

5/ Položme si za těchto okolností naléhavě otázku, „kdo se tady vlastně zbláznil“? Ministr Hamáček a další členové vlády nebo ti, kteří je volí a kteří podporují naše další setrvání v chomoutu určenému k naší totální zkáze? Nejprve našeho státu, poté našeho národa (o ekonomickém chudnutí ani nemluvě) a nakonec i našich občanů po stránce fyzické. Nebo snad věříme tomu, že budeme mít všichni to štěstí přečkat ve zhruba půlmilionové armádě otroků a pár jedinců na místech úředníků či dozorců v rámci globalisty plánované redukce obyvatel na Zemi ze stávajících 8 mld. na 1 „zlatou miliardu? Tento plán globalistů existuje, není výmyslem či strašením. Po zavedení robotizace se dokonce uvažuje o redukci celkového počtu obyvatel planety na pouhých 500 mil. tak, aby energetické a další surovinové zdroje pro vyvolené co nejdéle vydržely.

6/ Je zapotřebí uvědomit si, že zatímco autor článku správně uvažuje z hlediska hájení našich národních zájmů, námi volení představitelů prosazují cizí (vesměs globalistické) zájmy na úkor těch našich, národních. To je jeden z hlavních střetů současnosti. A my tyto představitele za odměnu volíme stále dokola v naočkované obavě, aby „naše hlasy nepropadly“, pokud bychom je dali jinému dosud nezprofanovanému subjektu na naší politické scéně, který by hájil zájmy našich spoluobčanů, resp. většiny z nás. Má snad takové počínání logiku? Nemá, ale děje se to se železnou pravidelností. Tak proč a na co si pak vlastně stěžujeme? Chceme-li opravdu nápravu, začněme se změnou našeho myšlení a jednání. Začněme se více zajímat o informace, o souvislosti mezi nimi namísto konzumování propagandy spolu s večeří po příchodu ze zaměstnání domů. Začneme pak jinak i volit. Začneme se pak starat více o naše vlastní zájmy.

7/ Mnozí občané tak zjistí, že jejich představa o obraně našeho státu proti migrantům při našem současném dalším přežívání v EU, které jejich import do Evropy a rozdělování po Evropě přímo organizuje a spolufinancuje, je nesmysl, protimluv. Tak buď prosazuji jedno, nebo druhé. Oboje současně nejde, jedná se o zcela protichůdné věci. Podle toho začnou prosazovat příp. i návrh na odchod z této mezinárodní organizace.

8/ Je třeba říci si konečně zcela na rovinu, že za účelem naší snadnější islamizace a likvidace našeho státu je zapotřebí nás odzbrojit. A ministrem Hamáčkem avizovaný záměr kriminalizovat našimi vlastenci z řad bývalých vojáků a dalších bezpečnostních složek vytvářené spolky domobrany je následkem příčiny, kterou výše popisuji. Jde o klasický „kauzální nexus“ Tou příčinou je přitom naše členství v EU a závazky, které jsme na sebe v této souvislosti vzali. Jedním z následků je i snaha o naše odzbrojení. Pochopme již konečně, že polistopadové vlády pracují podle instrukcí ze zahraničí na demontáži a likvidaci našeho státu dle předem připravených konceptů (viz Torontské protokoly, Washingtonský konsenzus či Coudenhove-Kalergiho plán), nikoliv ve prospěch našeho státu a nás občanů, ačkoliv nám doma naši představitelé vyprávějí něco zcela jiného, než říkají v zahraničí. A chceme-li něco změnit, je třeba uskutečnit systémové změny, a to bez další vazby na EU. Z tohoto důvodu velmi vítám shora uvedeným článek L. Petráše, neboť otevírá jedno ze zásadních témat naší doby.

Shrneme-li tedy uvedenou situaci a současný stav, je zřejmé, že máme pouze tyto dvě možnosti:

A/ podporovat dále postup směřující k naši úplné zkáze podle projektu světových globalistů (kam patří i redukce obyvatel na planetě z 8 na 1 mld. lidí) a ničemu se přitom nedivit (ač přijdou ještě další velká a nemilá překvapení), pokud možno ještě s nadšením tento plán podporovat (viz v současnosti nesmyslně orientovaná zelená agenda) a mít tedy i pochopení pro naše odzbrojení nebo

B/ odejít z EU a vypovědět všechny smlouvy v tomto směru uzavřené (vč. Globálního kompaktu k migraci, Istanbulské úmluvy, Dublinu I. - III. atd.). S cílem postavit se znovu na vlastní nohy. Ekonomicky a v rámci možnosti i politicky, o obraně našich hranic ani nemluvě. V rámci EU je to totiž nemožné.

Polovičatá řešení (jako např. přemalování vývěsního štítu EU pod hlavničkou její „reorganizace“) tady nepomohou, ani nemohou. Skuteční vlastníci EU v zákulisí to nepřipustí.

K tomu, aby se nám řešení ad B/ zdařilo, potřebujeme splnit několik předpokladů, z nichž uvedu pro účely tohoto článku jen těchto pět:

a/ realizovat tento krok ve spolupráci s dalšími zeměmi V4+;

b/ zlikvidovat náš státní dluh ve výši přes 1,7 bil. Kč a vyprostit se tak z chomoutu zadlužení (k tomu lze využít devizové rezervy pořízené ČNB v souvislosti s intervencemi proti koruně, s nimiž si dnes ČNB stejně neví rady);

c/ vytvořit spolu se zeměmi V4+ nové volnější sdružení dotyčných zemí v rámci konfederace, tedy na bázi pouhé mezinárodní smlouvy. A to za účelem jak zlepšení možnosti naší společné obrany a zahraniční politiky, tak i k vytvoření společného trhu.

d/ smluvně zajistit, aby do uvolněného prostoru nebyly vzápětí instalovány americké raketové základny a abychom se tak sami nestali válčištěm stále ještě připravované války NATO s Ruskou federací; (To je vyloučeno vzhledem k hloupostí zmagořených Poláků, kteří se překonávají v řitním alpinismu k USA a vůči Rusku trpí žlučovitým komplexem nenávisti. Stejně tak současné vedení Slovenska pod vedením aktivistky Čaputové není zrovna pevným článkem V4. Poznámka editora)

e/ Takový krok by tedy měl být realizován na základě dohody a garancí USA a Ruska. Cílem takového kroku tedy nesmí být následná instalace amerických vojenských základen a raket na našemu území, což by znamenalo naše bezprostřední ohrožení v případě zahájení útoku NATO či USA na Ruskou federaci.

Tento krok by směřoval k naší spolupráci s dalšími zeměmi v rámci všech azimutů, a to na bázi vzájemné výhodnosti. Se zeměmi EU by bylo nadále možné obchodovat, nikoliv však jejich prostřednictvím exportovat naše výrobky do dalších zemí tak, aby zisk zůstával v Německu či příp. v jiné ze zemí EU.

Tento postup lze realizovat, nebude-li k tomu chybět vůle našich představitelů. A ta je zatím tou největší překážkou v realizaci celého záměru, neboť její představitelé jsou spojeni s Bruselem v rámci stávajícího uspořádání Evropy a o dalším odmítají vůbec uvažovat. A ta část naší politické scény, která naopak prosazuje zájmy amerických neoconů u nás, má zase jiné plány. Psát o důvodech k tomu vedoucích by vydalo na další článek.

Rozhodování v této věci nepočká, islamizace Evropy postupuje průběžně vpřed a naší zemi se nevyhýbá a nevyhne, ač naši představitelé tvrdí pravý opak. Pozdní rozhodnutí je totéž jako souhlas se stávajícím postupem (viz A/). Změny budou pak fatální a nevratné. Je to všechno na nás, vážení spoluobčané.

Mějme to na paměti a postupujme podle toho, dokud je ještě čas!

A začněme se více zajímat o to, co naši představitelé za nás v zahraničí bez našeho vědomí a souhlasu činí, kde, kdy, jak a čím nás zavazují.