Proč by Trump chtěl závody ve zbrojení?

Kromě jaderných raket je pro Washington nejpůsobivější zbraní americký dolar. Američtí politologové mají dokonce zvláštní termín pro popis využití systému dolaru jako nástroje pro použití hrubé síly proti jiným zemím –„vyzbrojování dolaru“. A co víc, stejně jako u jaderných zbraní, existuje několik druhů „dolarových zbraní“, z nichž sankce, které brání v přístupu k dolarovým transakcím, nejsou v žádném případě nejúčinnější.

Washington někdy používá takzvaný „dolarový vysavač“, který nejednou dokázal svou efektivitu vůči rozvojovým ekonomikám. Funguje to takto: V době globálních ekonomických turbulencí, nebo když USA vidí nárůst dolarových úrokových sazeb, kapitál z celého světa proudí do Ameriky, což je poháněno buď strachem, nebo lačností jeho vlastníků. Zároveň dochází ke snižování směnných kurzů rozvíjejících se ekonomik, takže musí čelit investičnímu deficitu a je pro ně těžší splácet dolarové dluhy.

Pokud bychom zobrazili tento pohyb kapitálu graficky na mapě světa, vypadal by jako vír, který se tvoří v New Yorku, a nasává veškeré dolary na světě. Je to dobře známý fenomén a Washington se naučil, jak jej používat nejen jako nástroj pro ekonomické omezování svých konkurentů, ale také pro podporu své vlastní ekonomiky.

Přimět vnější svět k tomu, aby investoval do americké ekonomiky, nezahrnovalo až do nedávné doby nic jiného, než vyvolání menšího geopolitického šoku a pocitu paniky nebo mírné zvyšování sazeb amerických státních dluhopisů. Pokud Amerika přímo potřebovala příliv kapitálu zvenčí, bylo možné udělat obojí současně.

Nyní však američtí odborníci a finanční média tvrdí, že se „dolarový vysavač“ rozbil. Zahraniční investoři nakupují méně amerických vládních dluhopisů, zatímco se zdá, že samotná Amerika nějak zmeškala začátek „dedolarizace“ mezinárodních urovnání, která začala v roce 2017.

„Zahraniční nákup amerických cenných papírů polevuje, což znepokojuje finanční trhy. Odklon investorů podnítil odprodej dluhopisů a otřásl devítiletým zvyšováním cen cenných papírů,“ uvedl přední americký ekonomický deník Wall Street Journal.

Kromě pasivity zahraničních kupců došlo také k poklesu ruských a čínských investic do amerických dluhových nástrojů. Navíc Washington nemá moc času na vyřešení tohoto nedávno zjištěného problému. Bude muset v příštím roce vydat ještě více státních dluhopisů, aby zaplatil za infrastrukturní projekty, které zahajuje administrativa Donalda Trumpa, a tyto dluhopisy vyvolají další tlak na trh.

Dokonce i samotní účastníci trhu mají potíže s vyřešením toho, kdo je bude kupovat. Tento zahraniční pesimismus také začíná negativně působit na severoamerické investory. „Výnosy rostou, aby odrážely spíše ceny za riziko, než zdravý růst,“ řekl Mark McCormick, šéf severoamerické devizové strategie v TD Securities, pro Wall Street Journal, a dodal: „Lidé jsou znepokojeni tím, jak spolehlivá je hodnota dolaru právě nyní.“

Prezident Donald Trump zase svaluje vinu na FED. Navzdory skutečnosti, že se jeho postoj setkal s jistou kritikou, nelze zpochybňovat závažnost celé situace.

David Rosenberg, dobře známý ve finančních kruzích, který je bývalý hlavní ekonom pro společnost Merrill Lynch Canada a pozdější hlavní ekonom v kanadské investiční společnosti Gluskin Sheff, se obrátil na amerického prezidenta na Twitteru: „Jen do toho, svalte vinu na Powella. Neříkejte nikomu, že zahraniční nákup státního dluhu se tento rok snížil na polovinu, a držte v tajnosti, že dolarový podíl světových devizových rezerv se zmenšil na 5leté minimum 62,5%. Úloha USD jako rezervní měny začíná pokulhávat.“

Podle SWIFT činil americký dolar 43,9% objemu bankovních převodů pomocí SWIFT v roce 2015, avšak v roce 2017 klesl na 39,8%. Zatímco podíl eura v roce 2017 dosáhl 35,7% v porovnání s 29,4% v roce 2015. Je třeba poznamenat, že tyto změny se uskutečnily ještě předtím, než předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker uvedl, že je nutná dedolarizace Evropské unie a prosazování eura jako výzvy vůči dolaru.

Příznivci pokračování americké hegemonie věří, že investoři ze Spojených států jsou schopni nezávisle financovat nákup všech dluhopisů, které vydá Trumpova administrativa, a také všech dluhopisů, kterých se zbaví zahraniční investoři.

Ale i když investoři ze Spojených států budou skutečně mít takové peníze, které využijí k nákupu státních dluhopisů, obrovský a neuvěřitelně zadlužený americký korporátní sektor zůstane nefinancovaný. Po deseti letech nízkých sazeb se stalo zvykem nejen žít v dluzích, ale také žít v dluzích bezmyšlenkovitě, bez přemýšlení o tom, že tento dluh bude muset být jednou splacen.

Společnosti jako Tesla a Netflix například nemohou zajišťovat své dluhy bez možnosti refinancování. Pokud americká vláda přesměruje „dolarový vysavač“ ve velkém ze světa pryč a zaměří se čistě na americký finanční systém, pak zničí americkou ekonomiku.

Takže pokud establishment ve Washingtonu dospěl k závěru, že tradiční metody řešení finančních problémů už nefungují, mohl by se uchýlit k extrémním opatřením, která by zabránila ukončení hegemonie, a to k organizování válek. V dnešním světě se však ukázalo, že rozpoutání rozsáhlého ozbrojeného konfliktu je pro washingtonské válečné jestřáby velmi náročné. Dokonce ani nebyli schopní poskytnout požadovanou intenzitu regionální krizi na Středním východě. Celosvětová konfrontace, obzvláště vzhledem k opravdu reálné hrozbě rozmístění jaderných zbraní, nemá podporu Trumpových spojenců, a proto panuje strach a nedůvěra vůči politice Bílého domu.

Ve světle této skutečnosti se zdá, že Trumpova administrativa se rozhodla využít současné prostředí mezinárodní bezpečnosti ve svůj vlastní ekonomický prospěch a zabít tak dvě mouchy jednou ranou. Koneckonců vojenská eskalace a nové závody ve zbrojení poskytují jak silný vliv na oponenty, tak jde o účinný způsob, jak přilákat finanční toky. Washington evidentně předpokládá, že samotný nárůst výroby zbraní posílí americkou ekonomiku, zatímco vyvolané bezpečnostní hrozby přimějí spojence Bílého domu, aby požadovali více vojenských produktů a donutili americké odpůrce, zejména Rusko a Čínu, aby zvýšili své vojenské výdaje.

V jednom komentáři, který se týká jeho záměru odstoupit od smlouvy INF, Donald Trump zdůraznil, že USA budou i nadále zvyšovat své jaderné zásoby, aby vyvíjely tlak na Rusko a Čínu.

Tuto taktiku vtahování zemí do závodů ve zbrojení použil Washington již několikrát předtím. Dokonce to hrálo roli v konfrontaci USA se SSSR. Tehdy v 80. letech americká ekonomika procházela těžkými časy. Sovětští vůdci skutečně věřili, že USA vyvíjejí program Strategické obranné iniciativy (tzv. program Star Wars), a spěšně začali vytvářet vlastní verzi. Ačkoli si Moskva nakonec uvědomila marnost celé této iniciativy, už bylo vynaloženo obrovské množství peněz, které by nepochybně mělo vliv na sovětskou ekonomiku.

V uplynulých letech se Washington spoléhal na zvýšené výdaje na obranu v souvislosti s tím, že zlomí své hlavní vojenské oponenty, Rusko a Čínu. Zatímco však USA zaznamenaly roční nárůst vojenských výdajů - 585 miliard dolarů v roce 2015, 611 miliard dolarů v roce 2016, 622 miliard dolarů v roce 2017, a 720 miliard dolarů v roce 2018, Rusko neustále svůj vojenský rozpočet snižuje - 80 miliard dolarů v roce 2015, 70 miliard dolarů v roce 2016, 48,5 miliardy dolarů v roce 2017 a 46 miliard v roce 2018.

Nedostatečné výsledky měly opačný efekt, a Trumpova smělá prohlášení jsou důkazem potřeby pro radikální opatření. To však bude vyžadovat skutečnou politickou vůli a veřejnou podporu. Rozhodne se Washington zahájit otevřené závody ve zbrojení, nebo se ukáže, že Trumpova snaha odstoupit od smlouvy INF není nic jiného, než předvolební rétorika?