Moldávie se má stát opěrným bodem americké armády

Do renovace základny Bulboaca poblíž Tiraspolu, hlavního města Podněsteří či Podněsterské moldavské republiky, již bylo investováno 1,6 milionu dolarů. Tento z velké části rusky mluvící region se odtrhl od Moldávie po kolapsu Sovětského svazu v r. 1991.

Odtržení vedlo k ozbrojenému konfliktu, který skončil příměřím v červenci 1992. Ruské jednotky byly nasazeny do zóny konfliktu v souladu s „Dohodou o principech mírového vypořádání ozbrojeného konfliktu v podněsterském regionu republiky Moldávie“, podepsané v r. 1992 prezidenty Ruska a Moldávie, za přítomnost vůdce Podněsteří.

Dnes je v místě přítomno 450 vojáků ruských mírotvorných jednotek, v souladu s rozhodnutími summitu Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OSCE) z r. 1999. Rusko zde má jednotky Operativní skupiny ruských sil o síle 1200 mužů, umístěné v Podněsteří. Podněsterské úřady se silně staví proti plánu Moldávie stáhnout ruské mírotvůrce, které považují za garanty míru v regionu. Poukazují na to, že jejich poslání se ukázalo být velmi úspěšným. V červenci se oslavilo 25. výročí od zahájení mírotvorné operace.

Od r. 2005 probíhají rozhovory o míru v Podněsteří v rámci tak zvaného formátu „5+2“, tvořeného Moldávií, Podněsteřím, OSCE, Ruskem a Ukrajinou, plus Evropskou unií a Spojenými státy v roli vnějších pozorovatelů.

Moldavský prezident a vrchní velitel ozbrojených sil Igor Dodon přistoupil ke zrušení realizace plánů na vybudování amerického vojenského zařízení v Bulboaca a řekl, že tento krok neschválil. Prezident řekl, že tuto záležitost prověří. Mezitím USA zastavily financování projektu.

Anatol Salaru, současný vůdce Strany národní jednoty a bývalý ministr obrany, řekl, že obviní prezidenta Dodona z podkopávání národní bezpečnosti, neboť USA zrušily vojenskou pomoc ve výši 12,7 milionů dolarů určenou na modernizaci moldavské armády, prostřednictvím programu Zahraničního vojenského financování (FMF).

Moldávie úzce spolupracuje s USA a NATO. Připojila se k programu NATO Partnerství pro mír v r. 1994 a k Individuálnímu partnerskému akčnímu plánu v r. 2006. V Chisinau má být brzy otevřena styčná kancelář NATO.

Od r. 2016 byla Moldávie zahrnuta do amerického regionálního programu na vybudování „lepších obranných schopností… proti agresivním činům Ruska nebo dalších zdrojů“. K cílovým oblastem patří „bezpečnost hranic a připravenost v oblasti letectva a námořnictva, jakož i vybudování silnějšího institucionálního dohledu“ ministerstva obrany. V březnu generálporučík Ben Hodges, velitel americké armády v Evropě, řekl, že vojenští stavitelé přijedou do Moldávie, protože USA „hledají způsoby, jak konat více cvičení na jižním křídle NATO“.

V únoru USA darovaly moldavské armádě 41 vysoce mobilních víceúčelových kolových vozidel (HMMWV) a nákladních aut. Tato vojenská vozidla budou použita během státních a mezinárodních cvičení. V r. 2014 darovaly USA dalších 39 HMMWV a 10 přívěsů pro přepravu vojenské techniky.

Od 24. července do 5. srpna se na základně konalo cvičení Dragounský průkopník (Dragoon Pioneer) 2017, což bylo společné cvičení amerických a moldavských jednotek. Generálmajor armády John L. Gronski, zástupce velícího generála pro Národní gardu armády americké armády v Evropě, navštívil Moldávii, aby výcvik shlédl.

Koncem července moldavský parlament schválil deklaraci, požadující stažení ruských jednotek z území neuznané Podněsterské moldavské republiky. Tato rezoluce byla podpořena poslanci vládnoucí koalice, vedené Demokratickou stranou, a poslanci z řad Liberálů a Liberálních demokratů. Zákonodárci z opoziční Socialistické strany na protest místnost opustili. Moldavský prezident Igor Dodon rozhodnutí parlamentu odsoudil a označil jej za provokaci.

Moskva vyjádřila kvůli moldavské politice v Podněsteří znepokojení. Pohybu ruského vojenského personálu je moldavskými úřady bráněno. Koncem července bylo ruskému vice-premiérovi Dmitriji Rogozinovi moldavskou vládou zakázáno letět do Podněsteří na oslavy 25. výročí nasazení ruských mírotvůrců vojenským letadlem. Rusko odpovědělo tím, že zakázalo dovoz moldavských zemědělských produktů, čímž připravilo tuto nejchudší zemi Evropy o klíčový trh pro své víno, ovoce a zeleninu. Počátkem srpna prohlásily moldavské úřady Rogozina za nežádoucí osobu. Vlastně se vztahy začaly zhoršovat mnohem dříve, a to po vypovězení pěti ruských diplomatů v květnu. Prezident Igor Dodon věří, že vláda zahájila provokace vůči Rusku proto, aby vztahy zkomplikovala.

Moskva obvinila Moldávii z podkopávání vztahů a ohrožování stability regionu. V prohlášení ruského ministerstva zahraničí stojí: „Vysocí ruští představitelé a mírotvůrci, ale rovněž běžní občané obou zemí, se stali cílem provokací. Zdá se, že politici v Chisinau se pokouší dostat do popředí hysterické a beznadějné kampaně, která byla zahájena proti Ruské federaci.“ A dodává se tam, že nebezpečné kroky mohou mít vážný destabilizující vliv na obecnou situaci v regionu a v Evropě jako celku. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že moldavské rozhodnutí zakázat vstup Rogozinovi bylo „mnohem horší“, než nové tvrdé americké ekonomické sankce vůči Rusku.

Americká vojenská přítomnost se navyšuje všude, včetně oblastí v blízkosti ruských hranic, jako Podněsteří. To je velmi nebezpečný vývoj, neboť americké jednotky a ruští mírotvůrci se budou sledovat na vzdálenost dostřelu. Moskva a Chisinau mohou mít odlišné názory a spory, ale to je nečiní nepřáteli.

Když budou ruští mírotvůrci pryč, situace se zhorší a postačí jiskra, aby se nepřátelství obnovilo – což je něco, čemu bylo úspěšně bráněno od r. 1992. Poskytnutím území pro Američany provozovaná zařízení se Moldávie, neutrální stát, stane cílem ruských odvetných úderů. Očekává se, že parlamentní volby proběhnou v Moldávii v listopadu 2018. Snad voliči zvolí správně a pošlou do parlamentu zodpovědnější lidi, aby se skoncovalo s neustálými provokacemi a přijala se zodpovědnější zahraniční politika. Pokud se naděje naplní, stanou se Rusko a Moldávie opět přáteli a dobrými sousedy.