Evropská unie: podaří se potlačit vzpouru na lodi?

Jak je uvedeno ve zveřejněné zprávě Evropské komise ze dne 13. června, tento výkonný orgán EU zahájil formální postup „pro porušení unijní legislativy“ kvůli nedodržování migračních kvót Unie. Dokument zdůrazňuje, že všechny tři země (Maďarsko, Polsko a Česká republika) odmítly implementovat rozhodnutí Rady EU přijaté v rámci společného evropského přesídlovacího programu. Podle výsledků zahájeného řízení mohou být státy -„porušovatelé“ vystaveny značným pokutám nebo jim dokonce může být odepřen hlas na summitech Rady EU a Evropské unie. Tento postup, který předpokládá Lisabonská smlouva, je v historii Evropské unie aplikován poprvé.

Daný program byl schválen na podzim roku 2015 a předpokládal usídlení 160 000 uprchlíků a přistěhovalců, kteří v té době dorazili do Evropy (hlavně Řecka a Itálie). Pod tlakem EK byly země - členové Visegrádské skupiny přinuceny přijmout závazky v rámci přidělených kvóty pro migranty (Polsko - 7000, Česká republika - 1600, Maďarsko - 1300 Slovensko - 900). A to navzdory skutečnosti, že takové zdaleka ne chudé země jako Velká Británie, Irsko a Dánsko vůbec nebyly pod kvóty zahrnuty.

Postupem doby, jak celkový počet uprchlíků, které zaplavily Evropu, přesáhl jeden milion, vyšlo najevo, že systém kvót problém neřeší. Navíc série teroristických útoků v evropských městech ukázala, že program migračních kvót ve skutečnosti znamená program kvót na terorismus.

Země střední a východní Evropy (SVE), která se nacházejí na trase pohybu uprchlíků a migrantů do Rakouska, Německa, Belgie, Holandska a Skandinávie, nastolily otázku souladu rozhodování Bruselu s principy národní a evropské bezpečnosti.

Evropská komise reagovala spuštěním kárného řízení proti Maďarsku, Polsku a České republice. Důvodem bylo odmítnutí těchto zemí potvrdit své závazky v rámci systému kvót. Zvláště ostře se vyjádřil Emmanuel Macron aspirující na to stát se „nositelem nových trendů“ v Evropské unii. Právě on vyzval k sankcím proti Polsku za odmítnutí přijmout uprchlické kvóty. Přitom Macron stejně jako vedoucí ústředních orgánů EU kategoricky odmítají diskutovat na evropské úrovni nebo v rámci bilaterálních jednání o systému kvót.

To vše se odehrává na pozadí dalšího vyostření problému migrace. Celkový počet uprchlíků, kteří přišli do EU v roce 2015-2016, přesáhl 2,5 milionu lidí.

Přitom země SVE a Balkánu zůstávají rukojmími ve vztahové krizi mezi EU a Tureckem - z této země Evropě hrozí, že ji zavalí další dva až tři miliony lidí, včetně notoricky známých radikálních islamistů. „V Evropě už není žádný prostor pro racionální diskusi. Jakmile nastolíte nějakou důležitou otázku, diskuse okamžitě přerůstá v emoce a není možné přijít k racionálnímu výsledku,“- řekl v rozhovoru pro ruský deník RBC maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. „Je třeba se podívat na podstatu konfliktu: ta tkví - v migrační politice. Jasně jsme dali najevo, že nikomu nedovolíme, aby na naše území přišel nelegálně. Také jsme dali jasně znát, že ta nejvážnější hrozba - terorismus – je důsledkem migrační politiky, protože jsme v Evropské unii umožnili minimálně 1,5 milionu lidí přijít na území Evropské unie, aniž byla stanovena jejich identita, aniž by odpověděli na to, jaké jsou jejich úmysly. Teroristické organizace využily této příležitosti, přivedly své lidi do EU - a vidíte výsledek.“

Prezident Polska Andrzej Duda prohlásil, že je třeba uspořádat referendum o tom, zda by se země měla podřídit pokynům Bruselu o uprchlících. Takové referendum by se mohlo v Polsku konat v roce 2019 současně s parlamentními volbami. V říjnu loňského roku se podobné referendum uskutečnilo v Maďarsku a více než 98% účastníků hlasovalo proti přijetí uprchlíků podle nót Bruselu.

Ještě radikálnější je bývalý český prezident Václav Klaus. Politika šéfů EU ve vztahu k zemím střední Evropy je podle něj nutí k přehodnocení členství v EU. „Jsme přítomni při rozhodovacích procesech, ale my nerozhodujeme. Z toho všeho je možné učinit jen jeden závěr: je načase začít se připravovat na odchod země z Evropské unie ... Je to jediný způsob jak zachovat a chránit naši zemi, kterou jsme zdědili po předcíc, a kterou musíme jako jedinečnou identitu předat příští generaci“, s přesvědčením říká Václav Klaus.

Podle bývalého českého prezidenta, se Česko bude moci obejít bez finanční podpory z evropských fondů, jejichž snížením Brusel vydírá země Visegrádské skupiny.

Je třeba připomenout, že Václav Klaus předvídal podobnou situaci ještě v roce 2009: když podepisoval Lisabonskou smlouvu, varoval, že za určitých okolností může být připojení k této smlouvě hrozbou pro národní suverenitu České republiky.

Rozpory dělící země západní Evropy z jedné strany od zemí střední a východní Evropy na druhé straně mají hlubší charakter, než je problém kvót. „Problematika uprchlíků je částečně jen záminkou„, píše agentura Bloomberg. „Ve skutečnosti evropské země, které předtím nebyly součástí komunistického bloku, podezřívají své sousedy, že se vzdalují od evropských liberálně demokratických hodnot. Nastolovat otázku uprchlíků je pro ně výhodnější než obviňovat východoevropské země, že nerespektují princip suverenity práva.“

Ovšem princip „suverenity práva“ s tím nemá nic společného. Za sporem o kvótách se skrývá střet kolosu nadnárodní správy s hodnotami národního státu. V tomto střetu, jakož i v obnovení diskuse o transformaci EU na „dvourychlostní Evropu“, o vyčlenění jádra „hard euro“ od periferie „soft euro“ jasně odhaluje, že „sjednocená Evropa“ je jen přelud.