Strýček Šmuel ukazuje prstem

Zdroj: anonymní „unikač“, který si dal podmínku „nikdy žádné setkání“.

Mediální podpora: 400 novinářů ve 107 mediálních organizacích ve více než 80 zemích

Rozsah: 2,6 terabytů (milion milionů (10¹²)) dat, či 11,5 milionů dokumentů, včetně 4,804,618 emailů, 3,047,306 databázových formátových souborů, 2,154,264 PDF souborů, 1,117,026 obrázků, 320,166 textových souborů a 2,242 souborů v jiných formátech.

a nyní ta nejlepší část:

Lidé uvedení v dokumentech:

Současné hlavy států:

Argentina, prezident Mauricio Macri
Saúdská Arábie, král Salman
Sjednocené arabské emiráty, prezident Chalifa bin Zayed Al Nahyan
Ukrajina, prezident Petro Porošenko

Bývalé hlavy států:

Katar, Hamad bin Chalifa Al Thani, bývalý emír Kataru
Súdán, Ahmed al-Mirghani, bývalý prezident Súdánu
Ukrajina, Pavlo Lazarenko, bývalý premiér Ukrajiny
Moldávie, Ion Sturza, bývalý premiér Moldávie

Šéfové vlád:

Island, premiér Sigmundur Dadvid Gunnlaugsson rezignoval 5. dubna 2016

Bývalí šéfové vlád:

Gruzie, Bidzina Ivanišvili, bývalý premiér Gruzie
Irák, Ayad Allawi, bývalý premiér Iráku
Jordánsko, Ali Abu al-Ragheb, bývalý premiér Jordánska
Katar, Hamad bin Jassim bin Jaber Al Thani, bývalý premiér Kataru

Ostatní vládní představitelé: úplný seznam zde

Příbuzní a partneři vládních představitelů: úplný seznam zde

Takto internetová stránka Panama Papers prezentovala hlavní aktéry:

Všimli jste si něčeho?

Podívejte se, kdo na tomto seznamu CHYBÍ!

Ani jeden americký občan, ani jediný. Dokázal jsem jen najít „Tina Turner, v Americe narozená švýcarská zpěvačka“. Možná jsou Američané jen andělští a křišťálově upřímní, nebo možná nechtějí používat panamského poskytovatele služeb Mossack Fonseca. Ale možná, jen možná, že ať nechal dokumenty uniknout kdokoliv, nechce, aby byl žalován za porušení zákazu CIA šmírovat americké občany.

Mimochodem, NYT tvrdí, že někde v dokumentech je zmíněno 200 amerických pasů. Možná. Ale pokud je to pravda, jsou na dostatečně nízkých pozicích, aby nebyli zmíněni v této záplavě nebo v článcích o těchto „Panamských dokumentech“, a to mi říká, že jmenovaní jedinci jsou do toho buď přímo zapojeni, nebo nejsou schopni podat žalobu. NYT musel dojít k závěru, že „zatím dokumenty nespojily s Mossack Fonseca žádného amerického politika nebo vlivného člověka“. NYT dokonce poskytuje důvěryhodné (a pravdivé) vysvětlení toho, proč je v těchto dokumentech uvedeno tak málo Američanů:

Jedním z důvodů, proč je v dokumentech uvedeno relativně málo Američanů, je, že je celkem snadné vytvořit skořápkové společnosti ve Spojených státech. James Henry, ekonom a hlavní poradce Tax Justice Network, řekl Fusion, že Američané „opravdu nepotřebují jezdit do Panamy“. „V podstatě máme průmysl daňového ráje v USA, který je stejně tajnůstkářský, jako jinde,“ řekl.

Více o tom později.

Teď se podívejme na zbytek seznamu. Zarážející je, že obsahuje pár dalších více či méně irelevantních jmen, aspoň z hlediska anglo-sionistické světové politiky, pár bývalých vůdců a politiků menšího kalibru, opět z pohledu anglo-sionistické Říše, pár „neposlušných vůdců“, u kterých je Říše štěstím bez sebe, že je může kompromitovat, a jen zcela nepřímé narážky na velké vůdce, jako Putin nebo Xi Jinping. A co hůř, kategorie „příbuzní a partneři“ je jasným příkladem viny kvůli spoluúčasti. Ale to nezabránilo siomédiím, aby to prezentovala takto:

Takže nyní víme, jak Putin ukryl miliardy dolarů. Nebo ne? Kde jsou důkazy, že Putin vůbec něco ukryl? Ale koho zajímají takové detaily, jako předložení důkazů nebo dokonce pravdivé informování?! Nikde! 2016 bude volebním rokem a ruská 5. kolona potřebuje veškerou pomoc, kterou může získat. A strýček Šmuel ji samozřejmě velmi rád poskytne.

Abych použil výraz KGB, z této strategické psychologické operace „vyčuhují jasně uši CIA“, a podstata je velmi zjevná: využít popularity Wikileaks a vytvořit malé „říšské wikileaks“ v naději, že budou brány vážně, jako by byly skutečné.

Je těžké říct, kdo přesně v USA za tím je. Zatím vím, že psychologické operace Pentagonu jsou normálně namířeny proti vojensky konfliktním oblastem. Dobrým odhadem by mohlo být, že by to mohla být práce Politické akční skupiny (PAG), divize Direktoriátu operací CIA (DO). Ale něco mi říká, že v americké vládě existuje zvláštní a zatím stále tajná organizace pověřená operacemi „skryté propagandy“ velkého rozsahu. Ale na tom nakonec stejně nezáleží: otisky prstů americké vlády jsou po celých těchto pseudo únicích, a to je to podstatné.

Někteří by se mohli ptát, jestli jsou dokumenty pravdivé, a pokud ano, jak mohla CIA, nebo nějaká OGA, narazit na tyto velmi „citlivé“ soubory? Jednoduše.

Americká vláda již mnoho let používá svůj vliv, aby získala hlavní světová finanční centra pod svoji kontrolu. Některé země, jako Švýcarsko, byly prostě vydíráním donuceny vzdát se svých tradičně tajnůstkářských bankovních praktik, zatímco banky byly infiltrovány americkými agenty a špiony. Velký plán je prostý: převzít kontrolu nad všemi peněžními toky po celém světě. Chcete, aby byla banka „bezpečná“? Raději to dělejte v USA, jinak…

Nyní se podívejme na citát Jamese Henryho, který uvedly NYT, viz výše: „máme průmysl daňového ráje v USA, který je stejně tajnůstkářský, jako jinde“. Chápete? Znamená to toto: „Když chcete ukrýt peníze, nemáme s tím problém, ale jen když je ukryjete u nás“. Tak prosté to je. A, samozřejmě, když chcete mít své peníze v bezpečí, raději se nepokoušejte neposlechnout strýčka Šmuela, protože vám je může kdykoliv sebrat. Elegantní, prosté, účinné. Opravdu krásné.

Pravdou je, že zatímco americká výzvědná komunita je dosti nekompetentní, obzvláště v HUMINT (lidská rozvědka – p.p.), americká kontrola finančních pohybů na celém světě je skvělá, obzvláště v oblasti světa, která již USA ovládána je (jako Panama), nebo u bank s dlouhou historií korupce a pochybných aktivit (Deutsche Bank, HSBC).

Další neprůstřelnou známkou ukazující na roli USA je zásadní kulturní chybná interpretace. Zatímco lidé žijící na Západě si mohou myslet, že Vladimir Putin nebo Xi Jinping mohou chtít „ukrýt miliardy v zahraničí“, pravdou je, že už samotný názor, že tito vůdci by mohli „potřebovat peníze“ v tradičním smyslu slova, je absurdní. Proč? Jednoduché:

Zaprvé, oba vědí, že jakékoliv peníze držené v USA ovládaných jurisdikcích jsou extrémně ohrožené. Nejen, že mohou být zkonfiskovány, ale mohou z nich také učinit cíl vydírání. Opravdu někdo vážně věří, že bývalý podplukovník KGB jako Putin by to nechápal?

Zadruhé, peníze jsou moc a moc jsou peníze. To znamená, že když máte spoustu moci, máte také spoustu peněz, či přesněji nepotřebujete peníze. Pravdou je, že s mocí, kterou Xi nebo Putin mají, nepotřebují používat jakékoliv papírové nebo elektronické peníze, jejich moc je silně nad jakoukoliv cenou v dolarech.

Zatřetí, ani Putin, ani Xi nejsou bezradnými, ignorantskými vůdci třetího světa á la Bokassa nebo Idi Amin. Mají k dispozici vyspělé výzvědné služby, které by jim okamžitě řekly, že „obyčejné“ používání daňových rájů je jen past, která vás dříve nebo později chytí. Vlastně Putin specificky varoval ruské podnikatele před používáním takových služeb – věří někdo, že varuje je a pak udělá přesně to, před čím varoval?

Nyní předpokládejme nejhorší: Putin a Xi jsou zkorumpovaní do morku kostí a chtějí mít své peníze na Západě. Proč u všech svatých by to pak dělali přes nějaké dobře známé a snadno vysledovatelné „rodinné přátele“, když by mohli použít služeb svých tajných služeb, nebo, aby byl příběh ještě lákavější, použít kontakt, který mají ruské a čínské tajné služby (opravdu) s ruskou mafií a čínskými triádami? Pravdou je, že oba tito muži by mohli snadno a bezpečně použít takových kontaktů (ani ruská, ani čínská mafie by si nikdy nenechala ujít příležitost posloužit vrcholovému vůdci) k ukrytí jakékoliv částky peněz. Řečeno toto, tak spíše než používat takovéto exotické metody „špionážních románů“ by pro ně bylo mnohem jednodušší prostě převzít kontrolu nad vysoce ziskovou společností nebo zdrojem „uvnitř“ Ruska/Číny. Pokud byste byli údajně zcela zkorumpovaným Putinem nebo Xi, drželi byste své peníze raději v USA ovládaných jurisdikcích, nebo prostě byste převzali kontrolu, řekněme, nad společností těžící nikl nebo molybden?

V mnoha případech tyto dokumenty pravděpodobně odhalují skutečnou korupci, obzvláště na střední a vyšší úrovni vlády. Právě tam typicky ke korupci dochází a lidi na této úrovni opravdu mohou chtít ukrýt nějaké peníze v zahraničí pro „zlé časy“, obzvláště když riskují ztrátu moci, hlavně když ztráta moci znamená okamžitou potřebu emigrovat.

Takže zde máme typický mix pravdivých a falešných informací, pečlivě ušitých na míru tak, aby zkomplikovaly život většinou irelevantním, nebo proti-americkým vůdcům, kde ne příliš jemnými jsou narážky na Putina a Xi v (mylné) naději, že je to oslabí na jejich vnitřní frontě. Celou tuto snahu bych ohodnotil jako dosti neohrabanou, a nebýt bezpodmínečné a nekritické podpory „400 novinářů ve 107 mediálních organizacích ve více než 80 zemích“, hodnotili by to tak i mnozí další.