Odpojování od ruského plynu již způsobilo Polsku těžké ztráty

„Polsko dosáhlo svého strategického cíle: jsme nezávislí v otázce plynu,“ řekla polská premiérka Ewa Kopacz na zahajovacím ceremoniálu u příležitosti otevření nového LNG terminálu ve městě Swinoujscie, ve zjevné narážce na vlhký sen polské vlády – vzdání se ruského plynu.

„Nyní můžeme dostávat 90% plynu z jiných zdrojů. Příští rok, za předpokladu, že budeme pracovat tvrdě, se staneme 100% nezávislými na dodávkách plynu z východu,“ řekla Kopacz. Podle ní terminál měl Polsku umožnit nakupovat zkapalněný plyn kdekoliv na světě a dopravit ho po moři. „Tato nezávislost nám umožní vyjednávat cenu plynu,“ dodala polská premiérka.

Realizace projektu zabrala deset let. Byl zahájen v r. 2006, kdy byl následně v r. 2008 podepsán kontrakt se Saipem (pobočkou italského energetického obra Eni) a výstavba započala v r. 2011. Původně měl být projekt dokončen v r. 2013. Výstavba terminálu se opozdila o dva roky.

Terminál bude otevřen nejdříve v polovině roku 2016. Před komerčním zahájením provozu je nutné získat a dodat technický či nárazníkový plyn, který dodá požadovaný tlak pro čerpání komerčního plynu. První dvě dodávky LNG z Kataru dorazí do Swinoujscie v polovině prosince 2015 a únor-březen 2016 budou využity pro zahajovací práce, údržbářské zkoušky atd., což nadále zpozdí plné zprovoznění terminálu o několik měsíců.

Ujišťováním, že nový LNG terminál učiní ruský plyn zbytečným, překrucuje polská premiérka pravdu. Realitou je, že energetika země je stále vysoce závislá na ruském plynu. V r. 2014 spotřebovalo Polsko 15,5 miliardy metrů krychlových plynu, kdy pouhých 28% (4,4 mld m3) bylo kryto domácí produkcí; zbývajících 72% (11 mld m3) bylo dovezeno. 80% (8,4 mld m3) z dovozeného plynu bylo dodáno  Ruskem a pouze 20% přišlo z Německa, České republiky a Norska.

Skladovací kapacity nového terminálu, které by měly být dále rozšířeny o 50%, činí v současnosti 5 mld m3, což se rovná třetině roční polské poptávky.

Nyní si Varšava dopřála novou mořskou trasu pro dodávky plynu, ale za jakou cenu? Katar, jediný dodavatel, se kterým Polsko uzavřelo doposud kontrakt, a to pouze na dodání 1,5 mld m3 LNG, umožní využít pouze třetinu kapacity terminálu. Zbývající dvě třetiny zatím nebyly kontrahovány – pravděpodobně kvůli rozčarování z LNG, který se ukázal být příliš drahým.

Kontrakt s Katarem, podle kterého bude Polsko kupovat po 20 let 1,5 mld m3 LNG ročně z Kataru za podmínek „odeber nebo zaplať“, je pro polské spotřebitele extrémně nepříznivý. Cena katarského plynu je 2,5krát vyšší, než plynu nabízeného Ruskem – 700 oproti 265 dolarům za tisíc m3, jak nám řekla analytička „Alpari“ Anna Kokoreva. Jakkoliv se to může zdát paradoxním, vloni Polsko nepožádalo o slevu u plynu Qatargas, ale Gazprom.

Takže 8,4 mld m3 ruského plynu přijde Polsko na 2,2 mld dolarů, zatímco stejné množství katarského plynu na 5,9 miliard dolarů. Upřednostňování Kataru před Ruskem by byla obrovská hloupost, ne? Nicméně Varšava oněch 1,5 mld m3 plynu nakoupí, aby neporušila kontrakt. Navíc za něj již zaplatila.

Jde o to, že kontrakt zavázal Polsko začít kupovat katarský LNG v r. 2014, vzhledem k tomu, že výstavba LNG terminálu byla naplánována na r. 2013. Nicméně výstavba se protahovala, ale Katar stále trval na tom, že závazky z kontraktu je nutné dodržet. Nakonec se strany dohodly, že Katar prodá nasmlouvaný LNG jiným kupujícím za nižší cenu, kdy Polsko bude doplácet cenový rozdíl – řekl nám Aleksej Grivač z Národního fondu energetické bezpečnosti. Takže se stalo, že Polsko nemůže fyzicky přijmou plyn z Kataru, ale již za něj zaplatilo. První dva tankery z Kataru mají dorazit v prosinci a na počátku příštího roku a mají dodat technický plyn, podle jiného kontraktu podepsaného v září.

Takže projekt na dodávky katarského plynu se již pro Polsko ukázal být příšerně drahým. Varšava bude potřebovat desítky let, aby kompenzovala náklady na výstavbu LNG terminálu, které se rovnaly 977 milionům dolarů.

Jak bylo uvedeno výše, Polsko nemá na výběr a musí kupovat 1,5 mld m3 LNG z Kataru. Pokud se nezvýší domácí spotřeba, dodávky plynu z Ruska budou údajně sníženy o stejné množství. V tomto případě mluvíme o diverzifikaci zdrojů dodávek plynu, nikoliv o přímém odmítnutí ruského plynu – Varšava pouze sníží podíl ruských dovozů z 80% na 60%. Taková diverzifikace přijde zatraceně draho – Polsko bude muset zaplatit navíc 652,5 milionů dolarů za nákup 1,5 mld m3 katarského plynu (za cenu 700 dolarů), místo 265 dolarů u ruského plynu. Realizace takovéto nerozumné politiky je čisté šílenství.

Nutno poznamenat, že aby využilo volnou kapacitu LNG terminálu, plánuje Polsko získávat plyn na spotovém trhu. Ten má však jednu zvláštnůstku, a to silnou závislost na nabídce a poptávce – v letním období, kdy evropská spotřeba plynu klesá, může být spotová cena plynu nižší, než plynu z potrubí, zatímco v zimě poptávka dramaticky vzrůstá a omezená tržní nabídka posílá cenu plynu prudce nahoru. Takže u kupujících na spotovém trhu není jisté, že jejich poptávka po plynu bude uspokojena (na rozdíl od Gazpromu, který zaručuje plynulé dodávky po celý rok).

Před nějakou dobou Varšava zvažovala další variantu upozadění Ruska v otázce plynu. Vloni Polsko zahájilo reverzní dodávky plynu z Německa přes plynovod „Jamal-Evropa“, což bylo umožněno modernizací přečerpávací stanice „Malnov“ ve východním Německu (její rekonstrukce byla zahájena v r. 2012). Polsko v té době vyhrožovalo, že tento projekt mu poskytne až 5,5 mld m3 ročně, v případě, že Rusko zastaví dodávky. Nicméně navzdory veškerým ambiciózním politickým prohlášením a nespokojenosti s cenou Polsko ruský plyn kupovat nepřestalo.

Tak jak tak, zvolení reverzních dodávek z Německa znamená, že Polsko bude nadále kupovat plyn Gazpromu, ale přes prostředníka. Co se týká Gazpromu, ten jen vykompenzuje snížení objemu navýšením dodávek Německu, kdy Varšava bude muset následně zaplatit i marži prostředníka. To je přesně to, co Ukrajina – která kupovala od června do poloviny října pouze reverzní plyn z Evropy – činí nyní.