Skotské referendum

Kalkulace a naděje Skotů

Za několik dní bude jasné, jestli se Skotové řídili Cameronovou výzvou a odtržení odmítli. Pouze na jednu otázku je ještě třeba odpovědět: „Souhlasíte, že Skotsko by mělo být nezávislou zemí?“ Podle plánů místních samospráv má být národní měnou britská libra a její Veličenstvo královna má zůstat hlavou státu. Skotsko má v plánu vlastní ozbrojené síly. Skotští ministři říkají, že britské jaderné zbraně – ponorkové Tridenty – budou ve Skotsku zakázány, pokud se to stane nezávislým. Ale britská vláda říká, že neexistují žádné plány na jejich přesun. Skotské samosprávy říkají, že nezávislost povede ke zvýšení mezd a poklesu daní, atd. A nová země se nikdy nezapojí do toho, čemu Skotové říkají „ilegální války“, jako v Iráku a Afghánistánu.

Skotsko má vlastní měnu – skotskou libru. Je nekonvertibilní a používá se jen ve Skotsku. Nezávislá skotská libra je to, s čím musí tato země počítat v případě, že Británie odmítne používání své měny jako skotské národní měny.

Skotsko je ekonomicky rozvinutou zemí. S 5,3 miliony obyvateli (8,5%) je zodpovědné za 10% GDP státu. Technologicky vyspělé sektory ekonomiky, včetně výroby software, jsou na vzestupu a jsou zodpovědné za 50% vývozů země.

Energie je velkou nadějí. Skotský podíl na produkci ropy v Británii přesahuje 90%. V Ediburgu věří, že když příjmy z ropy zůstanou ve Skotsku, životní úroveň bude mnohem vyšší, než průměr v Británii. Celková hodnota ropy v Severním moři představuje asi 1,5 bilionu liber. Přidejte si k tomu produkci plynu. Skotský premiér Alex Salmond vyzval za nezávislosti k přístupu norského typu. Na dotaz, jestli by nezávislé Skotsko přestálo volatilitu na trhu s ropou, pan Salmond BBC řekl: „Samozřejmě, že lidé ve Skotsku, konkrétně v Aberdeenu, by to zvládli, jen se podívejte na Norsko, mnohem menší zemi, než Skotsko, kde je více ropy a plynu, než ve Skotsku, jak se svými zdroji nakládá neskutečně lépe, než Westminster.“ Poukázal na to, že ropa a plyn tvoří vetší část norské ekonomiky, v porovnání se Skotskem. Norsko je jedinou zemí v Evropě bez rozpočtového schodku. Podle něj: „Norsko zřídilo svůj ropný fond v r. 1990, ačkoliv peníze do něj začalo převádět až v r. 1996. Ve fondu je nyní 450 miliard dolarů, což se rovná 90,000 librám na osobu v Norsku, a je to největší státní fond na světě.“

Rychlý ekonomický rozvoj vyvolává velké naděje. Ekonomika dosáhla předkrizové úrovně mnohem dříve, než experti věřili. Podle Financial Times je skotský ekonomický růst rychlejší, než ve zbytku království. V souladu s tím je životní úroveň větší než činí britský průměr, 26,400 liber oproti 22,3000. Pokud se nezávislost stane realitou, index GDP na hlavu vzroste na 28,344.

Historická paměť silnější, než běh událostí

Historie je důležitým faktorem. Stačí si vzpomenout na Roberta Burnse a jeho slavnou báseň „Věren vůli Skotů a skotské vlajce“. Vlajka má společné charakteristiky s ruskou námořní vlajkou. Skotská Saltire (crux decussata, či bílý svatoondřejský kříž) je v modrém poli. Ruská námořní vlajka má bílé pozadí a dva diagonální pruhy, tvořící kříž, nazývaný svatoondřejský kříž. Oslavy velkého vojenského vítězství poskytly silný impulz vzestupu národního cítění. Bitva u Bannockburnu (24. června 1314) byla klasickou bitvou, vedoucí k významnému skotskému vítězství v první válce za skotskou nezávislost a byla mezníkem v historii země. V oněch dnech si Skotsko zajistilo statut nezávislého státu. Bitva vstoupila do historie jako symbol národní jednoty, mající velký vliv na státotvorbu.

Kampaň „ano“ se dostala o 2% do vedení – což znamená statisticky nerozhodný výsledek v této fázi. Poslední průzkumy, provedené Sunday Times před méně než dvěma týdny, ukázaly, že pro „ano“ je 51% a pro „ne“ 49% -- což bylo první vedení pro tábor nezávislosti, které Yougov zaregistrovala od okamžiku, kdy pravidelné průzkumy u referenda začaly. Před pouhým měsícem vedli oponenti nezávislosti o 22%.

Evidentní úspěch stoupenců nezávislosti činí Londýn nervózním. Britská vláda se zoufale snaží reagovat na příklon v průzkumech k „ano“ tento měsíc tím, že slibuje spoustu nových pravomocí Skotsku, pokud si zvolí zůstat v rámci Velké Británie. Britská vláda přijde v příštích dnech s plány na poskytnutí autonomie Skotsku u daní, výdajů a sociální politiky, pokud odmítne nezávislost v referendu 18. září, řekl britský ministr financí George Osborne 7. září. Mluvil v televizi BBC poté, co se stoupenci skotské nezávislosti dostali v průzkumech mínění do vedení. „V příštích několika dnech spatříte akční plány na poskytnutí více pravomocí Skotsku, více daňových pravomocí, více pravomocí u výdajů, více… pravomocí u sociální politiky a … vstoupí v platnost v okamžik, kdy bude v referendu odhlasováno „ne“.“ Osborne řekl, že s tímto plánem souhlasí všechny tři hlavní politické strany v britském parlamentu. S mrkví v ruce použil také bič. Strana nezávislosti uvedla, že věří, že zbytek Británie bude souhlasit s měnovou unií v případě odtržení Skotska, což novému státu umožní používat libru. Ale to bylo odmítnuto třemi hlavními britskými politickými stranami a Osborne zůstal v této věci neoblomný. „Žádná kdyby, žádná ale, nebudeme se dělit o libru, pokud se Skotsko oddělí od zbytku Británie,“ řekl.

Problémy související s odtržením

Pokud bude výsledkem referenda „ano“, stane se země nezávislou 24. března 2016. Do té doby budou muset Edingburg a Londýn probrat podmínky rozvodu. Veřejný dluh bude muset být rozdělen. Podle vize Londýna činí podíl Skotska 8,4% (odhadnuto jako podíl na hlavu vynásobeným počtem lidí, kteří se stanou občany nového státu), čili 143 miliard liber. Toto číslo je impozantní. Podle londýnského Národního institutu pro ekonomický a sociální výzkum (NIESR) je to 86% skotského GDP. Pro srovnání, skotská vláda utratila ve fiskálním roce 2012-2013 65 miliard liber.

Stoupenci nezávislosti věří, že daně z ropy placené Skotskem Británii k naplnění rozpočtu království od 80. let by měly být vzaty v úvahu. To pak redukuje podíl na dluhu na 100 miliard liber, či z 86% na 60% GDP. Skotská vláda věří, že odhady NIESR jsou nesprávné. Říká, že Skotsko svůj podíl zaplatilo v daních a že jakékoliv budoucí vyrovnání by mělo být odsouhlaseno po rozhovorech o aktivech a pasivech. Tato záležitost je velmi kontroverzní, takže se v případě, že se Skotsko rozhodne odejít, očekává vášnivá a dlouhá debata.

Druhou záležitostí je členství v Evropské unii. Prezident Evropské komise Jose Manuel Barroso řekl, že by bylo „extrémně obtížné, ne-li nemožné“, aby se nezávislé Skotsko připojilo k Evropské unii. Podle něj by nezávislé Skotsko muselo o členství požádat a získat schválení od všech současných členských států.

Jean-Claude Juncker, který byl zvolen Evropským parlamentem za prezidenta nové Evropské komise 15. července, vyjádřil jiný názor. Podle něj jsou expanze Evropské unie a nezávislost Skotska dvě zcela odlišné věci. David Cameron řekl, že Británie uspořádá referendum o členství v EU do r. 2017, v případě, že vyhraje parlamentní volby v r. 2015. Je zde důvod, proč se tato záležitost dostává do popředí před volbami, neboť jen každý třetí občan Británie podporuje myšlenku členství v EU. Členství v EU má slušnou podporu lidí ve Skotsku, takže národní referendum by bylo příležitostí pro opětovný vstup do unie brzy.

Námořní základna jejího Veličenstva Clyde (HMNB Clyde; také HMS Neptune), jedna ze tří britských operačních základen královského námořnictva, je dalším problémem. Systém britských jaderných zbraní – v současnosti tvořený čtyřmi ponorkami třídy Vanguard nesoucími strategické rakety Trident – byl umístěn na námořní základě HM Clyde na západním pobřeží Skotska od 60. let. Tato základna slouží také jako domovská základna britské flotily jaderných a konvenčních útočných ponorek, podporovaných Ochrannou námořně-pěchotní skupinou flotily. Podle odhadů expertů bude přesunutí námořních sil do jiného domovského přístavu znamenat výdaje ve výši asi 5 miliard dolarů.

Washington se evidentně možných změn obává. Zaujal ale vyčkávací politiku. Americké zasahování by poškodilo britské zájmy. Voliči by řekli „ne“ jen proto, aby vyjádřili nespokojenost s americkým zasahováním do vnitřních záležitostí země. Americká média neformálně vyjadřují názory vlády. Konkrétně zmínila hlasy obávající se škod způsobených rozdělením země, která je klíčovým spojencem. USA a další země se staví proti myšlence, aby Británie opustila Evropskou unii; rozdělení Velké Británie by mohlo mít šokující dopad na ostatní. Washington by rád, aby britské jaderné námořní síly zůstaly ve Skotsku. Tato základna by se mohla stát jakousi britskou enklávou gibraltarského typu. Spojené státy by rády, aby Skotsko zůstalo členem NATO.

Řečeno toto vše, pokud stoupenci nezávislosti Skotska zvítězí, bude to významným posunem na evropské politické scéně.