Zavlečení Ukrajiny nad propast

Co má produktovod v Afghánistánu společného s krizí na Ukrajině?

Všechno. Odhaluje to zájmy, které řídí americkou zahraniční politiku. Stejně jako již válka v Afghánistánu byla z velké části vedena proto, aby se usnadnila přeprava zemního plynu z Turkmenistánu do Arabského moře, tak i puč v Kyjevě zorganizoval Washington proto, aby odstřihl energetické dodávky z Ruska do Evropy a usnadnil tak realizaci ukotvení USA v Asii.

To je důvod, proč jsou tvůrci politiky ve Washingtonu s výsledkem války v Afghánistánu dost spokojeni, navzdory faktu, že ani jednoho z proklamovaných cílů nebylo dosaženo. Afghánistán není funkční demokracií se silnou ústřední vládou, pašování drog nebylo vymýceno, ženy nebyly osvobozeny a infrastruktura a školní systém jsou horší, než byly před válkou. Podle všech objektivních měřítek byla válka neúspěchem. Ale, samozřejmě, proklamované cíle byly jen PR žvásty. Neznamenají nic. Důležitý je plyn, konkrétně rozsáhlé nedotčené zásoby v Turkmenistánu, které by mohly být těženy soukromými americkými korporacemi, které by použily svůj vliv pro kontrolu růstu konkurentů USA, nebo rádoby rivalů jako Čína. O tom válka byla. Plyn bude přepravován přes plynovod z Turkmenistánu, přes Afghánistán, Pákistán a Indii do Arabského moře, kdy se vyhne území Ruska a Íránu. Dokončení tak zvaného plynovodu TAPI podkope rozvoj íránského plynovodu, čímž bude sabotovat snahy protivníků USA.

Plynovod TAPI ilustruje, jak si Washington agresivně zajišťuje aktiva, která potřebuje, aby si udržel nadvládu pro dohlednou budoucnost. Nyní se podívejte na toto z Express Tribune z 5. července:

„Představitelé Pákistánu, Indie, Afghánistánu a Turkmenistánu se mají příští týden sejít v Ašchabadu, aby tam prosadili plánovaný mezinárodní plynovod spojující tyto čtyři země a aby dosáhli dohody o odměně za mnohamiliardový projekt americkým společnostem.

„USA tlačí tyto čtyři země k tomu, aby udělily lukrativní kontrakt na plynovod jejich energetickým obrům. Dvě americké firmy – Chevron a ExxonMobil – soutěží o vedoucí pozici v konsorciu, o získání projektu a financování pokládání trubek,“ řekl vysoký vládní představitel v rozhovoru s Express Tribune.

Washington lobboval za projekt zásobování plynem, s názvem plynovod Turkmenistán, Afghánistán, Pákistán a Indie (TAPI), a označoval ho za ideální plán, jak se vypořádat s nedostatkem energie v Pákistánu. Na druhou stranu tlačil Islámábád k tomu, aby upustil od plynovodu Írán-Pákistán, kvůli jadernému sporu s Íránem.

Podle představitelů povede delegaci na setkání řídícího výboru plynovodu TAPI 8. července v Ašchabadu ministr pro ropu a přírodní zdroje Shahid Khagan Abbasi.

…V současnosti jsou připravovány nabídkové dokumenty, za konzultace s Asijskou rozvojovou bankou, která hraje roli transakčního poradce. Tyto dokumenty budou předány dvěma společnostem, aby se mohly tendru zúčastnit.

Chevron lobbuje v Indii, Pákistánu a Afghánistánu za stvrzení dohody, za podpory amerického ministerstva zahraničí. Nicméně i další společnosti by se mohly stát součástí konsorcia, které povede buď Chevron, nebo ExxonMobil.“ (Plynovod TAPI: Představitelé dokončují kontrakt, který má být přidělen příští týden v Ašchabadu, Express Tribune).

Takže plány na plynovod se konečně daly do pohybu, a, jak poznamenává článek, „dokumenty budou předány dvěma společnostem, aby se mohly tendru zúčastnit“.

Hezké ne? Takže ministerstvo zahraničí uplatní trochu svalů a „voila“, Chevron a Exxon dostanou kontrakt. Jak to jde dohromady se svobodným trhem?

A kdo si myslíte, že tento 1,000 mil dlouhý plynovod přes nepřátelský Talibanem ovládaný Afghánistán bude chránit?

Samozřejmě, že americké jednotky, což je důvod, proč jsou americké vojenské základny rozmístěny podél trasy tohoto plynovodu. Náhoda?

Ani omylem. Operace „Trvalá svoboda“ je větší podvod, než ošumělá válka proti terorismu.

Takže si nic nebulíkujme. Válka neměla s osvobozením žen nebo přinesením demokracie nemytým masám nic společného. Vše bylo o mocenské politice a geostrategickém manévrování; kradení zdrojů, porážce potenciálních konkurentů a nafouknutí zisků pro nenažrané ropné obry. Kdo to ještě neví? Zde je více z pozadí z Wall Street Journal:

„Počátkem měsíce poslal prezident Obama dopis (turkmenskému) prezidentovi Berdimuhamedovi, ve kterém zdůraznil společné zájmy při pomáhání rozvoji Afghánistánu, a který zdůrazňoval podporu pana Obamy TAPI a jeho přání, aby ho budovala velká americká firma.

… Pokrok u TAPI také nastartuje mnoho dalších transafghánských přepravních projektů – včetně silnic a železnic – které jsou srdcem americké „strategie nové Hedvábné stezky“ pro afghánskou ekonomiku.

Bílý dům by měl chápat, že pokud TAPI nebude vybudován, ani americké sankce, ani sankce OSN nezabrání Pákistánu, aby vybudoval plynovod z Íránu.“ (Plynovod, který by mohl udržet mír v Afghánistánu, Wall Street Journal).

Dokážete vidět, co se děje? Afghánistán, který je pro strategii ukotvování Washingtonu klíčový, bude použit pro vojenské základny, těžbu zdrojů a přepravu. Tak to je. K žádné rekonstrukci nebo budování národa nedojde. USA to již nedělají. Je to nahý imperialismus 21. století bez příkras. „Žádný tvůj národ, kámo. Jen naval svůj plyn a půjdeme.“ Takto systém nyní funguje. Je to v mnohém jako Irák – největší pekelná díra na Zemi – kde „produkce ropy vyskočila na nejvyšší úroveň za 30 let“ (podle Wall Street Journal). A kdo sklízí zisky této ropné bonanzy?

Ropní obři, samozřejmě (ExxonMobil, BP a Shell). Možná je to důvod, proč jste nikdy nečetli o tom, jak obrovskou chybou válka byla. Protože pro lidi, na kterých záleží, to skutečně vůbec žádná chyba nebyla. Vlastně pro ně vše fungovalo dost dobře.

Samozřejmě, že USA budou podporovat zdání demokracie v Kábulu, ale vláda nebude mít žádnou skutečnou moc mimo hlavní město. Stejně nikdy žádnou neměla. (Místní žertovně označují Karzaie za „starostu Kábulu“). Co se týká zbytku země, tak ta bude řízena válečnými náčelníky, jak tomu bylo od invaze v r. 2001. (Pamatujete na Severní alianci? Nerad to říkám, ale jsou to tito krvežízniví misogyní váleční náčelníci, kteří byli znovu dosazeni Rumsfeldem a spol.).

Je to nová anarchická šablona „Šíleného Maxe“, kterou Washington aplikuje všude, kde zasahuje. Záměrem je zrušit národní stát, aby se odstranily veškeré překážky těžbě zdrojů, což je důvod, proč se zkrachovalé státy objevují kdekoliv, kam USA strčí svůj velký rypák. Vše je záměrné. Chaos je cílem. Řečeno jednoduše: je jednodušší krást cokoliv člověk chce, když neexistuje žádné mocenské centrum, které by vzdorovalo.

To je důvod, proč jsou političtí vůdci v Evropě tak znepokojeni, protože se jim nelíbí myšlenka, že by sdíleli hranice se Somálskem, což je přesně to, jak bude Ukrajina vypadat, až s ní USA skončí.

Na Ukrajině používají USA taktiku rozděl a dobývej, aby poštvaly EU proti jejímu obchodnímu partneru, Moskvě. Ministerstvo zahraničí a CIA pomohly svrhnout ukrajinského zvoleného prezidenta Viktora Janukoviče a dosadit americké šašky v Kyjevě, kterým bylo nařízeno odstřihnout ruský plyn jdoucí do EU a vlákat Putina do vleklé partyzánské války na Ukrajině. Papaláši ve Washingtonu si usmysleli, že, po jisté provokaci, bude Putin reagovat stejně, jak reagoval, když Gruzie napadla v r. 2008 Jižní Osetii. Ale doposud Putin pokušení zapojit se odolal, což je důvod, proč si nový loutkový prezident Petro Porošenko začal hrát na „Jackie Chana“ a vystupňoval provokace tím, že nemilosrdně buší do východní Ukrajiny hlava nehlava. Je to jen způsob, jak dohnat Putina k tomu, aby poslal tanky.

Ale je tu jedna podivná část: Washington nemá záložní plán. Je to zjevné ze způsobu, jakým dělá Porošenko tutéž věc neustále dokola a očekává různé výsledky. To demonstruje, že neexistuje žádný plán B. Buď Porošenko vyláká Putina přes hranice a do konfliktu, nebo se plán neokonzervativců rozpadne, což se stane, pokud nedokážou démonizovat Putina jako „nebezpečného agresora“, kterému nelze coby obchodnímu partnerovi věřit.

Takže vše, co musí Putin udělat, je vyčkávat, a zvítězí, především proto, že EU potřebuje ruský plyn. Pokud budou energetické dodávky ukončeny, nebo drasticky sníženy, ceny vzrostou, EU spadne do krize a vina bude dána Washingtonu. Takže Washington má jen malé okno příležitosti, kdy zatáhnout Putina do šarvátky, což je důvod, proč bychom měli očekávat další incident pod falešnou vlajkou, v mnohem větším rozsahu, než byl požár v Oděse. Washington bude muset udělat něco opravdu velkého a zařídit, aby to vypadalo, že za tím stojí Moskva. Jinak jeho ukotvovací plán narazí na zeď. Zde je lahůdka, kterou možná čtenáři na stránce novinite Sofia News Agency nepostřehli:

„Ukrajinský parlament přijal… zákon, podle kterého by až 49% plynovodné sítě země mohlo být prodáno zahraničním investorům. To by vydláždilo cestu pro americké a evropské společnosti, které v posledních měsících pokukovaly po ukrajinském systému přepravy plynu.

…Premiér Arsenij Jacenjuk řekl, že tento zákon umožní Kyjevu „přilákat evropské a americké partnery k využívání a modernizaci ukrajinské přepravy plynu“, v situaci ukrajinského energetického trhu, kterou popsal jako „super kritickou“. Kritici zákona opakovaně poukazovali na to, že Západ měl o ukrajinské plynovody zájem dlouho, kdy spatřoval v ukrajinské revoluci prostředek, jak získat přístup k tomuto systému. (Ukrajina umožnila prodej až 49% systému plynovodů, novinite.com).

Hochu, musíš to předat Obamovým zástupům. Ti opravdu vědí, jak si vybrat pučistické vůdce, že? Tyto loutky byly v úřadu jen pár měsíců a již odevzdávají celou svoji farmu.

A takový kšeft! Americké korporace budou schopny skoupit téměř polovinu plynovodů, které přepravují 60% plynu, který proudí z Ruska do Evropy. Tomu se říká mýtní budka, příteli; a americké společnosti budou na správném místě, aby napočítaly Moskvě každý závan zemního plynu, který těmito plynovody prochází. A měřit budou, to se můžete vsadit.

Je to důvod, proč ministerstvo zahraničí upeklo tento šílený puč, aby si jeho vypasení parazitičtí přátelé mohli nahrabat víc?

Rovněž to vysvětluje, proč se Obamova tlupa pokouší sabotovat další ruský velký plynovodný projekt zvaný South Stream. South Stream je pro Evropu a Rusko dobrou dohodou. Na jedné straně silně posílí energetickou bezpečnost EU, a na druhé poskytne Rusku potřebné příjmy, aby mohlo pokračovat v modernizaci své zanedbané infrastruktury a zlepšit životní úroveň. Ale „navrhovaný plynovod, táhnoucí se 2,400 kilometrů z jižního Ruska přes Černé moře do Bulharska, Srbska, Maďarska a nakonec Rakouska, může přepravit asi 60 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, což postačuje k tomu, aby to umožnilo ruským vývozům do Evropy vyhnout se z velké části Ukrajině“ (New York Times). Tento navrhovaný plynovod dále podkopává ukotvovací strategii Washingtonu, takže Obama, ministerstvo zahraničí a mocní američtí senátoři (Ron Johnson, John McCain a Chris Murphy) dělají vše, co mohou, aby tento projekt sabotovali.

„To, co dává Vladimiru Putinovi moc a kontrolu, jsou zásoby ropy a plynu a závislost Západu a východní Evropy na nich,“ řekl senátor Johnson v rozhovoru. „Musíme tuto energetickou smyčku přervat. Musíme tento monopol rozbít.“ (New York Times).

Taková snůška nesmyslů. Putin nemá monopol na plyn. Rusko poskytuje jen 30% plynu, který EU každý rok používá. A Putin ani nikoho nevydírá. Země v EU mohou ruský plyn buď kupovat, nebo nekupovat. Je to na nich. Nikdo nemá bouchačku u hlavy. A také ceny Gazpromu jsou konkurenční, někdy dosti pod tržní cenou, což bylo případem Ukrajiny roky, dokud potrhlí politici nezačali strkat své prsty Putinovi do oka při každé příležitosti; dokud se nerozhodli, že již nemusí platit své účty, protože, no, protože Washington jim řekl, aby své účty neplatili. Proto.

Důvodem nepořádku, ve kterém je Ukrajina dnes, je, že se rozhodla řídit radami Washingtonu a střelit se do obou nohou. Její vůdci si mysleli, že je to dobrý nápad. Takže nyní je tato země zničena, bez haléře a rozpolcená sociálními nepokoji. Bohužel na blbost není léku.

Neokonzervativní géniové evidentně věří, že pokud budou sabotovat South Stream a zmocní se 49% ukrajinské plynovodné infrastruktury, pak bude muset velká část ruského plynu proudit přes ukrajinské plynovody. Myslí si, že jim to poskytne větší kontrolu nad Moskvou. Ale tento plán má jednu vadu, na kterou poukázal analytik Jeffrey Mankoff v článku s názvem „Může Ukrajina použít své plynovody k ohrožení Ruska?“. Toto napsal:

„Největším problémem u tohoto přístupu je, že odstřižení dodávek plynu vytvoří reálná rizika pro evropskou ekonomiku… Ve skutečnosti snaha Kyjeva odsávat ruský plyn určený pro Evropu, aby se kompenzovalo zastavení dodávek Ruskem v lednu 2009, poskytla vhled do toho, proč je pro Ukrajinu manipulace s dodávkami plynu riskantní strategií. Moskva reagovala na toto odsávání tím, že zastavila veškeré prodeje plynu přes Ukrajinu na několik týdnů, což zanechalo velkou část východní a jižní Evropy doslova v chladu. Evropští vůdci reagovali naštvaně a obviňovali jak Moskvu, tak Kyjev z rozvracení a požadovali, aby si své problémy vyřešily. Zatímco reakce EU by byla pravděpodobně dnes vůči Ukrajině soucitnější, silná zranitelnost Kyjeva a potřeba vnější finanční podpory činí případný evropský vztek kvůli manipulaci s dodávkami plynu velmi riskantní.“ (Může Ukrajina použít své plynovody k ohrožení Ruska, dva odstavce).

Srandovní na plynu je, že když přestanete platit účty, vypnou vám topení. Je to tak těžké pochopit?

Takže ano, věštitelé z koulí ministerstva zahraničí a jejich korporátní výpalničtí přátelé si mohou myslet, že chytí Putina za pačesy, když skoupí ukrajinské plynovody, ale chlápek, který vlastní plyn (Gazprom) sedí stále v křesle řidiče. A udělá to, co je v nejlepším zájmu jeho a jeho akcionářů. Někdo by měl Johnu Kerrymu vysvětlit, že tak funguje kapitalismus.

Politika Washingtonu na Ukrajině je takový humus, že se člověk opravdu pozastavuje nad kompetentností lidí, kteří s těmito šílenými nápady přichází. Opravdu si bezmozky, kteří upekli tento plán, myslí, že jsou schopni vrazit klín mezi dva velké obchodní partnery, zastavit plyn, zredukovat klíčovou tranzitní zemi na žumpu iráckého typu a začít určovat hru pro všechny v regionu?

To je šílené.

Evropa a Rusko se k sobě dokonale hodí. Evropa potřebuje plyn, aby vytopila domovy a poháněla své stroje. Rusko má plyn na prodej a potřebuje peníze na posílené své ekonomiky. Je to situace výhra-výhra. To, co Evropa a Rusko nepotřebují, jsou Spojené státy. Ve skutečnosti jsou problémem USA. Dokud bude americké zasahování přetrvávat, budou sociální nepokoje, rozdělení a válka pokračovat. Tak prosté to je. Takže cílem by mělo být podkopat schopnost Washingtonu provádět tyto destabilizující operace a donutit americké tvůrce politiky starat se o své. To znamená, že by měla existovat koordinovaná snaha opustit dolar, zbavit se amerických státních dluhopisů, hodit přes palubu petrodolarový systém a donutit USA stát se zodpovědným členem, který se řídí mezinárodním právem.

Nestane se to přes noc, ale stane se to, hlavně proto, že všichni již mají plné zuby tohoto výtržnictví a jsou tím unaveni.