Jak se EU a NATO vzájemně doplňují

Srbsko je, podle slov Fogh Rasmussena, „klíčovým hráčem v regionu západního Balkánu“. A nyní Brusel vytvořil novou překážku, kterou na dlouhé cestě vstupu do Evropské unie musí Srbsko překonat: jde o členství v NATO coby „nejlepší strategické perspektivy“. Proto je na to, že Srbsko bombardovali, nutné zapomenout. „Od r. 1999 se situace změnila,“ říká Rasmussen…

Pro NATO jsou výsledky agrese v r. 1999 a nezákonného zbavení Srbska části jeho území (Kosova a Metochie) stvrzovány Bruselskou dohodou. A srbská armáda, poznamenává generální tajemník paktu, může být ještě užitečnou – pokud „využije „bohatých zkušeností“ NATO u transformace ozbrojených sil. Co stojí v pozadí těchto slov není těžké pochopit: přezbrojení srbské armády podle standardů NATO musí vyloučit (nejen) vojensko-technickou spolupráci Srbska s Ruskem.

Když mluvil o budoucnosti Srbska, generální tajemník NATO jasně sdělil: evropská integrace může být pouze euro-atlantickou integrací. Jiná varianta neexistuje. „Jde o to,“ říká Fogh Rasmussen, „že kritéria nutná pro vstup do EU jsou stejná, jako jsou kritéria nutná pro spolupráci v rámci Partnerství pro mír. Takže se EU a NATO vzájemně doplňují.“ (1) Zároveň s tím Rasmussen oznámil, že aliance nestrpí porušování Bruselské dohody: „…uplatňování této dohody je životně důležité… budeme připraveni reagovat v případě jakéhokoliv pokusu „torpédování“ pokroku.“ (2) Korunu tomu dal zástupce náměstka amerického ministra zahraničí Philip Reeker: „Ti, kteří se brání uplatňování dohody o normalizaci vztahů Kosova a Srbska, se v podstatě staví proti politice USA.“ (3)

Zároveň s ukončením rozhovorů Bělehradu a Prištiny, podle jejichž výsledků jsou instituce a státní majetek Republiky Srbsko na území kraje předávány režimu Hašima Thaci, byl v nejprestižnější části Bělehradu – Dědině před časem otevřen nový komplex budov amerického velvyslanectví (v ceně 140 milionů dolarů). Za bizarní fasádou tohoto nového komplexu o rozloze 14,000 m2 se nachází jedna z největších tvrzí americké rozvědky na Balkáně.

V historii Balkánu byla ukončena celá éra. Na jedné straně došlo k vytvoření obrovského počtu nezaměstnané mládeže z řad kosovských Albánců – zásobníku pro extremistické organizace, a z druhé strany bylo Srbsko uměle dohnáno na pokraj zániku. Podle odhadů specialistů vstupuje Srbsko do období rychlého poklesu populace: ze 7,5 milionu lidí zbude po deseti letech pouhých 6 milionů, z čehož 2/3 budou žít ve velkých městech – Bělehradu, Novom Sadu, Niš a pár dalších; většina vesnic se za pokračování současné politiky vylidní; mladých bude ještě méně, starých ještě více, systém zdravotní péče a sociální systém zkolabují. Naposledy přijaté úpravy rozpočtu znamenají snížení životní úrovně pro 2,2 milionů lidí (4).

Na řadě je nová etapa rozvoje Balkánu. Jednou z jejích nejdůležitějších charakteristik bude dokončení vojensko-strategické unifikace regionu, vytvoření kompaktní zóny zodpovědnosti NATO na Balkáně, coby formy „měkkého“ kolonialismu. Zatažení Srbska do NATO přemění tuto zemi na předmostí NATO pro další pronikání do Euroasie…

Obzvláštní význam má dohoda o vojenské spolupráci Kosova a Albánie (od r. 2009 člena NATO) uzavřená 3. července 2013, týkající se pobytu ozbrojených sil jedné země na území druhé. Tato dohoda definuje proceduru přesunu a dislokace vojsk a také statut ozbrojených sil Albánie a Kosovských bezpečnostních sil. Stěžejním je ustanovení o právu albánských vojenských jednotek (NATO) rozmísťovat se na území Kosova. V případě spojeného úsilí Albánie a Kosova může být vytvořena armáda o 20,000 mužích a Priština dostane pomoc Albánie nejen u výcviku vojáků, ale také přístup k moři. V úvahu je třeba také vzít to, že pozemní hranice mezi Albánií a Kosovem prakticky neexistuje, stejně jako mezi Kosovem a Makedonií. Albánský ministr obrany Arben Imami zdůrazňuje, že tato dohoda dvou zemí se stala možnou díky tomu, že jsou obě orientovány na NATO (5). A proto nabývá projekt „Velké Albánie“ na Balkánu reálný vojenský obsah a Srbsku je při realizaci těchto plánů přidělena role „mlčícího pozorovatele a spolupachatele vytváření Velké Albánie“ (6).

V poslední době se prudce zhoršila situace v regionu v oblasti bezpečnosti. 7. července 2013 ozbrojená skupina Albánců, provádějící nezákonné kácení lesa, přešla kosovsko-srbskou hranici a u vesnice Borovan začala střílet na srbskou policii. Ostřelování trvalo půl hodiny a bylo vedeno z různých zbraní, včetně automatických.

Otázka, kdy bude jih Srbska (okresy Preševo, Bujanovac, Medvežja) přičleněn k „velkoalbánskému svazu“ (kde se předpokládá, že v té či oné formě bude vytvořen do r. 2016), může být rozhodnuta v nejbližší době. Bezprostředně po vytvoření Dočasného parlamentu autonomního kraje Kosova a Metochie dne 4. července 2013 následovalo prohlášení předsedy obščiny Bujanovaca Jonuza Musliu, který jménem Albánců tří obščin jihu centrálního Srbska požadoval vytvoření albánského parlamentu v Preševské Dolině a vyzval politické vůdce a společnost konsolidovat snahu k dosažení tohoto cíle.

1. danas.rs
2. www.vesti-online.com
3. nspm.rs
4. nspm.rs
5. vesti-online.com
6. vesti-online.com