My vám ten respekt k cikánům do hlav natlučeme i za pomoci obušků a vodních děl

21. červen, sídliště Máj v Českých Budějovicích

Na pískovišti si hrají děti. Tříletý pravicový extrémista Pepík Ondreját se klouže na skluzavce. Náhle k němu přijde Rom a začne s ním komunikovat nohama. Zkrátka začne jej kopat, ale to slovo se nám do slovníku nehodí, tak zůstaneme u té komunikace nohama. Pepíkova sestra, extremistka Kristýna Ondrejatová, ve třetím měsíci těhotenství, se toto kulturní obohacení nezdálo, proto brášku z pískoviště odvedla. Touto neuváženou provokací vydráždila pokojnou romskou rodinu sedící na lavičce naproti. Rodina slušně oslovila extremistku Kristýnu „ty bílé svině“. Kristina se ohradila, že „bílou sviní“ není, což Romy pochopitelně urazilo. Jedna z pokojných Romek se rozběhla proti Kristýně, Kristýna se rozběhla proti ní, začaly se prát. Připomínám, že extremistka Kristýna byla ve třetím měsíci. Mezitím matka Kristýna přivolala na pomoc otce a přítele, ale to už se Romové rojili všude a bili drzé neonacisty hlava nehlava. Nakonec se pralo dohromady pět žen a tři muži. Výsledek: Přeražený nos, boule, podlitiny, extrémisté byli nuceni vyhledat lékařskou pomoc.

Byla přivolaná policie, ta ale podle Kristýnina extrémistického přítele přijela pozdě, až už bylo po všem. Policie tvrdí, že volali na špatné číslo (volali 158), a že byla na místě za šest minut a pochybení odmítá. Jen pro ilustraci – zasahovalo 10 policejních hlídek. Podle novin se zdá, že policie nikoho neobvinila a nadávka „bílé svině“ pochopitelně nebyla shledána rasistickou.

Po tomto nešťastném incidentu napětí v komunitě na sídlišti Máj vzrostlo. Na sídlišti žije mnoho romských rodin, byli tam sestěhovány zhruba před deseti léty, když se v Budějovicích privatizovalo a noví majitelé se snažili zbavit se nepohodlných nájemníků.

Tuto sobotu situace vygradovala. Extrémisté spolu s neonacisty, svolali demonstraci na protest proti stále se stupňujícímu kulturnímu obohacování. Na stejný den a hodinu, jen o kousek dále svolali kulturně-společenskou akci v přátelském duchu (napsali na iDnes) romové. Sešlo se jich tam 250. Malovali křídami na chodníku, zpívali, tancovali, radovali se z hezkého dne.

Občas si zahráli oblíbenou hru na cikánskou férovku 15 na 1, pokud se nějaký nácek připletl příliš blízko. Policejní těžkooděnci jen par desítek metrů vzdálení se zrovna dívali jinam, museli přece bedlivě sledovat průvod extrémistů o pár ulic dál, a tak prostě nestačili zasáhnout:

Nacků se sešlo na 450, později, když už šel dav ulicí, vzrostl na několik tisíc. Pořadatelé varovali svolané kolegy extrémisty a nacky, aby si nezahalovali tváře a pokojné Romy nijak nedráždili, ale jak by se to mohlo podařit? Extrémisté se přišli rvát, což později dokumentovala naše policie, která extrémistům zabavila desítky všelijakých podomácku vyrobených zbraní, nožů, klacků a podobně.

Po skončení demonstrace se skupinka tvrdé-jádro vydala do ulice V. Volfa, kde bydlí nejvíce Romů. Naštěstí jim v cestě stály policejní kordóny, nad hlavou létal vrtulník, tak se spokojili jen s házením kamenů, zapalováním kontejnerů a provoláváním rasistických hesel jako „Čechy Čechům!“. Policie zadržela na 30 extrémistů, podle novin se zdá, že ani jednoho Roma.

Kdo tvořil to „tvrdé jádro“? Nemám pro svůj pocit žádný důkaz, ale zdá se mi, že by nebylo nemožné uvažovat o policejních provokatérech. Dělají to všechny policie světa, pokud potřebují záminku k tvrdému zásahu. Dělala to kanadská policie loni v Torontu při demonstraci antiglobalistů proti schůzce G8, etické ohledy by jistě nebránily ani české policii. O co jde. Jde o to, že český národ musí dostat lekci, aby se naučil přijímat cikánský teror s láskou a respektem. V sázce je mnoho. Licoměrnost, zbabělost a přeposranost českých politiků drcených emisary politické korektnosti z Bruselu i doma, různými samozvanými soudci a pokrytci typu Jana Čulíka, Džamily Stehlíkové, Michaela Kocába a desítkami dalších. Těm politikům jde o jejich vlastní koryta, nemohou si dovolit být označeni nálepkami, kterých se zbavit je téměř nemožné. A tak dovolí terorizovat vlastní národ, doslova jej obětují, jen aby sami měli klid.

Současně (dvě mouchy jednou ránou) jim situace vyhovuje i proto, že napětí ve společnosti je odváděno stranou. Lidé jdou v první řadě proti cikánům, i když jejich skutečnými nepřáteli by měli být ti, kteří tuto nerovnou situaci a do nebe volající bezpráví umožňují.