Ubohá Itálie…! Stejní lidé, stejná show

Ve hře o post italského premiéra: Evropský předseda Trilaterální komise odchází a namísto něj do hry nastupuje člen Trilaterální komise Enrico Letta. Ať žije Trilaterální komise!

Zdá se, že neexistuje nic, co by mohla kterákoli západní země udělat proto, aby se osvobodila z okov globálních pánů moci a jejich megabankéřů. Bez ohledu na to, o jaké volby jde, bez ohledu na to, jak velké masy demonstrantů vycházejí do ulic, bez ohledu na to, kolik důkazů proti megabankéřům se ukáže na televizních obrazovkách miliónům televizních diváků, usvědčujících megabankéře z těch nejhorších zlodějin. Pravdu může shlédnout každý. Globální páni moci postupně převzali moc v jedné zemi po druhé a zotročili všechny národy vůči svým megabankéřům.

Mainstreamová média to vysílají a alternativní média poukazují na naprostou nelidskost toho všeho. Dokonce i v EU, ve které zuří dvouciferná míra nezaměstnanosti, banky jsou podvodně vykoupeny z dluhů okradením majitelů účtů o jejich peníze a miliony domovů pracujících jsou exekučně zabaveny.

Zdá se, že není nic, co by kdokoli kdekoli mohl proti tomu udělat.

Ve své podstatě to znamená, že obrovská většina pracujících lidí téměř v každé zemi snáší nejperverznější, nespravedlivou a bezostyšnou diskriminaci ze všech. Je to ta, když malá ale extrémně vlivná, nevolená a nelegitimní menšina diskriminuje obrovskou většinu dezorganizovaných a současně neprobuzených občanů.

Tohle není „konspirační teorie“ ani podobný nesmysl. Tohle je totiž něco, co stojí přímo před našima očima. Vše, co potřebujete udělat, je podívat se na správná místa, kdo provozuje tuto „největší show na Zemi“ a potom se zamyslet nad tím použitím svého vlastního selského rozumu namísto toho, abyste přenechali CNN či Ruperta Murdocha, aby „myšlení“ udělali za vás.

Poté, co trojnásobný premiér Silvio Berlusconi potopil Itálii do nových hlubin dekadence, kde její pracující byli vcucnuti do ekonomicko eurokratické smrště, která nakonec vedla k jeho odstoupení v listopadu 2011, megabankéři se rozhodli převzít moc nad Itálií napřímo a bez okolků. Stalo se to tehdy, když s velkou slávou nahradili Berlusconiho v pozici premiéra Mario Montim z Trilaterální komise, jak bylo popsáno na rt.com.

Nyní, po nedávných volbách v Itálii jsme byli svědky toho, jak její stárnoucí prezident Napolitano znovu vyjmenoval kluka od Rockefeller/Rothschildů k moci, protože i Enrico Letta je členem Trilaterální komise. A aby zlodějina megabankéřů byla utužena tradičními italskými politickými mafiemi, koaliční vláda Letty zahrnuje i členy Berlusconiho strany. Nakonec, jeho strýc Gianni Letta byl/je Berlusconiho pravou rukou. Takže ano, skutečně Ubohá Itálie!

Kdo jsou tito lidé?

Trilaterální komise dává dohromady Rockefellery, Morgany, Warburgy, Rothschildy, Lazardy, Goldman Sachsy a Sorosovy bankovní zájmy pod kuratelou plánovačů světové mocenské elity jako jsou kromě jiných Henry Kissinger, Zbigniew Brzezinski, Dominique Moïsi, Richard Perle, Philip Zelikow a Paul Wolfowitz.

Zejména oba premiéři, odcházející Mario Monti a nastupující Enrico Letta, plní úkoly Trilaterálů bok po boku s nejvyššími šaržemi takových globálních megabank jako jsou CitiCorp, HSBC, Barclays, Nomura, Banco Santander, BBVA Bank, UBS, NM Rothschild, Deutsche Bank, BNP, Commerzbank, Goldman Sachs, Lazard, Mediobanca, Morgan Stanley, Warburg Pincus, Bank of Nova Scotia, Bank of New York Mellon, a Bank of Tokyo-Mitsubishi a bankovních institucí s celosvětovým dopadem jako jsou Mezinárodní měnový fond (MMF / IMF), Federal Reserve Bank, Bank of England, Evropská centrální banka (ECB), Dutch Central Bank, Bank of Greece, a Bank of Japan. Uvedené je pouze ilustračním vzorkem ukazujícím, že jde o v historii nejmocnější peněžní klub, pokud vůbec v minulosti byl nějaký, který by s ním snesl srovnání.

Ve věku 70 let je Monti již postarším mužem, Letta ve věku 46 let je slibným mladým politikem. V italské politice se zdá, že čím víc se toho změní, tím víc to zůstává stejné.

Klíčovou otázkou, kterou by si zas a znova měl každý Ital pokládat je tato: bude Enrico Letta pracovat na odstranění bídy Italů, nebo bude podporovat zájmy bankéřů? Bývalý argentinský prezident Juan Perón se jednou nechal slyšet, že premiéři a prezidenti všech zemí mají před sebou vždy jedno zásadní rozhodnutí: vládnout na podporu a ochranu zájmu svých občanů, které jsou nadřazeny zájmům globálních megabankéřů, nebo pouze pracují pro globální megabankéře proti svým občanům.

Je to politická mince, kterou si političtí vůdci musí hodit znova a znova již od doby Ježíše. Ti, kteří se rozhodují správně ve prospěch svých občanů často končí vypuzeni, zabiti a démonizováni.

Pohledem na seznam Trilaterálů, kteří byli katapultováni do nejvyšších pozic politické moci– Papademos v Řecku, Monti v Itálii, Cavallo v Argentině, Bill Clinton a George HW Bush v USA, Horst Kohler v Německu, Toomas Ilves v Estonsku, Condoleezza a Susan Rice (ano, obě!) v USA –může každý spatřit stejnou šablonu. Takže ano, přátelé, Římané a obyvatelé kdekoli, Trilaterální komise buší a páčí co to dá, aby se plnila její globální zadání proti národním zájmům občanů každé země.

Kdo tady vládne?

Vstup Letty do pozice nového premiéra Itálie – země s obrovskými hospodářskými, finančními, sociálními a politickými problémy – znovu vyvolává stejnou otázku: Kdo tady vládne?

Jsou to Italové, kteří si svobodně a demokraticky vybrali elitního megabankéře, přátelského byrokrata, aby řídil jejich zemi – stejně jako v Řecku, Francii, Velké Británii a hodně dalších zemích – nebo tady úřaduje skrytá ruka, která diskrétně vynáší své vlastní slouhy do nejvyšších mocenských pozic?

Rozhodujeme my, lidé, skutečně o něčem, nebo jsme jenom žádáni, abychom legitimizovali účastí ve velkých volbách rozhodnutí, která již předem udělal někdo jiný? Je náš „politický výběr“ skutečně redukován na dva, možná tři, elitní kandidáty? Něco na způsob výběru mezi Pepsi a Kokakolou?

Pokud by se uvedené dělo pouze v Itálii, mohli bychom si říct, že je to v podstatě „italský problém“. Ale není. Zjevně je tady šablona, podle které globální makléři moci nejprve rekrutují a poté diskrétně podporují své vybrané hráče na cestě do nejvyšších pater institucí, jako je Trilaterální komise, kde jsou vhodně upraveni, umístěni, připraveni, vedeni a politicky i finančně vyzbrojeni. Běžně tyto typy lidí mají malou nebo žádnou loajalitu vůči svým zemím a spoluobčanům, ale místo toho jsou věrni nadnárodním globalistickým cílům.

Kromě toho, plánují v dostatečném předstihu! Zprávy na Fox News TV 27. dubna vysílaly program propagující rodinu Bushů, ve kterém mocní lidé se již zahrávají s myšlenkou, že Jeb Bush – další „Bushovské dítě“ – by mohl být tím správným člověkem pro ucházení se o prezidentskou funkci ve Spojených státech na kandidátní listině Republikánské strany v prezidentských volbách roku 2016. Nepřekvapuje, že na druhé straně mnozí vlivní Demokraté již pracují na tom, aby Hillary Clinton byla jejich kandidátem pro stejné prezidentské volby.

To by znamenalo, že v r. 2016 američtí občané by mohli být postaveni před výběr mezi Jebem Bushem (synem Trilaterála George HW Bushe) a Hillary Clintonovou (manželkou Trilaterála Billa Clintona). Ano, vím, vím: je to pouhá shoda okolností ….

Zamyslete se nad tím – možná titulek tohoto článku by neměl být pouze „Ubohá Itálie…“, ale spíš „Ubohá Itálie, Řecko, Argentina, Německo, USA, Estonsko, …’

Benjamin Disraeli – britský premiér z dob královny Viktorie v 19.století se jednou vyjádřil, že “Světu vládnou úplně jiné osoby než jsou ty, o nichž si to myslí lidé, kteří nestojí za oponou.” Osvětlující pohled někoho, jehož postavení mu dalo příležitost poznat. Přidejte k tomu 21.století s politikou utrácení trilionů peněž a znova vidíme na globálním politickém kolbišti jak peníze točí světem.

Adrian Salbuchi je politickým analytikem, autorem, přednášejícím, jakož i rádiovým a televizním komentátorem v Argentině

Doplňující poznámka překladatele: Jurriaan Maessen v článku „Bilderbergský výměnný obchod? Odcházející italský premiér nechtěně ukazuje kompromitující list“ upozorňuje na chybu ex-premiéra Montiho, který před kamerami novinářů zamával krátkým dopisem od nastupujícího premiéra Letty, obsahujícím podezřelý vzkaz. Rovněž si všímá, že Monti se v listopadu 2012 zúčastnil v Římě schůzky Řídícího výboru Bilderbergského klubu na téma dalšího politického směrování Itálie, a že Letta se zúčastnil poslední Bilderbergské konference ve Virginii v hotelu Chantilly, což mu mělo v blízké budoucnosti zajistit vysokou politickou pozici. Zmiňovaný článek vyšel v angličtině 1.5.2013 na ExplosiveReports.com a Infowars.com.