Proč Boston oslavuje stanné právo skandováním „USA, USA“?

Vypadalo to spíše jako oslavy po zápasu Boston Celtics v košíkové, nebo po vítězství Red Sox – informovala velká média o tomto místním výlevu národní hrdosti, kde bylo možné vidět obyvatele s nabarvenými tvářemi jak mávají vlajkami a skandují „USA, USA“.

Čím to, že se pátek stal pro lidi z Bostonu tak obrovským „výronem vlastenectví“? Bylo to nějaké vítězství pro Ameriku?

Prezident Obama se v hollywoodském stylu vynořil z operačního střediska, aby vzápětí informoval obyvatele Nové Anglie, že Lidé z Massachusetts jsou nyní federálním a místním bezpečnostním jednotkám povinní vděkem.

Byl to opravdu nějaký úspěch?

Hlas Ameriky to označil jako „Týden teroru“ v Bostonu.

Ale navzdory hromadným shromážděním si mnozí stále pokládají otázku ohledně 9,000 ozbrojenců: „Co vlastně zatím udělali?“

Zdá se, že největší městský zátah v americké historii nedokázal najít podezřelého, který byl nakonec nalezen sousedem, který si vyšel před dům zakouřit.

Podle veřejné reakce, a podle neustálého žvanění představitelů na řadě tiskových konferencí, je absolutně jasné, že lidé v Bostonu byli zmanipulováni, aby věřili, že obrovská ukázka policejní a vojenské síly v Bostonu byla nezbytná, aby se „cítili bezpečně“.

Obhájce Karl Denninger z Market-Ticker upozorňuje na právní problém s nevyhlášeným stanným právem v Bostonu:

„Za praktické okupace centrální části Bostonu si se 4. dodatkem prakticky vytřeli zadek. Nekonal se žádný „horký konflikt“ a tudíž neměli žádný argument a důvod, který by jim umožňoval prohledávat soukromý majetek bez souhlasu nebo soudního příkazu. Nejen, že prohledávali bez příkazu, ale během dne se objevila řada zpráv o konfiskaci střelných zbraní, mimo dalších věcí.“

Pro federální a místní představitele to byl jejich vlastní osobní „okamžik Katrina“ a v rámci mediálního cirkusu se řada jedinců a útvarů téměř prala o vysílací čas, aby si v krizi přihřáli vlastní polívčičku, dokud se tomu státní média stále věnují. Slova bývalého šéfa personálu Bílého domu Rahma Emmanuela se Bostonem jako ozvěna ozývala ze všech stran:

„Nikdy nepromarněte dobrou krizi“…

Město Boston bylo prakticky uzavřeno na vojenský příkaz, součástí čehož bylo i uzavření systému veřejné městské dopravy, taxíky byly odstraněny z ulic, vycházení bylo omezeno, banky zavřeny, firmy zavřeny, policie zabírala veřejné oblasti, bylo prováděno prohledávání domů od dveří ke dveřím, a objevilo se něco, o čem informováno nebylo, což není nijak překvapivé, a to, že armáda řídila policejní komunikaci od brzkých ranních pátečních hodin. Řidiči odjíždějící a přijíždějící do města po hlavních tepnách mohli vidět cedule, na kterých svítivými písmeny stálo „v Bostonu aktivován bezpečnostní úkryt“, což byl příkaz zůstat doma.

Zadržený chlapec je stále pouze „podezřelý“

Zde je další významná věc, kterou, jak se zdá, nepochopil nikdo, od prezidenta dolů – 19letý hoch držený ve vazbě je stále pouze „podezřelý“. Po největším honu na člověka v historii Nové Anglie, za odhadované účasti 9,000 místních a federálních policistů, stovek pyrotechniků a střelců protiteroristické jednotky, protiteroristických specialistů a viditelného kontingentu těžké vojenské techniky – kdy toto vše obsadilo Boston a prohledávali ho dům po domu, provádělo patroly ve čtvrtích – se 19letý šampion v zápasu střední školy a student univerzity v Massachusetts Dartmouth Džokar Carnajev zázračně nacházel jen pár bloků od původního místa činu z večera 18. dubna. Byl pak převezen do místní nemocnice a bylo sděleno, že je ve vážném stavu, v důsledku střelných zranění, která utrpěl asi před 24 hodinami.

Bylo to bizarní divadlo – dokonce i podle amerických měřítek, kde na federální rozkaz bylo město Boston totálně uzavřeno na téměř 2 dny, bylo zavedeno to, co se rovná stannému právu, aby se zatkl 19letý podezřelý, který, podle hodnocení všech vědátorů/žvanilů z místních a největších médií (jakož i z Bílého domu) již byl předurčen za nejnebezpečnějšího uprchlíka v americké historii. Dokonce i poté, co byl nalezen téměř vykrvácený pod lodní plachtou někde na komunikaci v Sommerville, bičování šílenství pokračovalo, spolu s poctami a chvalozpěvy na statečnost více než 9,000 bostonských ozbrojenců.

Označit toto vše za přemrštěné je zcela jistě velmi mírné konstatování, ale více než cokoliv jiného to potvrzuje to, čeho se již mnozí obávali – že tváří v tvář hrozbě – skutečné nebo vymyšlené, a po vybičování mašinérií korporátních médií a nového amerického policejního státu, a jakýmsi strašidelným způsobem, který se stal v americké kultuře po 9/11 téměř unikátním – budou lidé volat po stanném právu ve svých komunitách. Přirozeně, a po tomto nabídnutém bostonském příkladu coby jasného důkazu úřady, technokrati a architekti nového amerického policejního státu nyní vědí, že tomu tak skutečně je.

Přesto se zdá, že vrchní velitel cítí, že Amerika má u tohoto nového všeprostupujícího policejního státu „dluh vděčnosti“.

Kdo z toho má prospěch?

Kdo má prospěch z událostí tohoto týdne? Mají z událostí několika posledních dní prospěch lidé v Bostonu nebo Američané? Jak se prach usazuje, objevují se noví jasní beneficienti tohoto politováníhodného incidentu.

Massachusettský guvernér Deval Patrick využil vlastního „hvězdného okamžiku Chrise Christie“ (proslaveného v New Jersey za hurikánu Sandy), a není pochyb, že za pokukování po prezidentském křesle v budoucnosti. Šéf bostonské policie Ed Davis se také dokázal dostat před kamery státních médií, ale neměl toho příliš co říct… tedy co by za to stálo.

Po této události dostanou TSA a DHS zcela jistě nové pravomoci při všech velkých profesionálních a studentských sportovních událostech, jakož i u velkých veřejných shromáždění, festivalů a koncertů. Ve světle nedávné debaty o rozpočtu ve Washingtonu DC můžete rovněž očekávat, že jejich provozní rozpočty budou navýšeny, což znamená, že budou další miliardy vyčleněny na federální kontrakty s těmito útvary. Průmysl šmírování a odposlechů z toho bude mít prospěch také.

V segmentu odvysílaném dnes ráno v Rock Center na MSNBC „expert na zahraniční záležitosti“ této stanice Richard Engel tvrdil, že události posledních 48 hodin měly jakési závažné „národně-bezpečností následky“. Nyní mohou Američané očekávat nové pravomoci, schválené zákonem nebo nařízené prezidentským dekretem, které budou znamenat větší moc státu při šmírování v jejich soukromém životě a při konfiskaci jejich majetku nebo aktiv, pod neustále se rozšiřující rouškou národní bezpečnosti.

Život v bublině jménem Amerika

Co se týká národně-bezpečnostních dopadů, mohou se Američané a jejich mediální experti podívat na to, co se stalo jen v tomto týdnu: bomby teroristů zabily stovky nevinných civilistů, včetně: 75 v Iráku, 18 v Pákistánu, 35 v Somálsku – kdy stovky dalších v těchto zemích umírají, jsou zraněny a zmrzačeni, stejně jako dalších zemích, v Sýrii, Bangladéši, Mali a Thajsku. Během roku bude možné tato čísla znásobit dvěma sty.

Je třeba rovněž experty a lidi z Bostonu upozornit, že většina teroristických aktivit v těchto cizích zemích byla nejen vyvolána, ale i financována a přinejmenším v případě Sýrie aktivně podporována jejich daněmi, a ty byly také cynicky použity jako politická páka na místní a státní úrovni a na vládu v Bílém domě – aby se zajistilo financování teroru v USA, který se stal největší a jedinou dojnou krávou v americké domácí historii.

Podezřelí již v médiích odsouzeni

Za touto hysterií a dohady klestícími si cestu americkým super cyklem překrucování tento týden se zdá, že je třeba stále požadovat nějaké důkazy, prokazující, že tito dva bratři byli skutečnými bombovými atentátníky. Ani jeden z těchto dvou podezřelých nezapadá do ničeho, co by připomínalo profil teroristy, ani není pravděpodobné, že by byli schopni provést operaci, která v pondělí proběhla.

Pro ty, kteří jsou si tohoto faktu vědomi, existuje spousta důkazů, zde a zde, které naznačují, že nemuseli být pachateli pondělních bombových útoků při bostonském maratonu.

Ještě zajímavější je, že expert MSNBC Engel také do éteru vypustil, že podezřelý číslo dva, Džokar, který je nyní v nemocniční péči, „byl pravděpodobně vyslechnut“. To byla podivná poznámka o údajném teroristovi.

Během „honu na člověka pod taktovkou FBI“ představitelé žádali veřejnost, aby jim pomohla najít dva podezřelé, o kterých věřili, že stojí za bombovými atentáty v Bostonu. Richard Des Lauriers, zvláštní agent pověřený vedením bostonské divize FBI, řekl, že veřejnost nesmí v žádném případě „zpochybňovat oficiální vysvětlení“ a že veřejnost nesmí hledat žádné jiné vysvětlení, než to, které bylo předloženo FBI:

„…tyto záběry jsou jediné, zdůrazňuji jediné, které by veřejnost měla vidět, aby nám pomohla. Ostatní fotografie by neměly být považovány za důvěryhodné, a zbytečně odpoutávají pozornost veřejnosti špatným směrem a maří práci klíčových policejních zdrojů.“

Nejdříve žádají veřejnost, aby nashromáždila zdrojové důkazy, a pak veřejnosti řeknou, aby tytéž důkazy, z nichž některé lze shlédnout zde, ignorovala.

Což nás přivádí tam, kde právě jsme – ke dvěma podezřelým, z nichž je jeden mrtev a druhý ve vážném stavu.

Nezodpovězené otázky

Zbývá příliš mnoho otázek, nezodpovězených federálními vyšetřovateli a médii, kdy se zdá, že jsou celkem spokojeni s tím, aby historka zůstala tam, kde právě teď je…

Zaprvé, proč byl saúdský státní příslušník, Abdulrahman Ali Alhabri, předčasně propuštěn a posazen na let do Saúdské Arábie, za požehnání federálních úřadů?

Bylo nám řečeno, že bratři Carnajevovi se stali pro FBI primárními podezřelými – téměř neuvěřitelně – na základě toho, že hospitalizovaná oběť, Jeff Bauman, nabídla vodítko na ruksaku, o kterém řekl, že ho viděl na místě výbuchu.

Proč byli tito dva bratři ve čtvrtek náhle označeni za primární podezřelé, namísto původních dvou, jejichž jména sdělila bostonská policie, a kdy bezprostředně poté následovala přestřelka… pouhá náhoda, nebo je toho zde víc, než je patrné na první pohled?

Mimo těchto čtyř jmen se v úterý ráno objevil zcela jiný, třetí seznam jmen, a následující den zmizel rovněž.

Proč byli bezpečnostní „kontraktoři“ viděni, jak stojí u bomb na cílové čáře, jen aby pak rychle zmizeli předtím, než bomby vybuchly?

A také, proč FBI zfalšovala video s bratry Carnajevovými z bezpečnostní kamery, které zveřejnila dva dny předtím?

Měl starší z bratrů, Tamerlan, před touto událostí řídícího pracovníka z FBI? Na první pohled se zdá, že ano. Nyní existují potvrzené zprávy, že Tamerlan byl ve skutečnosti napojen na FBI již od r. 2011, kdy oficiální zdroje potvrdily, že byl v kanceláři FBI na pohovoru.

Mimoto matka mrtvého podezřelého tvrdila, že její syn již byl FBI sledován pět let.

Během exkluzivního rozhovoru pro RT včera matka chlapců Carnajevových vysvětlila: „Byl řízen FBI, tři, pět let.“

Dodala: „Věděli, co můj syn dělá, věděli, co na internetu dělá a kam chodí. Chodívali sem a mluvili se mnou, říkali mi, že je opravdu dobrý vůdce a že se ho bojí.“

Je zjevné, že v Bostonu, a v Americe, si zatím správnou otázku nepoložil dostatečný počet lidí.

A neočekávejte, že hlavní média nebo federální představitelé budou svoji tak hezky zabalenou historku zpochybňovat.

Doplněk z iDnes:

"Džochar? Nikdy!"

Americká média také přinášejí čím dál více detailů o životě bratrů Carnajevových v USA i o tom, co dělali v týdnu od pondělního útoku.

Džochar chodil do školy, jako by se nic nedělo. V kampusu své University of Massachusetts-Dartmouth byl každý den, řekl představitel školy televizi CNN. Chodil na přednášky a ve středu se zúčastnil i jakéhosi studentského večírku. "Byl uvolněný," řekla novinářům jeho spolužačka, která nechtěla uvést jméno.

Když pak FBI ve čtvrtek ukázala fotky podezřelých atentátníků (jejichž identitu ještě neznala), spolužáci, kteří žili s Carnajevem na koleji, žertovali, že muž na fotce vypadá jako on. "Ano, bavili jsme se tím. Ale nikdy by nás bývalo nenapadlo, že je to opravdu Džochar. Nikdy!" řekla CNN Carnajevova spolužačka Pamela Rolonová.