Politburo über alles

V Číně ho mají – viz jejich devítičlenný výbor, nejsvatější ze svatých v rámci jejich 25členného politbyra. A jako opětovný důkaz teze Slavoje Zizeka, že sňatek kapitalismu a demokracie skončil, má ho i „svobodná“ Evropa – a protože se to líbí, tak o dvojnásobném počtu, než slavná skupina čtyř v Číně.

Seznamte se se skupinou osmi

Eurozóna je nyní prakticky řízena osmičlenným politbyrem.

Opravdu skvělá práce. Skupina osmi se nezodpovídá nikomu, s výjimkou mytického Dia s jeho charakteristickými hromy a blesky. V rozkolísané modernistické době dostal Zeus nové boží jméno – Trh. Jedinou věcí, na které skupině osmi záleží, je, co chtějí finanční trhy – řízené bohem; pouzí smrtelníci, jako evropští voliči, jsou v nejlepším případě jen nepříjemným hmyzem.

Ergo národní hnutí eurozóny jsou zcela bezvýznamná. O všem rozhoduje Trojka (či triumvirát – p.p.) tvořená Evropskou centrální bankou (ECB), Evropskou komisí (EK) a Mezinárodním měnovým fondem (MMF). Všechny instituce skvěle nevolené.

Evropské politbyro má nevinnou zkratku GdF, francouzsky Groupe de Francfort (Frankfurtská skupina), založená minulý měsíc. Během nedávného spektakulárně selhavšího dluhového festivalu G-20 v Cannes se sešla nejméně čtyřikrát. Zde je úplný seznam technokratů – s pár přihozenými politiky.

1 a 2: „Merkozy“, tato kříženecká směska německé kancléřky Angely „železný kříž“ Merkel a nového Napoleona, francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho. Jakkoliv může naoko statečný Sarkafarka pózovat jako král – v přestrojení třeba, mimo jiných, za velkého osvoboditele Libye, a jakkoliv se o La Merkel zmiňuje jako o „La Boche“ (za 2. sv. války bylo Boš hanlivé označení Němců), část „Merk“ v „Merkozy“ má jako jediná v Evropské unii skutečné koule.

3: Uhlazená Christine Lagarde fúze Chanel/Wall Street, výkonná ředitelka MMF, která svůj post zdědila po bývalém spasiteli kapitalismu a francouzském prezidentském kandidátovi, notoricky známém transatlantickém milovníkovi žen Dominique Strauss-Kahnovi (DSK). Samotná madame Lagarde má jasnou finanční hodnotu, jako bývalá předsedkyně mezinárodní právnické firmy Baker and McKenzie.

4: Bývalý místopředseda Goldman Sachs International Mario Draghi, nyní prezident všemocné Evropské centrální banky (ECB). Technokrat, který zatáhl Itálii do eura, nyní široce oslavován finančními prostitutkami jako „spasitel Evropy“.

5: Prezident (od r. 2004) Evropské komise (EK), Jose Manuel Barroso, v podstatě nevýslovně zarputilý po moci bažící byrokrat.

6: Prezident Evropské rady (od r. 2009) Herman van Rompuy, beztvářný bývalý belgický senátor a premiér, který se vehementně staví proti vstupu Turecka do EU.

7: Evropský komisař pro ekonomické a monetární záležitosti (od r. 2010) Olli Rehn, z Finska, skromný bývalý vrcholový byrokrat pověřený rozšířením EU.

8: Předseda skupiny Evropských ministrů financí (od r. 2005) Jean-Claude Juncker, bývalý premiér Lucemburska, kterého The Economist popisuje jako „fanatického federalistu“.

Volby jsou pro slabochy

Mimo Rabelaisian, verze odporné reality show posledních dnů Říše římské zosobněné bývalým italským premiérem Silvio „bunga bunga“ Berlusconim, a fušky vytvořit vládu národní jednoty vedenou super technokratem, bývalým evropským komisařem Mario Monti, kterému Italové říkají „Super Mario“, existuje, co se týká EU, jen jedna cesta vpřed; neúprosná „úsporná opatření“, pečlivě monitorovaná madame Lagarde a jejími poskoky v MMF.

Super Mario je, mimochodem, zcela oddaným mužem skupiny osmi; jako bývalý komisař EU, mezinárodní poradce Goldman Sachs, evropský předseda Trilaterální komise Davida Rockefellera a klíčový člen skupiny Bilderberg.

Dokonce ani populistický neo-liberál, jako Il Cavaliere – bývalý miláček globální plutokracie – nedokázal najít způsob, jak v Itálii realizovat úsporný scénář vnucený ECB, MMF a věřitelskými bankami. Když bůh Trh – jediné skutečné orákulum rozkolísané modernistické doby – promlouvá, realita se překrucuje. Není divu, že van Rompuy vyřkl v pátek v Římě tato věštecká slova: „Země potřebuje reformy, ne volby.“

Nikdo se ani nemusí pokoušet slídit po bruselských chodbách nebo o schůzku s podivným funkcionářem nad steakem, hranolky a Bordeaux, aby věděl, jak moc EU nenávidí demokracii. Například nikdo neví, jak (nevolená) řídící rada všemocné ECB hlasuje, protože vše je prováděno v tajnosti.

Tvrdý neo-liberalismus, prosazovaný skupinou osmi, je jako léčba mafie: nejdříve jdou po vašich kolenech – amputují sociální práva. Pak jdou po krku – amputují politická práva. Pro „dobytek“, který ponese zátěž nekonečných úsporných opatření – evropské voliče – toho moc nezbývá, vyjma nic neznamenající generální stávky nebo ochraptění v ulicích.

Nebude záležet na tom, jestli jsou „základní údaje“ Itálie vynikající – včetně vysoké míry soukromých úspor, nízkého soukromého zadlužení, stabilního bankovního systému a obchodního přebytku v produkci.

Problém Řecka a Itálie nemá nic společného s údajnou nefunkční periferií EU. Tím hlavním jsou excesy kasinového kapitalismu – finanční kapitál působící za totální deregulace. A z toho plynou přednosti této temné postavy – pružného modernistického byrokrata – s odporem k demokracii, přesto však dostatečně legitimního, aby volal po represích proti lidem, vše ve jménu uspokojování všemocného boha financí.

Neexistuje žádný (politický) rozdíl mezi prováděním změny režimu pomocí „humanitárního“ bombardování a pomocí hromů a blesků boha Trha.

Co se týká nezbytné ochranné zdi, která by „ochránila“ Itálii před jejími dluhy – přes 1,9 bilionu euro – její výše je 1 bilion euro. To se nestane – především proto, že všemocný vládce Hu (Jintao) tento poslední vynález západních barbarů ignoroval. Císař Hu zcela jistě věděl předem, že Evropský fond finanční stability (EFSF) v orwellovském stylu bude odhalen jako monumentální podvod, protože EFSF nakoupil vlastní dluhopisy za stovky milionů euro. Nemusíte být Nouriel Roubini, abyste si vsadili, že euro může být na cestě ke kolapsu.

„Merkozy“ – zodpovědný za 48% GDP eurozóny – a skupina osmi jsou nyní prvotřídními odborníky na neo-koloniální moc. To, po čem skupina osmi skutečně jde, je prakticky EU pro bohaté, jak bylo odhaleno v téměř apokalyptickém příběhu Reuters (1). Připravte se, protože od této chvíle euro Evropu sjednocovat nebude; bude stát v čele její balkanizace.

Poznámka

1. Francouzi a Němci se zabývají myšlenkou menší eurozóny, Reuters, 9. listopadu.