Příprava na třetí světovou válku, cíl Írán, 1. část

Toto vojenské dobrodružství bylo na rýsovacím prknu Pentagonu již od poloviny 90. let. Nejdříve Irák, pak Írán, podle odtajněného dokumentu amerického Centrálního velitelství z r. 1995.

Eskalace je součástí vojenské agendy. Zatímco Írán, spolu se Sýrií a Libanonem, je dalším cílem, toto strategické vojenské tažení ohrožuje také Severní Koreu a Rusko.

Od r. 2005 USA a jejich spojenci, včetně amerických partnerů v NATO a Izraele, byly zapojeny do rozsáhlého nasazování a hromadění vyspělých zbraňových systémů. Systémy protivzdušné obrany USA, členských zemí NATO a Izraele jsou plně integrované.

Jde o koordinované úsilí Pentagonu, NATO, izraelské armády (IDF), s aktivním zapojením několika nečlenských partnerských zemí NATO, včetně arabských států na frontové linii (členů Středozemního dialogu a Istanbulské iniciativy spolupráce NATO), Saudské Arábie, Japonska, Jižní Koreje, Indie, Indonésie, Singapuru, Austrálie, mimo dalších. (NATO se skládá z 28 členských zemí. Dalších 21 zemí je členem Euroatlantické rady partnerství (EAPC), Středozemní dialog a Istanbulská iniciativa spolupráce zahrnuje arabské země plus Izrael.)

Úloha Egypta, států Zálivu a Saudské Arábie (v rámci rozšířené vojenské aliance) má obzvláštní relevanci. Egypt kontroluje průjezd válečných lodí a ropných tankerů Suezským kanálem, Saudská Arábie a státy Zálivu jsou na jihovýchodním pobřeží Perského zálivu, Hormuzké úžiny a Ománského zálivu. Počátkem června „Egypt údajně umožnil jedné izraelské a jedenácti americkým lodím proplout Suezským kanálem, jako zjevný signál Íránu. … 12. června místní noviny oznámily, že Saudové zaručili Izraeli právo na přelet jejich vzdušným prostorem…“ (Muriel Mirak Weissbach, Šílené válce Izraele proti Íránu musí být zabráněno, Global Research, 31. července 2010).

Ve vojenské doktríně po 9/11 bylo toto masivní nasazování techniky definováno jako součást tak zvané „globální války proti terorismu“, namířené proti „nestátním“ teroristickým organizacím, včetně Al-Kejdy a tak zvaného „státem sponzorovaného terorismu“, včetně Íránu, Sýrie, Libanonu a Súdánu.

Zakládání nových amerických vojenských základen, hromadění vyspělých zbraňových systémů, včetně taktických jaderných zbraní, atd. bylo uplatněno jako součást vojenské doktríny preventivních úderů pod rouškou „globální války proti terorismu“.

Válka a ekonomická krize

Širší důsledky útoku na Írán USA-NATO-Izraelem jsou dalekosáhlé. Válka a ekonomické krize spolu úzce souvisí. Válečná ekonomika je financována Wall Street, který funguje jako poskytovatel úvěrů americké vládě. Američtí výrobci zbraní jsou příjemci multimiliardových kontraktů amerického ministerstva obrany na vyspělé zbraňové systémy. Obrátkou „válka o ropu“ na Středním východě a střední Asii přímo slouží zájmům anglo-amerických ropařských obrů.

USA a jejich spojenci „bijí na válečné bubny“ na vrcholu celosvětové ekonomické krize, nemluvě o nanejvýš vážné katastrofě pro životní prostředí ve světové historii. V hořké spleti je jeden z hlavních hráčů (BP) na geopolitické šachovnici Středního východu a střední Asie, dříve známý jako Anglo-Persian Oil Company, jedním z pachatelů ekologické katastrofy v Mexickém zálivu.

Mediální desinformace

Veřejné mínění, zpracované mediální hysterií, pravděpodobné následky toho, co je prezentováno jako ad hoc „trestní“ operace namířená proti íránským jaderným zařízením, spíše než jako totální válka, podporuje, je indiferentní nebo ignorantské. K válečným přípravám patří nasazení amerických a izraelských jaderných zbraní. V tomto kontextu jsou devastující následky jaderné války buď trivializovány, nebo se o nich prostě nemluví. „Skutečnou krizí“ ohrožující lidstvo není podle médií a vlád válka, ale globální oteplování.

Válka s Íránem je veřejnosti prezentována jako jedna z mnoha záležitostí. Nepohlíží se na ni jako na hrozbu pro „matku Zemi“, jak je tomu v případě globálního oteplování. Není na titulních stránkách. Fakt, že útok na Írán by mohl vést k eskalaci a potenciálnímu vypuknutí „globální války“, nikoho nezajímá.

Kult vraždění a destrukce

Globální vražedná mašinérie je také živena jí prorostlým kultem vraždění a destrukce, kterého jsou hollywoodské filmy plné, a to nemluvě o válečných a detektivních televizních seriálech v hlavním čase. Tento kult vraždění je schvalován CIA a Pentagonem, kdy tyto organizace podporují (financují) také hollywoodskou produkci jako nástroj válečné propagandy:

„Bývalý agent CIA Bob Baer nám řekl, „mezi CIA a Hollywoodem panuje symbióza“ a odhalil, že bývalý ředitel CIA George Tenet je v současné době „tam v Hollywoodu na rozhovorech se studii“. (Matthew Alford a Robbie Graham, Světla, kamera… tajná akce: Hluboká politika Hollywoodu, Global Research, 31. ledna 2009).

Vražedná mašinérie je nasazována na globální úrovni, v rámci struktury sjednoceného bojového velení. Běžně je podporována vládními institucemi, korporátním médii a poskoky a intelektuály nového světového řádu ve washingtonských mozkových trustech a výzkumných institutech strategických studií, coby nezpochybnitelných nástrojů míru a globální prosperity.

Kultura vraždění a násilí se stala součástí lidského vědomí.

Válka je široce akceptována jako součást sociálního procesu: otčina musí být „bráněna“ a chráněna.

„Legitimizované násilí“ a mimosoudní vraždy namířené proti „teroristům“ jsou v západních demokraciích podporovány, jako nezbytné nástroje národní bezpečnosti.

„Humanitární válka“ je podporována tak zvaným mezinárodním společenstvím. Není odsuzována jako zločinný akt. Její hlavní architekti jsou odměňovány za své příspěvky ke světovému míru (že Genosse Havel – p.p.)

Co se týká Íránu, to, k čemu dochází, je přímá legitimizace války ve jménu chimérické globální bezpečnosti.

„Preventivní“ vzdušný útok na Írán by vedl k eskalaci

V současné době existují na Středním východě a ve střední Asii tři oddělená bojiště: Irák, Af-Pak a Palestina.

Pokud se Írán stane cílem „preventivního“ vzdušného útoku ze strany spojeneckých sil, celý region, od východního Středomoří po západní čínskou hranici s Afghánistánem a Pákistánem, vzplane, což nás potenciálně přivede ke scénáři třetí světové války. Válka by zasáhla také Libanon a Sýrii.

Je nanejvýš nepravděpodobné, že bombardování, pokud se k němu přistoupí, by poškodilo íránská jaderná zařízení, jak tvrdí oficiální výroky USA-NATO. Mnohem pravděpodobnějším je totální vzdušný útok jak na vojenskou, tak civilní infrastrukturu, dopravní systémy, továrny, veřejné budovy.

Írán, s odhadovaným podílem na globálních zásobách ropy a plynu ve výši 10%, se velikostí zásob řadí po Saudské Arábii (25%) a Iráku (11%) na třetí místo. V porovnání s tím vlastní Spojené státy méně než 2,8% globálních zásob ropy. (Viz Eric Waddell, Válka o ropu, Global Research, prosinec 2004).

Velmi významný je zde nedávný objev druhých největších zásob zemního plynu v Íránu v Soumar a Halgan, které jsou odhadovány na 12,4 bilionů stop krychlových (351,1 mld m3).

Útok na Írán má nejen znovu nastolit anglo-americkou kontrolu nad íránskou ekonomikou ropy a plynu, včetně produktovodů, ale také má omezit přítomnost a vliv Číny a Ruska v regionu.

Plánovaný útok na Írán je součástí koordinované globální vojenské cestovní mapy. Je součástí „dlouhé války“ Pentagonu, ziskem poháněné války bez hranic, projektu světové nadvlády, fáze vojenských operací.

Vojenští plánovači USA-NATO naplánovali různé scénáře vojenské eskalace. Jsou si také silně vědomi geopolitických důsledků, konkrétně toho, že válka by se mohla rozšířit mimo oblast Středního východu a střední Asie. Ekonomické dopady na trh s ropou atd. byly zanalyzovány také.

Zatímco Írán, Sýrie a Libanon jsou bezprostředními cíli, Čína, Rusko, Severní Korea, nemluvě o Venezuele a Kubě, jsou také cílem amerických hrozeb.

V sázce je struktura vojenských aliancí. Nasazení sil USA-NATO-Izraele, včetně vojenských cvičení prováděných v bezprostřední blízkosti hranic Ruska a Číny, s navrhovanou válkou proti Íránu přímo souvisí. Tyto zastřené hrozby, včetně jejich načasování, představují jasný náznak bývalým mocnostem studené války, aby nezasahovaly jakýmkoliv způsobem, který by mohl narušit USA vedený útok na Írán.

Globální válčení

Střednědobým strategickým cílem je zaútočit na Írán a neutralizovat íránské spojence, prostřednictvím diplomacie dělových člunů. Dlouhodobým vojenským cíle je přímo zaútočit na Čínu a Rusko.

Zatímco Írán je bezprostředním cílem, nasazování ozbrojených sil se v žádném případě neomezuje jen na Střední východ a střední Asii. Byla zformulována globální vojenská agenda.

K nasazování koaličních jednotek a vyspělých zbraňových systémů USA, NATO a jejich partnerů dochází současně ve všech hlavních regionech světa.

Mezi nedávné akce amerických ozbrojených sil u pobřeží Severní Koreje patří i válečné hry coby součást globálního plánu.

Je to namířeno primárně proti Rusku a Číně, a společná vojenská cvičení, válečné hry, nasazování zbraní USA, NATO atd. jsou prováděny simultánně v hlavních geopolitických horkých bodech.

• Korejský poloostrov, Japonské moře, Taiwanská úžina, Jihočínské moře – hrozba pro Čínu;
• Nasazení raket Patriot v Polsku, středisko včasného varování v České republice – hrozba pro Rusko;
• Nasazení námořních jednotek v Bulharsku, Rumunsku a v jejich části Černého moře – hrozba pro Rusko;
• Nasazení jednotek USA a NATO v Gruzii – hrozba pro Rusko;
• Značné nasazení námořních sil v Perském zálivu, včetně izraelských ponorek – namířeno proti Íránu.

Oblastmi souběžné militarizace jsou východní Středomoří, Černé moře, Karibik, střední Amerika a andská oblast jižní Ameriky. V latinské Americe a Karibiku je tato hrozba namířena proti Venezuele a Kubě.

Americká „vojenská pomoc“

Velké transfery zbraní byly postupně prováděny pod rouškou americké „vojenské pomoci“ vybraným zemím, včetně zbrojního obchodu za 5 miliard dolarů s Indií, což má Indii umožnit vytvořit si kapacity namířené proti Číně. (Obrovský americko-indický zbrojní obchod má zadržet Čínu, Global Times, 13. července 2010).

„Prodej zbraní posílí vazby mezi Washingtonem a New Delhi, a záměrně či ne bude mít dopad na zadržování vlivu Číny v tomto regionu,“ uvádí Rick Rozoff v Konfrontace jak s Čínou, tak Ruskem: USA riskují vojenský střet s Čínou ve Žlutém moři, Global Research, 16. července, 2010).

USA mají dohody o vojenské spolupráci s řadou zemí jižní a východní Asie, včetně Singapuru, Vietnamu a Indonésie, jejichž součástí je „vojenská pomoc“, jakož i účast v USA vedených vojenských hrách v Pacifickém bazénu (červenec-srpne 2010). Tyto dohody podporují nasazení zbraní namířených proti Čínské lidové republice. (Viz Rick Rozoff, Konfrontace jak s Čínou, tak Ruskem: USA riskují vojenský střet s Čínou ve Žlutém moři, Global Research, 16. července, 2010).

Podobně, a v přímější souvislosti s plánovaným útokem na Írán, USA vyzbrojují státy v Zálivu (Bahrajn, Kuvajt, Katar a Spojené arabské emiráty) pozemními protiraketovými systémy Patriot Advanced Capability-3 a Terminal High Altitude Area Defense (THAAD), a rovněž námořními protiraketami Standard Missile-3 na válečných lodích třídy Aegis v Perském zálivu. (Viz Rick Rozoff, Role NATO ve vojenském obkličování Íránu, Global Research, 10. února, 2010).

Časový rozvrh vyzbrojování a nasazování jednotek

Ohledně amerických transferů zbraní partnerským zemím a spojencům je klíčové skutečné načasování dodávek a nasazení jednotek. K započetí USA podporované vojenské operace by normálně došlo v době, kdy budou tyto zbraňové systémy na místě, účinně nasazené a personál vycvičený (např. Indie).

Máme co dělat s globálně koordinovaným vojenským plánem, řízeným Pentagonem, jehož součástí jsou kombinované ozbrojené síly více než čtyřiceti zemí. Toto globální mezinárodní vojenské nasazení je zdaleka největší demonstrací vyspělých zbraňových systémů ve světové historii.

USA a jejich spojenci postupně založili nové vojenské základny v různých částech světa. „Zemský povrch je rozdělen jako velké bojiště“. (Viz Jules Dufour, Celosvětová síť amerických vojenských základen, Global Research, 1. července, 2007).

Struktury sjednoceného velení jsou rozděleny do geografických bojových velitelství a je to postaveno na strategii militarizace na globální úrovni. „Americké ozbrojené síly mají základny v 63 zemích. Od 11. září 2001 byly vybudovány zcela nové vojenské základny v sedmi zemích. Celkem je na celém světě nasazeno 255,065 členů amerického vojenského personálu.“ (Viz Jules Dufour, Celosvětová síť amerických vojenských základen, Global Research, 1. července, 2007).

Zdroj: http://www.defense.gov/specials/unifiedcommand

Scénář třetí světové války

K tomuto vojenskému nasazení dochází v několika regionech zároveň, za koordinace regionálních velitelství, a spadá sem i hromadění zbraňových systémů americké výroby spojenci Ameriky, z nichž někteří jsou bývalí nepřátelé, včetně Vietnamu a Japonska.

Současný kontext je charakterizován globálním vyzbrojováním, řízeným světovou velmocí, která používá své četné spojence, aby vyvolávali regionální války.

Na rozdíl od toho byla druhá světová válka souhrnem oddělených regionálních bojišť. Vzhledem ke komunikačním technologiím a zbraňovým systémům 40. let neexistovala u vojenských akcí mezi velkými geografickými regiony žádná strategická koordinace „v reálném čase“.

Globální válčení je založeno na koordinovaném nasazení jediné dominantní vojenské velmoci, která dohlíží na akce svých spojenců a partnerů.

S výjimkou Hirošimy a Nagasaki byla druhá světová válka charakteristická používáním konvenčních zbraní. Plánování globální války se spoléhá na militarizaci vesmíru. Pokud by byla započata válka proti Íránu, byly by použity nejen jaderné zbraně, ale celá škála nových vyspělých zbraňových systémů, včetně elektrometrických zbraní, a byly by použity techniky modifikace prostředí (ENMOD).

Rada bezpečnosti OSN

Rada bezpečnosti OSN počátkem června přijala čtvrté kolo tvrdých sankcí proti Íránské islámské republice, jejichž součástí je rozšířené zbraňové embargo, jakož i „tvrdší finanční kontrola“. Jako hořká ironie tato rezoluce prošla v době, kdy Rada bezpečnosti OSN přímo odmítla odsoudit Izrael za jeho útok na flotilu svobody do Gazy v mezinárodních vodách.

Jak Čína, tak Rusko, tlačeny USA, režim sankcí RB OSN podpořily, ke své vlastní škodě. Jejich rozhodnutí v RB OSN přispělo k oslabení jejich vlastní vojenské aliance, Šanghajské organizace spolupráce (SCO), ve které má Írán pozorovatelský statut. Rezoluce Rady bezpečnosti zmrazila bilaterální vojenskou spolupráci a obchodní dohody Číny a Ruska s Íránem. Má vážné dopady na íránské systémy protivzdušné obrany, které z části závisí na ruské technologii a znalostech.

Rezoluce Rady bezpečnosti zaručuje de facto „zelenou“ pro preventivní válku proti Íránu.

Americká inkvizice: Vytváření politického konsensu pro válku

Západní média sborově označila Írán za hrozbu globální bezpečnosti, kvůli jeho údajnému (neexistujícímu) programu jaderných zbraní. Jako ozvěna oficiálních výroků se nyní média dožadují trestného bombardování Íránu, aby se zajistila bezpečnost Izraele.

Západní média buší do válečných bubnů. Účelem je automatické vštěpování, prostřednictvím mediálních zpráv, do zblbnutí, do mysli lidí názoru, že íránská hrozba je skutečná a že islámská republika by měla být „odstraněna“.

Proces vytváření konsensu pro vedení války je podobný španělské inkvizici. Je vyžadováno a požadováno podvolení se názoru, že válka je humanitární podnik.

Jak je známo a zdokumentováno, skutečná hrozba pro globální bezpečnost vychází z aliance USA-NATO-Izrael, přesto je realita v inkvizičním prostředí obracena naruby: váleční štváči jsou oddáni míru, oběti války jsou prezentovány jako stoupenci války. Zatímco v r. 2006 byly proti vojenským akcím proti Íránu téměř dvě třetiny Američanů, nedávný průzkum Reuter-Zogby z r. 2010 naznačuje, že pro vojenskou akci USA-NATO proti Íránu je 56% Američanů.

Vytváření politického konsensu, které je postaveno na čisté lži, se nicméně nemůže spoléhat výhradně na oficiální postoj těch, kteří jsou zdrojem této lži.

Protiválečné hnutí v USA, které bylo zčásti infiltrováno a kooptováno, zaujalo u Íránu slabý postoj. Protiválečné hnutí je rozděleno. Důraz je kladen na války, ke kterým již došlo (Afghánistán, Irák), a ne na důrazné odmítání válek, které jsou připravovány a které jsou v současné době na rýsovacím prknu Pentagonu. Od doby inaugurace Obamovy vlády ztratilo protiválečné hnutí sílu.

Ba co víc, ti, kteří se aktivně staví proti válce v Afghánistánu a Iráku, se nemusí nezbytně stavět proti „trestnému bombardování“ Íránu, a ani tento akt nepovažují za válečný akt, který by mohl být potenciálně předehrou třetí světové války.

Rozsah protiválečných protestů ve vztahu k Íránu byl v porovnání s masivními demonstracemi, které předcházely bombardování a invazi do Iráku v r. 2003, minimální.

Skutečná hrozba pro globální bezpečnost vychází z aliance USA-NATO-Izrael.

Proti íránské operaci se Čína a Rusko v diplomatické sféře nestaví; má podporu vlád frontových arabských států, které jsou integrovány do NATO sponzorovaného Středozemního dialogu. Má také tichou podporu západního veřejného mínění.

Voláme do celého světa, Ameriky, západní Evropy, Izraele, Turecka, aby lidé povstali proti tomuto vojenskému projektu, proti svým vládám, které podporují vojenské akce proti Íránu, proti médiím, která slouží zamaskování devastujících následků války proti Íránu.

Vojenská agenda podporuje ziskem poháněný destruktivní globální ekonomický systém, který ožebračuje velké části světové populace.

Tato válka je holé šílenství.

Třetí světová válka je konečná. Albert Einstein nebezpečí jaderné války a vyhynutí života na Zemi chápal, kdy toto již začalo radioaktivní kontaminací způsobené ochuzeným uranem. „Nevím, jakými zbraněmi bude vedena třetí světová válka, ale čtvrtá světová válka bude vedena klacky a kameny.“

Média, intelektuálové, vědci a politici jako jeden sbor zastírají nevyřčenou pravdu, obzvláště to, že válka s použitím jaderných hlavic zničí lidstvo, a že tento komplexní proces postupné destrukce již započal.

Když se lež stane pravdou, není cesty zpět.

Když je válka propagována jako humanitární akt, je spravedlnost a celý mezinárodní právní systém stavěn na hlavu: pacifismus a protiválečné hnutí jsou kriminalizovány. Odmítání války se stává zločinem.

Lež musí být odhalena jakou je a co činí.

Podporuje masové vraždění mužů, žen a dětí.

Ničí rodiny a lidi. Ničí vazby lidí s jejich spolulidmi.

Brání tomu, aby lidé mohli vyjádřit svoji solidaritu s trpícími. Podporuje válku a policejní stát jako jedinou cestu.

Ničí internacionalismus.

Zničení lži znamená zničení zločinného projektu globální destrukce, ve kterém je hlavní silou honba za ziskem.

Tato ziskem poháněná vojenská agenda ničí lidské hodnoty a mění lidi na chodící mrtvoly bez (s)vědomí.

Obraťme tuto vlnu.

Postavme se zločincům ve vysokých postech.

Zničmě americkou inkvizici.

Podkopejme vojenské křižácké tažení USA-NATO-Izraele.

Uzavřemě zbraňové továrny a vojenské základny.

Stáhněme jednotky domů.

Příslušníci ozbrojených sil by měli rozkazů neuposlechnout a odmítnout se zločinné války zúčastnit.