Sledujeme, jak Izrael delegitimizuje Spojené státy americké

Naše „zvláštní vztahy“ s tímto darebáckým státem dostaly USA mimo tentýž systém mezinárodního práva, který se nyní snažíme vnutit jiným, včetně Iránu.

Naše jednání v současné krizi na Korejském poloostrově by naši pošramocenou pověst mohlo obnovit.

Co je první věcí, kterou se je nutno zabývat?

Zde se čtenář může snadno zeptat: „Myslíte tu věc se zřícením budovy č. 7 Světového obchodního centra?“ Ne, ale ani tato otázka není ve vztahu k této poslední krizi irelevantní.

A tady je druhá věc, kterou je třeba se zabývat: jakým zemím Izrael dodal jaderné zbraně nebo technologii pro jejich výrobu? Je Severní Korea na seznamu?

To se stalo relevantní se zveřejněním The Unspoken Alliance: Israel’s Secret Relationship with Apartheid South Africa. (Tiché aliance: Tajný vztah Izraele s apartheidem Jižní Afriky). Výzkum archivů provedený autorkou Sasha Polakowsky-Suransky odhalil „přísně tajné“ zápisky o vojenské dohodě podepsané v dubnu 1975 mezi Šimonem Peresem, nynějším prezidentem Izraele, a jihoafrickým ministrem obrany P. W. Bothou.

Ačkoliv Izrael závěry, ke kterým došli reportéři Guardian (UK) popírá, tato dohoda znamená nabídku jaderných zbraní, a to v době, kdy byl tento režim pod mezinárodními sankcemi.

Izrael tehdy budoval v Jižní Africe náhradní zbrojní průmysl, a používal při tom to, co byla prakticky otrocká práce. Tento průmysl se pak přesunul do Izraele, kde zaměstnává „zahraniční dělníky“. Peres byl v 50. letech zodpovědný za vytvoření izraelského jaderného programu, za pomoci Francie.

Několik týdnů před touto nabídkou podepsaly Izrael a Jižní Afrika tajnou dohodu (pod kódovým označením Secment), upravující jejich vojenskou alianci. Při následných setkáních bylo pro popis jaderných hlavic, které Izrael poskytl pro raketový systém Jericho, použito výrazu „správný náklad“. Jak Guardian vysvětlil:

„Použití eufemizmu „správný náklad“ odráží citlivost jaderné otázky pro Izrael, a nebyl by použit, pokud by se týkal konvenčních zbraní… jediný náklad, který Jižní Afrika potřebovala získat od Izraele, byl jaderný. Ostatní hlavice byli Jihoafričané schopni dát dohromady.“

Jižní Afrika v tomto nabídnutém obchodu nepokračovala, protože vyvíjela vlastní jaderné zbraně, možná za podpory Izraele. Vláda apartheidu odhalila tento program Nelsonu Mandelovi, když se stal prezidentem.

V r. 1986 jaderný technik Mordechai Vanunu odhalil program jaderných zbraní Izraele londýnským Sunday Times. Vanunu byl pak unesen agenty Mossadu v Římě a vzat na soud do Izraele. Dostal 18 let, a 11 let si odpykal na samotce. 23. května byl odsouzen k dalším třem měsícům ve vězení, za to, že porušil podmínky svého propuštění tím, že se neschváleně setkal s cizinci.

Zloduši vs. páchání zla

Dokonce i nyní se Izrael všemožně snaží udržet „nejednoznačnost“ ohledně svých jaderných zbraní. Ale jak můžete nabízet jaderné zbraně, když je nemáte?

Kdo poskytl jadernou technologii Severní Koreji? Zaostalému státu, nyní jaderně vyzbrojenému, který G. W. Bush po 9/11 ve svém projevu zahrnul do „osy zla“. Zajímá vás, který americký Izraelec tento projev napsal?

Krátce poté provedly USA invazi do Iráku, aby odstranily zloducha. Teprve později jsme se dozvěděli, že „zkreslené“ výzvědné informace byly „upraveny“ ve prospěch cíle, o který dlouhodobě usiloval Izrael, jak je uvedeno v Clean Break, strategickém dokumentu napsaném pro izraelského premiéra Benjamina Netanyahu týmem amerických Izraelců, vedeným Richardem Pearle.

V r. 2001 se Perle stal předsedou Dozorového výboru obranné politiky Pentagonu.

OSN se již dlouho chystala zrevidovat Smlouvu o nešíření jaderných zbraní z r. 1968 a zvážit vytvoření Středního východu bez jaderných zbraní. Jak se tento den blížil, světové společenství zažilo dobře načasovaný torpédový útok na jihokorejskou válečnou loď, údajně severokorejskou ponorkou.

Uprostřed těchto vyjednávání zaplavovala oficiální média národní povědomí historkami o Iránu, jeho jaderném programu a dokonce i jeho vazbách na Severní Koreu. Teherán byl samozřejmě třetím z trojice zloduchů z Bushovy éry.

Zpravodajství kontrolované americkým Izraelcem Rupertem Murdochem je obzvláště aktivní, včetně Fox News a Wall Street Journal.

Je pravda, že Tel Aviv převedl na Pyongjang v Německu vyrobenou ponorku? Pokud ano, kvalifikuje se to jako páchání zla?

Možná, že právě zde je nyní dobré místo, kde uvést otázku mimo pořadí: A co kolaps budovy č. 7?

Mistři vytváření mýtů

Převádí Izrael válečný materiál třetím zemím, vystaveným mezinárodním sankcím, běžně?

To by mohlo pomoct vysvětlit jeho statut třetího největšího vývozce zbraní na světě. USA zaujímají první místo, a Rusko druhé. Izrael a Francie se přetahují o třetí a čtvrté místo, a v tomto půltuctu špinavců následuje Británie a Čína.

Pokud má Izrael rozsáhlý arzenál jaderných zbraní, proč netrvají USA na inspekci?

Jakým způsobem přispívá americká ochrana ilegálního chování Izraele americkým zájmům?

Jak je náš postoj konzistentní s chováním, které nyní předvádíme u tlaku na Irán?

Co je tak cenného na americko-izraelských vztazích, že obětováváme svoji důvěryhodnost, abychom zamaskovali porušování mezinárodního práva, což z nás činí spolupachatele?

Nejsou ze zákona USA povinny podporovat sankce OSN proti Izraeli?

Proč diskreditovat USA a podkopávat postavení OSN? Není snad OSN organizací založenou po druhé světové válce z velké části USA, aby takovému chování bránila?

Řada provokací a vražedné odvádění pozornosti

Co vidíme místo sankcí? Odvádění pozornosti a zastrašování.

Internet je plný svědectví o mužích v černém, jako obvyklý vzor konspirací. Možná lze z incidentu na Korejském poloostrově, který by mohl zažehnout v této oblasti jadernou válku, obvinit i Elvise.

Jak dlouho potrvá, než uvidíme příběh obviňující teroristy z Hizballahu, vedené pákistánským talibancem, na palubě íránské ponorky, mající za poradce syrské jaderné vědce a palestinské stratégy?

Nebo mimozemšťany.

Jeviště bylo připraveno pro další 9/11, možná s jaderným incidentem. V nejrůznějších „teroristických incidentech“ byla prominentně ukazována řada „hodnověrných“ zloduchů.

Bylo provedeno dost příprav, aby se Američané opět necítili bezpečně, následně po mediální masáži u střelby ve Ft. Hood , o vánočním bombovém atentátníku, a nyní teroristovi na Time Square.

Jeden malý problém: žádná z těchto historek neobstojí při pečlivějším prozkoumání. Ale o tom to nakonec není. Nebylo to ani o „výzvědných informacích“, na které jsme se spoléhali, abychom mohli vést válku v Iráku, jako reakci na provokaci 9/11. Nemusela to být pravda, jen to muselo být uvěřitelné.

Čas na předělání zprávy

Kdokoliv, kdo měl co do činění se zprávou Komise 9/11, ví, že stále potřebujeme kvalitní vyšetření. Běžní Evropané po něm volají pravidelně. Tyto požadavky jsou běžně formulovány kódovaně, kvůli problémům, kterým čelí ti lidé v EU, kteří zpochybňují naše „zvláštní vztahy“.

Místo toho se komentátoři ptají na „kolaps“ budovy č. 7. Dobrá otázka. A také správná otázka. Odpověď by mohla vést k něčemu užitečnému. A proto se neptejte, nemluvte o tom.

Tato spletitá aliance byla nácvikem v podvádění od doby, kdy byl křesťansko-sionistický prezident, demokrat, přimět rozšířit řady enklávy extremistů.

Harry Truman zavrhl obavy generálního štábu, který ho varoval před jejich „fanatickými koncepty“ a plány na „vojenskou a ekonomickou hegemonii nad celým Středním východem“.

Byli jsme podvedeni naší vlastní lepší stránkou držet se vztahu, který byl již dlouho v rozporu s našimi národními zájmy. Trvanlivost tohoto vztahu již dávno neodpovídá ani racionalitě, ani není konzistentní s našimi hodnotami. Tento vztah změnil k horšímu to, co jsme jako země/národ.

Přesto tento vztah nějak přetrvává. Společně s přesvědčením o legitimnosti tohoto „státu“.

Podvádění a sebeklam

Jeho trvalost lze vystopovat k síle lobby, které se do dnešního dne daří vyhnout se registraci jako zahraniční agent/subjekt. Ti, kteří jsou známi svými dovednostmi vést války „pomocí podvodů“, zcela běžně zrazovali zemi, se kterou se nejdříve spřátelili a která je nanejvýš spolehlivě bránila.

Dokonce když nás křesťansko-sionistický prezident, republikán, vedl do války na základě zfalšovaných informací, nebyli jsme schopni identifikovat společný zdroj našich problémů. Někteří vinili G. W. Bushe. Jiní nyní viní Baracka Obamu. Obě skupiny kritiků pomíjí to hlavní. Tato zrada je nyní systematická a jsou ji skrz naskrz prolezlé obě politické strany.

Dokonce i nyní utajovaná podjatost médií zakrývá před Američany fakta, která potřebují, aby mohli v rámci tohoto vztahu učinit informovanou volbu. A volbu ohledně legitimnosti nadnárodních operací, při kterých vraždí beztrestně (jako v Dubaji) a provokují s potěšením – kdekoliv se jim zlíbí.

Nyní se ze všech stran vynořují Američané, aby se postavili vlivu, který ovládá (a rovněž z vnitřku) naši vládu ve svém zvláštním zájmu.

Mnoho stoupenců Izraele bylo podvedeno, aby uvěřili, že tento vztah je v jejich nejlepším zájmu. Fakta potvrzují něco jiného. Stejně jako naše země samotná, i oni byli „terčem“ v tomto dlouhodobém podvodu.

Byli jsme svedeni těmito mistry podvodů, abychom neomezeně kolaborovali s jejich silami, které nás delegitimizovaly jako zemi a zkolabovaly naši ekonomiku zevnitř.

Což mne přivádí zpět k otázce: a co budova č. 7?

Jeff Gates je široce uznávaným autorem, právníkem, investičním bankéřem, pedagogem a konzultantem vlády a korporátních šéfů a šéfů odborů na celém světě. Sedm let působil jako poradce Výboru pro finance amerického senátu. Je hojně publikován v podnikatelských, populárních a akademických tiskovinách. Jeho internetová stránka: www.criminalstate.com. Jeho poslední knihou je Spolupachatelé: Jak podvody a sebeklam přivedly Ameriku do války. K jeho předešlým knihám patří Demokracie v ohrožení: Záchrana lidí (main street) před Wall Street a Vlastnické řešení: Směrem k podílovému kapitalismu 21. století.

Přečtěte si více na jeho internetové stránce.