Izraelský bestseller prolamuje národní tabu

Profesor Sand tvrdí, že myšlenka izraelského národa, jehož potřeba bezpečného útočiště byla původně použitá k ospravedlnění založení státu Izrael, je mýtus vymyšlený před více než sto lety.

Odborník na evropskou historii, profesor Sand na univerzitě v Tel Avivu, došel ke svým závěrům na základě extenzivních historických a archeologických výzkumů a nejen, že ve svých závěrech zpochybňuje ospravedlnění založení státu Izrael, ale dotýká se ještě dalších, neméně kontroverzních témat.

Tvrdí navíc, že Židé nikdy nebyli vyhnáni ze Svaté země, a že většina dnešních Židů nemá historické spojení se zemí zvanou Izrael, a že jediné politické řešení konfliktu s Palestinci je zrušit židovský stát.

Úspěch knihy Kde a jak byli vynalezeni židovští lidé bude zřejmě opakován i v dalších zemích světa. Francouzská edice vydaná minulý měsíc se prodává tak rychle, že už museli třikrát dělat dotisk.

Překlady probíhají do dalšího tuctu jazyků včetně arabštiny a angličtiny. Ale profesor očekává nepřátelskou reakci od proizraelských lobbistických kruhů v USA, až bude kniha ve své anglické podobě nabídnuta na americkém trhu vydavatelem Verso příští rok.

„Naproti tomu,“ říká profesor, „Izraelci, i když zrovna se s obsahem neztotožňují, jsou alespoň zvědaví na jeho argumenty“. Jeden z vůdčích izraelských novinářů Tom Segev nazval knihu „fascinující a vyzývající k zamyšlení“.

„Překvapivě,“ řekl dr. Sand, „většina mých akademických kolegů v Izraeli se vyhnula útokům na mé argumenty. Jednou výjimkou byl Israel Bartal, profesor židovské historie na hebrejské univerzitě v Jeruzalémě.“ V článku pro noviny Haaretz se ale dr. Bartal příliš nesnažil vyvrátit argumenty Dr. Sanda. Paradoxně většinu svého článku věnoval na obranu své profese. Napsal, že izraelští historikové nejsou tak ignorantští, co se týče vynalezené povahy o židovské historii, jak naznačuje dr. Sand.

Nápad napsat tuto knihu měl dr. Sand už řadu let. Ale na zahájení práce na knize čekal až do nedávné doby. „Nemohu tvrdit, že bych byl nějak zvlášť odvážný, když tu knihu teď publikuji,“ řekl. „Čekal jsem, až budu jmenován řádným profesorem. Na izraelské akademické půdě platí, že za vyslovení podobných názorů zaplatíte cenu.“

Hlavním argumentem dr. Sanda je, že před stoletím a kousek Židé sami sebe nevnímali jako Židy jen proto, že sdíleli společné náboženství. „Na zlomu dvacátého století,“ řekl, „zpochybnili sionisté toto myšlení a začali vytvářet národní historii tím, že tvrdili, že Židé existovali nezávisle od svého náboženství.“

Stejně tak byla judaismu zcela cizí jiná myšlenka moderního sionismu, totiž, že Židé jsou povinní vrátit se ze svého exilu do Zaslíbené země, dodal.

„Sionismus změnil postoj Židů k Jeruzalému. Předtím byla svatá místa vnímána jako místa, po kterých bylo touženo, nikoliv jako místa, kde by se žilo. Po dvě tisicíletí Židé zůstávali vzdáleni Jeruzalému ne proto, že by se tam nemohli vrátit, ale proto, že jejich náboženství jim zakazovalo se vrátit, dokud nepřijde Mesiáš.

Největší překvapení pro profesora Sanda bylo, když v rámci svých výzkumů začal zkoumat archeologické důkazy z biblických dob.

„Nebyl jsem vychován jako sionista, ale jako mnoho jiných Izraelitů jsem považoval za samozřejmé, že Židé žili v Judei, a že byli odsud vyhnáni Římany do exilu kolem roku 70 n.l.“

„Ale jak jsem začal sbírat důkazy, zjistil jsem že království Davidovo a Solomonovo byly legendy.“

„A stejně tak to bylo s tím exilem. Nemůžete defacto vysvětlit židovství a nezmínit se o exilu. Ale když jsem hledat historické texty a knihy popisující události kolem toho exilu, zjistil jsem, že nemohu žádné najít. Nejsou. Ani jediná.“

„Důvodem je, že Římané nevyhnali lidi do exilu. Pravdou je, že Židé v Palestině převažovali a všechny důkazy naznačují, že na tom území zůstali.“

Namísto toho navrhuje profesor Sand jinou, pravděpodobnější variantu: Exil byl mýtus prosazovaný ranými křesťany za účelem získání Židů pro jejich nové náboženství. „Křesťané chtěli, aby další generace Židů věřily, že jejich předkové byli vyhnáni do exilu, že to byl Boží trest.“

Tak pokud žádný exil neexistoval, jak je možné, že tolik Židů skončilo roztroušeno po celém světě předtím, než je moderní stát Izrael začal přesvědčovat, aby se „vrátili“?

Dr. Sand to vysvětluje tak, že ve stoletích těsně před křesťanstvím a po jeho vzniku byl judaismus prosylektickým náboženstvím (přetahoval, lanařil) a silně usiloval o konvertity. „O tom se zmiňuje románská literatura z těch časů.“

Židé cestovali do nových oblastí a hledali konvertity zejména v Jemenu a mezi berberskými kmeny v severní Africe. O několik století později konvertoval hromadně lid Chazarského království na území dnešního Ruska k judaismu a tím vznikla geneze Židů Aškenázi z centrální a východní Evropy.

Dr. Sand upozornil na zvláštní stav popírání, ve kterém většina Izraelitů dnes žije, a připomněl, že noviny nenabídly řadu článků o nedávno objeveném hlavním městě Chazarského království u Kaspického jezera.

Nejpopulárnější izraelské internetové zpravodajství Ynet nedávno publikoval článek „Ruští archeologové nalezli dlouho ztracené hlavní město Židů“. A představte si, žádné noviny nepovažovaly tu zprávu za dostatečně důležitou pro běžnou židovskou historii.

Tvrzení doktora Sanda vyvolává ještě jednu otázku, jak on sám poznamenává: „Pokud Židé nikdy neopustili Svatou zemi, co se s nimi stalo?“

„V izraelských školách se to neučí, ale většina prvních sionistů včetně Davida Ben Guriona (první izraelský premiér) věřila, že Palestinci byli přímými potomky původních Židů v této oblasti. Věřili, že tito Židé později konvertovali k islámu.

Dr. Sand se domnívá, že důvodem, proč se jeho odborní kolegové zdrželi útoků na jeho knihu, je implicitní vědomí, že celá konstrukce „židovské historie“ je postavena na písku a je to domeček z karet.

Problém s vyučováním historie Izraele spočívá podle dr. Sanda v rozhodnutí z roku 1930 rozdělit historii do dvou disciplín: Obecná historie a židovská historie. Očekávalo se, že židovská historie potřebuje své vlastní pole pro studium, neboť židovská zkušenost byla považována za unikátní.

„Na univerzitách není židovské oddělení pro politiku nebo sociologii. Pouze historie je učena tímto způsobem a umožňuje specialistům na židovskou historii udržovat velmi úzkoprsý a konzervativní svět, do kterého nepronikne nic z moderního vývoje a historických výzkumů.“

„Kritizovali mě v Izraeli, že píšu o židovské historii, ačkoliv moje specializace je evropská historie. Ale kniha, jako je tato, vyžadovala historika obeznámeného se standardními koncepty historických vyšetřování a důkazů používaných akademiky ve zbytku světa.“

Článek Israeli Bestseller Breaks National Taboo vyšel 15. října 2008 na serveru informationclearinghouse.info. Překlad editor.

Doplnění editora

Vzkaz sionistům: Nepodaří se vám pravdu potlačit. Vyjde najevo tak, jako vždy vyšla, a vy budete nést následky a budete potrestáni za ty lži, podvody a zločiny proti lidskosti, který jste se za celé století dopustili. Za žádné peníze světa už nedokážete zastavit to, co se dalo do pohybu. Vaši vlastní lidé vás usvědčí ze lží, z fabrikace historie, jako to udělal dr. Sand – váš odchovanec. Objevují se materiály: knihy, články, studie, eseje, jedna zajímavější než druhá, je jich stále více. A všechny vás usvědčují z podvodů, z manipulace historie. Sklidíte, co jste zaseli. Nelituji vás ani trošičku.

Kniha The Invention of the Jewish People bude v prodeji na amazon.com od 1. října 2009. Zatím přijímají předobjednávky. Je zvláštní, že ačkoliv celkem sleduji masový tisk, neslyšel jsem o ní až do tohoto článku. Podivná deka mlčení se rozprostírá v médiích. Překvapuje to někoho?