Česká republika - krátká zpráva o politickém zdraví
5.3.2001 Komentáře Témata: Česká republika 883 slov
Poslední týden mě upoutaly dvě události zdánlivě spolu nesouvisející, ale přece jen vyjadřující situaci v politické stoce tekoucí českými luhy a háji.
První události
bylo odsouzení bývalého ředitele zámku Štiřín Václava Hrubého k omluvě a zaplacení pokuty 100 tisíc korun Karlu Srbovi za to, že jej nařkl z vydírání.
Těm, kteří případ nesledovali: Před několika roky obvinil premiér Zeman ministra zahraničí Zieleniece z korupce; důkazy slíbil dodat, ale když došlo na lámaní chleba, nebyl chopen nic dokázat.
K telefonátům mezi exředitelem Hrubým a exporadcem Novotným došlo právě v době usilovného shánění důkazů na podporu Zemanova tvrzení. Hrubý byl žádán o vyrobení kompromitujících materiálů, které by potvrdily, že Zieleniec hostil na Štiřínském zámku novináře. V telefonátu se jasně naznačuje, že pokud půjde Hrubý Zemanovi na ruku a důkaz vyrobí, budou peníze a bude mít klid. Ne-li, přijde o místo a může počítat s dalšími nepříjemnosti.
Hrubý důkazy odmítl vyrobit. Necelý týden po jeho odmítnutí následovala hloubková prověrka na Štiřínu, a ačkoliv se na nic nepřišlo, byl Hrubý odvolán z postu ředitele. (Stojí za zmínku, že za doby jeho ředitelování Štiřín ekonomicky prospíval. Předtím i potom byl a je hluboce ztrátový.) V novinovém rozhovoru pak Hrubý naznačil, že jeho odvolání má něco společného s výrobou falešných důkazů pro Zemana. Na podporu svého tvrzení zveřejnil důkazy - nahrávky hovorů mezi jím a Novotným. Z nahrávek celkem jasně vyplývá, že Hrubý byl Novotným (potažmo Srbou, pro kterého Novotný pracoval) vydírán. Srba reagoval žalobou pro urážku na cti. Prý Hrubého ani nezná, a pokud šlo o samostatný obsah telefonních hovorů, nešlo o vydírání, ale o přátelské rady. (Myslím, že podobnou formulaci používá mafie, alespoň jsem to několikrát ve filmu slyšel.)
V této souvislosti je zajímavý názor státní zástupkyně Marie Benešová, která před časem v rozhovoru pro MF DNES o štiřínské kauze řekla: "Znám to skutkově pouze z tisku a televize, ale mám ten pocit, že co jiného už by mělo být vydírání než toto?"
Záznamy jsou stále volně ke stažení na Internetu (např. na iDnes). Přesto soud v těchto dnech rozhodl jednoznačně ve prospěch Srby. Natočené telefonní rozhovory nejsou podle soudu důkaz, že za událostí stál Srba.
Je to už druhá Hrubého prohra. Ani ne před čtrnácti dny prohrál jiný soud, před kterým stál jako obviněný z toho, že nezákonně obdržel prémie 286 tisíc korun (plus náklady na soudní řízení). Tentokrát jej dostali na byrokratickou prkotinu. Hrubého prémie totiž spadají do tzv. nenárokové složky mzdy. Hrubý soudu předložil listinu s podpisem prvního náměstka ministra zahraničí Jana Winklera a připojenou poznámkou "souhlasím".
Ministerstvo platnost dokladu zpochybnilo s tím, že podle novely platového řádu ministerstva zahraničí od ledna 1996 podléhají mzdové záležitosti ředitelů podřízených organizací jen pravomoci ministra. Copak to pan Winkler nevěděl?
Podle mě to vypadá na politickou vraždu. Hrubý odmítl "s vlky výti" a byl odstraněn - navzdory důkazům, které potvrzovaly jeho verzi. Co mě na tom leká, je poměrně jasná zaujatost soudu, poplatnost vládnoucí klice. Jestliže politická moc v Čechách došla už tak daleko, že ovlivnila nestrannost soudu - nu, pánbůh pomáhej.
Druhou událostí
bylo zastavení stránky se seznamem donášečů StB. Doporučoval jsem ji kdysi ve Zvědavci, její adresa byla http://stb.promedia.cz/stbzac.htm (adresa už nefunguje). Na stránku se dostanete, to ano, ale po vložení jména a odeslání se objeví tento text:
|
Vypadá to, že provozovatelé stránek neměli na růžích ustláno.
Stránky se seznamy špiclů StB by měl oficiálně udržovat stát. Exituje-li v Čechách oficiálně Úřad pro výšetřování zločinu komunismu, nebo jak se jmenuje, měl by tento úřad v rámci své činnosti takovéto stránky udržovat - a to na náklady daňových poplatníků. Dokázal by tím, že to s vyšetřováním myslí vážně, také by to signalizovalo jasnější vůli současné vlády vypořádat se s minulostí. Kromě toho by to do jisté míry poskytlo záruky nedotčenosti původních seznamů, alespoň doufám.
Stát v tomto případě naprosto selhal. Důvody jsou jasné každému, kdo v Čechách žije. Chybí politická vůle. Příliš mnoho současných papalášů mělo příliš těsné styky s bývalým režimem (že ano, soudruhu Šloufe?).
Seznam donašečů StB byl proto vystaven na WEBu na náklady prostého občana státu a jen díky jeho občanské statečnosti. Ovšem i statečnost má své meze. Nevím, jakému nátlaku byli provozovatelé stránek vystaveni, ale něco tady muselo být v nepořádku, přivedlo-li je to k rozhodnutí svou činnost ukončit.
Takže, tady máme dvě události z České republiky na prahu třetího tisíciletí, dvanáct let po pádu nenáviděného systému. Pár hlavounů bývalého režimu šlo od válu, ale ta hlavní šedivá masa výkonných aparátčíků, víceméně bezejmenných soudruhů, zůstala. Říkají si dnes jinak, ale disponují většími finančními prostředky než dříve,a co se týče moci samotné, poučili se z bývalých chyb. Nedávají ji tak najevo. Pro ten zbytek národa je ovšem nepřehlédnutelné, že tady jsou stejně tak jako předtím. Asi bude trvat celou další generaci, než se politická situace v Čechách opravdu zlepší. Nevidím to na krátký proces.