Španělský soud vydal zatykač na vojáky USA v Iráku

Příběh začal v poledne 8. dubna 2003 v Bagdádu. Téměř tisíc zahraničních novinářů bylo ubytováno v hotelu Palestine v centru města, odkud měli dobrý výhled na průběh americké invaze do města. Balkony hotelu a okna byly plné kameramanů, kteří přinášeli divákům bezprostřední záběry z dobývaného (osvobozovaného) města.

Byli mezi nimi i kameraman agentury Reuters Taras Protčuk a s ním kameraman španělské televizní stanice Telecinco Jose Couso. Okolo poledne přijel na most Al-Jumhuriya v centru města americký tank M1A1 Abrams, zastavil se a vypálil. Střela zasáhla patnácté podlaží hotelu Palestine, oba výše zmíněné kameramany na místě zabila a další tři zranila.

Incident vyvolal mezi novináři v budově zděšení. Americké armáda dobře věděla, že hotel je plně obsazený civilisty – většinou západními novináři včetně amerických. Střela mířila tak vysoko, že není pravděpodobné, že by šlo jen o chyby v mušce.

Velení invazních sil zůstalo však ledově klidné. Generál Vincent Brooks, šéf invazního ústředí Centcom v Kataru vydal pro média tiskové prohlášení, že „americké jednotky jen opětovaly palbu z hotelu Palestine“. Když desítky novinářů svědčily, že v inkriminované době nikdo z hotelu Palestině nestřílel (byl plný novinářů), velitel 3. pěší divize gen. Buford Blount a velitel 64. obrněné brigády plukovník Perkins začali mlžit. Palba prý šla ze směru hotelu a byla i z lehkých ručních zbraní.

Vyšetřování nebylo v rámci americké armády zahájeno. Poslední oficiální reakce amerických ozbrojených sil přišla 21. dubna 2003, dva týdny po incidentu. Americký ministr zahraničních věcí Colin Powell se písemně omluvil španělské ministryni zahraničí Anně Palaciové. Stále však trval na oficiálním postoji USA, že palba byla ospravedlnitelná a že americké jednotky byly pod palbou vedenou z hotelu Palestine. Výslovně zde uvedl, že cit. „the use of force was justified and the amount of force was proportionate to the threat against United States forces“ (použití síly bylo ospravedlnitelné a intenzita použité síly přiměřená hrozbě, které čelily americké ozbrojené síly). Na závěr Powell zdvořile ujistil, že americká vláda bude pokračovat ve vyšetřování incidentu.

Takový konec nicméně v žádném případě neuspokojil španělskou justici, která začala smrt Jose Cousy na základě trestního oznámení jeho příbuzných vyšetřovat. Podle španělského práva lze zločiny spáchané v zahraničí na španělských občanech stíhat a potrestat ve Španělsku a podle španělského práva, nejsou-li stíhány v zemi spáchání.

Věc dostal na stůl madridský soudce Santiago Pedraz Gómez, který se nejprve pokoušel dosáhnout součinnosti americké strany. Minulý týden však konstatoval z americké strany “nedostatek spolupráce“ a vydal zatykač na tři americké vojáky, mezi nimiž je i jeden vysoký důstojník. Jsou jimi seržant Shawn Gibson, kapitán Philip Wolford (velitel inkriminovaného tankového oddílu, který se v Los Angeles Times přiznal, že dal pokyn k palbě) a podplukovník Philip de Camp (velitel 4th Battalion 64th Armor Regiment, kam střílející tank patřil).

Situace je pikantní zejména proto, že v rámci tzv. Eurozatykače by měly stíhané americké vojáky zadržet všechny členské země EU, které tzv. Eurozatykač ratifikovaly. Je nasnadě, že by se jakákoli země, která by si dovolila je skutečně zatknout, ocitla pod drtivým tlakem USA.

Je však pravděpodobnější, že zmínění američtí vojáci radši do Evropy nepřijedou, co myslíte?