Ještě k těm sbírkám

Podívejte se na záběry ze vzduchu před katastrofou a po katastrofě z Indonésie a Srí Lanky. Opravdu to vypadá, že tam nezůstal kámen na kameni. Ale při bližším zkoumání zjistíte, že nejde o hustě zastavěnou oblast. Byla tam spousta zeleně a nízké, nejspíše jednopatrové a dvoupatrové domky. Žádné mrakodrapy, podchody, mimoúrovňové křižovatky.

Dovoluji si upozornit, že turistická centra a hotelové komplexy, stejně tak jako větší budovy v postižené oblasti byly s největší pravděpodobností pojištěny. Dále si dovoluji připomenout, že obydlí domorodců v tropech stavěna bývají jednoduchá. Nebývají podsklepeny, nemívají kamenné zdi, dobrou izolaci před chladem, ani topení, ani klimatizace. Často jde doslova o palmové chýše. I jejich výbava bývá prostá. V tropech se žije levněji. Vždy. Ceny těch zničených domků jsou - na západní poměry - mizivé. Lze je znovu postavit doslova za několik dnů.

Opravdu ty škody jsou tak strašné, jak se nám líčí? Jak je možné, že Češi v Thajsku klidně pokračují v dovolené? Jak je možné, že se Gott dozvěděl o rozsahu neštěstí nikoliv z místních zdrojů, ale z SMS, které mu chodily z Čech? Nejsme náhodou obětí dobře organizované kampaně někoho? Hra na lidský soucit se vždy vyplatí. Zvlášť je-li odvedena profesionálně ve stylu Hollywoodu.

Před několika lety došlo v Čechách ke katastrofálním povodním, při kterých byly zničeny stovky kamenných budov, pražské metro a mnoho dalších, napácháno bylo mnoho nenahraditelných škod na historických objektech. Vzpomínám-li si dobře (opravte mě, pokud se mýlím), byla celková suma škod vyčíslená na 80 miliard korun - necelé tři miliardy dolarů. Kanadská vláda věnovala tehdy České republice 5 tisíc dolarů. Slovy pět tisíc dolarů. Jinými slovy asi deset tisíc krát méně, než věnovala Asii. Američané - pokud si vzpomínám - dali tenkrát asi 30 tisíc a nabídli úklid jednoho pražského ostrova, už jsem zapomněl kterého. Naši lidé si museli poradit sami a nakonec jsme si nějak poradili.

Že míchám jablka s hruškami? Že je to neporovnatelné? Proč ne? Pravda, něco je opravdu neporovnatelné. Měli jsme méně mrtvých. Zřejmě. Kolik těch mrtvých v Asii doopravdy bylo, můžeme hádat. Viděli jsme v televizi několik desítek, stovek mrtvých. Byly to velmi působivé záběry. Ale nebyly to tisíce, deseti tisíce, ani sta tisíce. A nahradí vůbec peníze ztracené životy? A dostanou se vůbec ty peníze do rukou pozůstalých? Zkusme hádat.

Hlavní rozdíl mezi povodní v Čechách a zemětřesením v Asii byl v tom, že našemu neštěstí nebyla věnována taková mediální pozornost. Po světě se nekonaly stovky, tisíce sbírek. Prohlížeč Google neumístil na svou stránku odkaz "Klikněte sem pro pomoc České republice".

Neštěstí v Asii je opravdu katastrofou a já to nezpochybňuji. Ale pozor. Nic se nemá přehánět. Jde o to, aby se z toho nestal výnosný plán na pohodlný život za peníze jiných. Nemůžeme čekat, že státy postižené tsunami řeknou světu: "Už nám více nedávejte, už jste nám dali dost." Jak se říká: hloupý kdo dává, hloupější kdo nebere.

Doplnění 2.1.

Marně hledám v masmédiích nějakou mapku zasažených oblastí. Kolik kilometrů čtverečních to vlastně postihlo, jak daleko od pobřeží dosáhla vlna a kolik kilometrů délky pobřeží bylo postiženo. A pak bych rád znal procento postižené oblasti z celkové plochy země. Je neuvěřitelné, že tak důležité otázky zřejmě nikdo nepoložil. Víte-li o nějakém článku v masmédiích (nikoliv na nějakém obskurním webu), který by toto zmiňoval, prosím, uveďte v diskuzi za článkem jeho odkaz.

Možná se domníváte, že jsem paranoik a kladete si otázku, proč by nám v tom média lhala, kdyby to nebylo vážné. Ano, PROČ? Spíše si položme otázku, PROČ NE? Třeba si zkoušejí, co všechno zvládnou, jak dalece dokáží ovládat světové mínění. Hra na city a emoce (strach z neviditelného nepřítele, soucit, pocit viny) je silně účinná ve své destruktivnosti. Pamatujme: Existuje určitá skupinka lidí, pro které platí, že čím více nás zmatou, vykoření, rozvrátí, vyvolají pocit viny, pustí žilou ve prospěch těch, kteří mají mnohem vyšší vitalitu i porodnost, a hodlají nás převálcovat, tím lépe pro ně. Čirou náhodou jde o stejnou skupinku, která vlastní média. Média nám lhala i dříve - a to častěji než je zdrávo (jen vzpomeňme na poslední války v Jugoslávii, Afghánistánu a Iráku). Ráda vytvářejí svůj vlastní virtuální svět, který je často na hony vzdálen od toho skutečného. O cílech majitelů masmédií se teď rozepisovat nehodlám, není to obsahem článku.