Sedmnáct způsobů, jak potlačit pravdu

1. Stavěj se nechápavým. Jestliže se o tom oficiálně nemluvilo, jakoby se to nestalo.

2. Tvář se popuzeně. Tento přístup je rovněž znám jako hra "Co si to dovolujete... ?"

3. Označ všechna obvinění za pověsti. Nebo ještě lépe za "divoké pověsti". Proniknou-li přece jen na veřejnost podezřelá fakta - navzdory tomu, že je média "přehlédla" -, pak se to muselo stát způsobem "jedna paní povídala...". (A věří-li někdo takovým povídačkám, je jasně paranoik, v lepším případě hysterik.)

4. Zbav se strašáků. Reaguj pouze na ty nejslabší aspekty nejslabších obvinění. Anebo - a to je ještě lepší - vyrob si vlastní strašáky. Pusť do oběhu šílené pověsti, a když pak předstíráš, že odhaluješ pravdu - skutečnou i tu svou, věnuj se především těm pověstem, které jsi sám vypustil.

5. Označkuj skeptiky výhradně slovy jako "konspirační teoretik", "cvok", "chvastoun", "výstředník", "potřeštěnec" a samozřejmě "šiřitel poplašných zvěstí". V charakteristice jejich obvinění používej vysoce emotivní slovesa a přídavná jména a proti tomu postav "rozumnější a umírněnější" postoje vlády a jejich obhájců. Pamatuj ale, že se musíš pečlivě vyhnout otevřené debatě s lidmi, které jsi takto označil. Pro jistotu měj po ruce své vlastní "skeptiky", které ukázkově a veřejně odrovnáš.

6. Zpochybni motivy svých kritiků. Vezmi jim vítr z plachet tím, že silně zdůrazníš fakt, že jim nejde o odhalení pravdy, ale o protlačení vlastní politické agendy nebo o peníze (na rozdíl od přeplacených zastánců vládní linie, kterým údajně o peníze nejde).

7. Odvolej se na vyšší autoritu. V tomto bodě může být velmi nápomocný tisk, který ti zobe z ruky, a opozice hrající roli mrtvého broučka.

8. To je stará věc! Odmítni nařčení s tím, že to "není žádná novinka".

9. Přiznej částečnou vinu. Tato technika je rovněž známá pod pojmem "přiznání a únik" nebo "cesta do úkrytu". Tím se ti podaří dosáhnout dojmu otevřenosti a čestnosti. Ve skutečnosti přiznej jen relativně neškodné "omyly". Tahle lest ale často vyžaduje zaujmout pozici, která se podstatně liší od původní. Měj po ruce tým odborníků pro minimalizaci škod a dovol pouze neškodným a nastrčeným skeptikům, aby se šťourali ve skutečnosti, že jsi zaujal nové pozice.

10. Mlži. Charakterizuj zločiny, ze kterých tě obviňují, jako neskutečně komplexní a pravdu jako něco nezjistitelného.

11. Umlať je vlastními argumenty. Použij pomstychtivě metody dedukce. Nasazením pečlivé, důkladné dedukce se problematické důkazy stanou irelevantními. Příklad: "Máme naprosto svobodný tisk. Kdyby noviny věděly o tom, že BATF (Bureau of Alcohol, Tobacco, and Firearms ) mělo nějaké informace o bombě v Oklahoma City před výbuchem, zveřejnily by to. Ale nic nezveřejnily. Takže BATF žádné informace předem mít nemohlo." Další variací na toto téma je široce se rozhovořit o pravděpodobnosti, že by někdo zainteresovaný v přípravě zločinu začal mluvit a noviny by to následně zveřejnily.

12. Ať to vyřeší, když je tak hytrý! Postav skeptika před úkol, ať jej tedy vyřeší sám. Například: "Byl-li Vince Foster opravdu zavražděn, kdo to udělal a jak?"

13. Změň téma. Součástí téhle techniky je vytváření a / nebo zveřejňování jiných, nedůležitých témat.

14. Bagatelizuj zprávu s usvědčujícími fakty, pak jednotlivá fakta prostě zašlapej do písku a přehlédni. Někdy se této metodě také říká "udeř a uteč".

15. Odvážně a bezostyšně lži. Oblíbenou variantou této metody je uznání předkládaných faktů jako možných, ale bohužel pocházejících z anonymních zdrojů, tudíž nedůvěryhodných.

16. Znovu mlži. Rozpracuj k dokonalosti techniky popsané v bodech 4 a 5. Nasaď vlastní strašáky, kteří "objeví a zveřejní" skandály a budou bojovat za populární problémy. Jejich úkolem je udeřit na skutečné oponenty a hrát 99ti yardový fotbal. Možnou variací je podplatit bohaté lidi, a ti pak budou předstírat, že platí ze svého.

17. Zaplav internet agenty. Zde je odpověď na otázku, co motivuje některé lidi strávit hodiny a hodiny v diskuzních skupinách obranou vlády a / nebo napadáním a urážením skutečných kritiků? Copak systém nemá dostatek advokátů ve všech těch novinách, magazínech, rádiích a televizích? Jeden by si téměř myslel, že odmítnutí zveřejňování kritických dopisů a potlačování dotazů na tělo v talk shows by mohlo stačit, ale zdá se, že ne.

Článek Seventeen Techniques for Truth Suppression byl zveřejněn na serveru www.public-action.com.

Doplnění vydavatele

Poslední bod (17) opravdu leccos vysvětluje, co se týká diskutujících nejen zde ve Zvědavci, ale i na jiných kontroverzních serverech. A kdybych mohl, přidal bych ještě jeden bod:

(18) Buď sprostý, urážej. Nemusíš dodat argumenty. Stačí, když na to půjdeš osobně. Zesměšní kritika, ztrapni ho. Poukaž na to, jak ve školce rozšlapával druhým bábovičky a trhal mouchám křidélka. Zpochybni jeho inteligenci či znalosti. A když ani to nestačí, označkuj ho rasistou, xenofobem, antisemitou, zkrátka čímkoliv, co se jen těžko vyvrací.