Černoši a menšiny budou dostávat mírnější tresty

Oč jde? O pokus opravit přírodu formou společenských zákonů. Všichni vědí, že míra zločinnosti u barevné populace je vyšší než u bílé. Veřejně se o tom mluvit nesmí - to by byl rasismus, ale nic to nemění na faktu, že ač černí v kanadské společnosti představují jen 20 procent populace, jsou odpovědni za 80 procent trestných činů. Ta čísla, která mj. před několika lety v rozhlase uvedl torontský policejní šéf - a také jej to stálo místo, mi zůstala v paměti. Jméno toho člověka si už bohužel nepamatuji. Vzpomínám si pouze na reakci veřejnosti - nenávistné telefonáty, které pak redakce odvysílala.

Věznice jsou z větší části zaplněné spoluobčany černé pleti. To je pravda. Mezi nimi zase co do zločinnosti vynikají černoši z Jamajky, to je také pravda. A opět se o tom nesmí mluvit.

Minulý týden přišel ontarijský Nejvyšší soud s řešením: Černí kriminálnici mají dostávat mírnější tresty nežli bílí. Za stejný přečin.

Existuje v Kanadě dokument, říká se mu Canadian Charter of Rights and Freedoms (Kanadská listina práv a svobod). V článku 15 tohoto bolného dokumentu se praví:

Every individual is equal before and under the law and has the right to the equal protection and equal benefit of the law without discrimination and, in particular, without discrimination based on race, national or ethnic origin, colour, religion, sex, age or mental or physical disability.

Každý jednotlivec je před zákonem rovný a má práva na stejnou ochranu a stejné výhody ze zákona, bez diskriminace, a to konkrétně bez diskriminace vzhledem k rase, národnosti, etnickému původu, barvě, pohlaví, věku a mentálním a fyzickým schopnostem.

A teď mi řekněte: platí ten dokument, nebo neplatí? Poslední akce nejvyššího ontarijského soudu zadělala na nebezpečný precedent. Podívejme se na detaily. Jednadvacetiletý černoch Quinn Borde je čtvrtým ze sedmi dětí narozených duševně postižené matce z Trinidadu, která žije v Torontě na sociální podpoře. Otce nikdy nepoznal. V patnácti byl alkoholikem, v osmnácti vůdcem gangu, který vandalizoval majetek, kradl auta, prodával drogy a terorizoval okolí. Quinn Borde byl zadržen taktickou policejní jednotkou, prokázány mu byly čtyři násilné kriminální činy se zbraní v ruce. Existuje důvodné podezření, že těch zločinů má na svědomí více, alespoň balistická expertíza jeho zbraně to potvrzuje. Další důkazy ale scházejí, takže Borde byl souzen jen za čtyři prokázáné zločiny, u kterých způsobil vážnou újmu na zdraví jiným - v jednom případě dokonce vystřelil někomu přímo do obličeje, jen zázrakem dotyčný přežil. Bordeho právník argumentoval, že Borde by měl získat mírnější trest, protože je černý, a černí mají v převážně bílé společnosti nevýhody a trpí předpojatosti bílých.

Minulý týden Nejvyšší ontarijský soud jeho argumenty uznal.

Současně ale rozhodl, že v případě Bordeyho nelze přihlížet k rase jako polehčujícímu prvku, protože jeho zločiny byly příliš násilnické a společensky nebezpečné. Bordey dostal sedm roků a 9 měsíců nepodmíněně, snížených na pět let a dva měsíce vzhledem k věku: v době spáchání všech zločinů mu bylo méně než 18. Nicméně soud rozhodl, že v případě lehčích zločinů (krádeže, podvody apod.) by soudy měly vynášet pro barevné lehčí tresty.

V podstatě je rozhodnutí tří soudců Nejvyššího ontarijského soudu v souladu s direktivou federálního parlamentu z roku 1996, kde se praví, že trest vězení má být používán až jako poslední možnost, a při vynášení trestu zvlášť nutno přihlížet k tomu, není-li odsouzený Indián. Direktiva dále nerozebírá (úmyslně?), co z tohoto přihlédnutí má vyplývat. Tím otevírá dveře široké pole působnosti a dává volnou ruku politicky korektním soudcům, kteří - pochopitelně - mají tendenci vždy přehánět.

Pro neznalé zdejších poměrů: Kanadští Indiáni (anglicky nazývaní aboriginals), jsou něco jako v České republice cikáni. Ač oplývají neuvěřitelnými výhodami - na území rezervací neplatí daně z příjmu, mají lékařskou péči zdarma včetně zubařů, léků, pro cestu k lékaři mohou používat taxíků, mají zvláštní průkazky, které je opravňují neplatit ani provinční daně při nákupu zboží, jsou přednostně přijímáni na univerzity a do zaměstnání na lukrativní pozice, nevztahují se na ně omezení, co se rabování přírody týče, dob hájení zvěře apod. ), nedaří se jim zařadit se do společnosti. Alkohol, drogy, čichání toluenu, pašování a další "drobná" provinění jsou zcela běžná. Žijí na okraji společnosti.

Ve zdůvodnění prohlásil ontarijský soud, že stejných výhod jako Indiáni by měli mít i černoši, je-li to vhodné.

Kdy je to vhodné?, napadá vás otázka. Jaký důkaz bude muset obviněný předložit, aby se na něj vztahovalo zvláštní zacházení? Příliš se tím zatěžovat nemusí. Barva jeho pletí je dostatečným důkazem.

Podívejme se, jaké to může mít následky. Černý výrostek, který bude vandalizovat majetek jiných, prodávat drogy či krást auta, bude argumentovat tím, že by měl dostat lehčí trest než bílý za stejné přečiny, protože on vyrostl jako černý v bílé společnosti a je tím znevýhodněn. A na základě posledního rozhodnutí ontarijského soudu, k jeho argumentaci může být přihlédnuto.

Co to naznačí ostatním mladým černochům? Rodičům těch slušných to nahlodá morálku, protože proč se snažit vychovávat své děti k bezúhonnému životu, když jejich hříchy budou posuzovány mírněji. A rodiče těch problémových, kteří jsou často sami problémoví, to jen utvrdí v jejich postoji. Zvláštní zacházení pro svou rasu budou čím dále tím více považovat za samozřejmost, za právo, které jim prostě náleží automaticky. A běda tomu, kdo by se to odvážil zpochybnit.

Pandořina skřínka se otevírá. A dno politické korektnosti není v dohledu.