Zpráva o stavu Unie obrovský úspěch?

Vzpomínám si při té příležitosti na Souostroví Gulag od Solženicyna. Popisuje tam scénu, kdy po vyslovení slova Stalin posluchači vstali a tleskali. Potlesk neutichal ani po deseti minutách, protože z nich se každý bál přestat první. Nakonec to jeden udělal. Téhož večera si pro něj došli. "Nikdy nesmíš přestat tleskat jako první, pamatuj si," řekl přátelsky zatčenému při prvním výslechu komisař.

Ve svém článku Pojďme si zahrát na jasnovidce z 2.1., jsem napsal (cituji): "Ve svém poselství O stavu Unie Bush označí stav ekonomiky za uspokojivý a vyjádří optimismus, že Amerika je na dobré cestě. Dostane se mu frenetického potlesku." Tak vida, jak se to naplňuje.

A co na to Američané? Podle průzkumu veřejného mínění prováděného sdělovacími prostředky na různém stupni servilnosti se zdá, že většina Američanů je opilá vidinou krve a války. Jinak to nelze nazvat. Šest z deseti dotázaných souhlasí s válkou v Iráku (co na tom, že osm a půl z deseti nedokáže na mapě určit, kde ten Irák je), dva ze tří si myslí, že projev Vůdce byl přesvědčivý. Podle ABC 62 procenta schvaluje Vůdcovo válečné počínání.

Jaká je skutečnost? Co se prostých Američanů týče, nevylučuji jejich slepotu. Lůza se dá kontrolovat velmi snadno. Nevzdělaná lůza ještě snadněji. O tom, že v kontrolovaných a servilních amerických mediích chybí diskuze na téma nutnosti války a na další ožehavá témata, se snad nemusím zmíňovat.

Demokraté projevili nad projevem Vůdce mírné pochybnosti v mezích zákona. Sen. Tom Daschle po projevu řekl: "We need a lot better evidence to justify a war on Iraq" (Potřebujeme mnohem lepší důkazy, abychom zdůvodnili válku v Iráku).

Existují ovšem značné rozdíly mezi tím, co Vůdce říká, a skutečnosti. Jen těžko bychom hledali v jeho úřadování jediný pozitivní moment.

Za dva roky svého úřadování stačil Vůdce zničit kvetoucí ekonomiku země. Změnil přebytek 313 miliard ve státním rozpočtu na 21 miliardový deficit (a zřejmě větší). Amerika prochází nejdelší hospodářskou recesí od doby velké hospodářské krize. Dow Jones Index se propadl z jedenácti na osm tisíc a občas sklouzává i na sedm. Nasdaq index ztratil 75 procent své hodnoty. Je pravdou, že by krize přišla tak jako tak, ale na její délce a hloubce má Vůdce lví podíl. Na tom se shodují jeho odpůrci s jeho zastánci. Důvěra spotřebitelů je za 13 let nejnižší.

Cena ropy vyběhla na 33 dolarů za barel a analytici předpovídají, že půjde ještě mnohem výše. Americký dolar se propadá na historické minimum, investoři se ho zbavují a hledají jiné, pevnější měny.

Byla těžce otřesena důvěra v korporativní Ameriku. Bush nereagoval přesvědčivě, když se provalily praktiky firmy Enron. Teprve když se projevil dominový efekt a do potíží se dostaly další přední americké firmy, pokusil se chybu napravit. Jeho projev byl sice bezzubý, a makléři z Dow Jones se jím nenechali ošidit, ale prostý Američan mohl být uklidněn pečlivě zinscenovaným televizním show, ve kterém policie odváděla v želízcích několik vysokých manažerů dalších vytunelovaných firem.

Bylo prokázáno, že Vůdce sám má prsty v podivných finančních machinacích texaské naftařské a těžařské společnosti Harken Energy Corp. Nikdo se ale neodvážil případ sledovat a aféra vyšuměla do ztracena.

Co se ochrany přírody týče, Bílý dům od šedesátých let nepamatuje tak rozsáhlou devastaci životního prostředí jako za vlády současného Vůdce. Několik ředitelů ekologických vládních organizací podalo demisi, protože nebylo schopno čelit tlakům Washingtonu. Byly uvolněny limity produkce oxidu uhlíku a dalších škodlivin. Rozšířily se oblasti kácení lesů v dosud chráněných přírodních rezervacích. Vůdce také prosadil těžbu ropy v chráněných a dosud nedevastovaných oblastech Aljašky a následnou stavbu ropovodu vedoucí napříč poslední panenskou přírodou Aljašky. Na tomto území se vyskytujé některé ohrožené a vzácné druhy fauny a flory.

Amerika pod vedením Vůdce odstoupila od dříve podepsaných dohod z Kjóto o omezení produkce skleníkových plynů.

Po stránce odzbrojení Vůdce nařídil jednostranně ustoupit od smlouvy ABM (Anti-Ballistic Missile Treaty) o omezení testování raketového obranného systému. Nyní se investují stovky miliard dolarů do budování ochranného raketového deštníku, o kterém se už teď ví, že je nespolehlivý.

A máme tady lidská práva. Snad na žádném poli nedošlo k takové devastaci jako na poli lidských práv. Jen připomeňme: Protiústavní zákon USA Patriot Act protlačený kongresem i parlamentem nečistým (a protiústavním) způsobem (poslanci vůbec neměli text zákona k dispozici, když k hlasování došlo, zasedání bylo schválně drženo přes noc, nebyla rozprava o zákoně, nebyl čas o něm přemýšlet, tlak na urychlené schválení, protože "teroristé nespí"), zrušení prvního a čtvrtého dodatku ústavy, zrušení habeas corpus (práva obžalovaného být předveden před soudce a dozvědět se obžalobu), rozsáhlé odposlechy, čmuchání a šmírování v datech obyčejných lidí na celém světě, rozsáhlé investice do ještě dokonalejší šmírovací techniky, stavba koncentračních táborů, zrušení práva soukromí při jednáních mezi obžalovaným a jeho právníkem, povolení tajných prohlídek v soukromých domech a kancelářích bez nutnosti předložit důkaz o potřebě takové prohlídky, budování obrovského a předraženého ministerstva lásky (říkají mu ministerstvo pro vnitřní bezpečnost, ale Orwellův termín je mnohem výstižnější).

Patří se zmínit i o tom, že Vůdce je posedlý tajnůstkářstvím. Jeho zásady jsou Vše musí být tajné. Občan má vědět co nejméně. Nic mu není potom, jak jeho vláda vládne. Aministrativa pod jeho vedením dostala příkaz dělat obstrukce při dotazech občanů a odmítne-li vydat informace (ačkoliv ještě stále platí zákon o svobodném přístupu k informacím), může počítat v případném sporu s podporou Bílého domu.

V zahraniční politice naprosté selhání, sebestřednost, arogance, poškozování zájmů Ameriky (ztráta dobrého jména země), zvýšená podpora nejhorších zkorumpovaných, diktátorských a teroristických režimů světa.

Vůdce odmítl uznat mezinárodní soud zabývající se válečnými zločiny. Přinutil svět, aby akceptoval skutečnost, že Američané (spolu s Izraelci) nepodléhají jurisdikci tohoto soudu a nemohou tudíž být souzení za válečná zvěrstva - i kdyby jim byla prokázána. Vůdce se tak povýšil nad zákony morální i lidské. O několik měsíců později bylo oznámeno, agenti CIA mohou beztrestně zavraždit kohokoliv na světě v kterékoliv zemi světa a Vůdce jim předem garantuje imunitu. Tak daleko nezašel žádný z jeho vzorů.

Boj proti terorismu je snad nejtrapnějším fiaskem Vůdcovy vlády. Po té, co přepadení a následná okupace Afghánistánu stála (a ještě bude stát) daňové poplatníky 12 miliard dolarů (bombardování Jugoslávie v roce 1999 stálo 3 miliardy, původní odhad amerických stratégů pro afghánskou válku byl 1,481 miliardy) a zahynulo při ní skoro 4 tisíce afghánských civilistů, jsou Osama bin Laden a další nevyšší představitelé jeho hnutí nadále na svobodě a Američané nemají nejmenší zdání, kde. Afghánistán je v rozkladu, Američany dosazena loutková vláda kontroluje jen několik ulic kolem vládních budov a její nejvyšší představitel se musí nechat hlídat americkou gardou, protože vlastním lidem nemůže věřit. Zemi ovládají tlupy loupeživých mafiánských mužahadínů a místní vůdci neposlouchají americké bratry (ačkoliv se rádi nechávají uplácet stovkami tisíc dolarů z kapes amerických daňových poplatníků). Výroba a prodej narkotik vylétly do závratných výšin. Po Američanech se střílí kdekoliv se objeví. A to nejen v Afghánistánu, ale i v Kuvajtu a dalších státech, kde přišli "šířit svobodu a demokracii".

Další chystaná agrese proti nezávislému státu je na obzoru. Nesmírně drahá a zbytečná. Nepodložena žádným důkazem. (Všimněte si, jak Vůdce ožije, kdykoliv hovoří o potřebě svrhnout Saddama.) Válka, která bude stát desítky miliard dolarů a přinese Americe sta miliony nových nepřátel, a která hrozí přerůst ve světovou.

Vůdce si už dříve vyhradil právo tzv. předběžného úderu (preemptive strike) a netají se ochotou použít jaderné zbraně, uzná-li to za vhodné.

A navzdory tomu všemu se Vůdci dostalo 77 potlesků za 59minutový projev. Může být lepšího důkazu o tom, jak shnilé a nefunkční jsou demokratické instituce této země? Uvědomují si vůbec ti šaškové, kteří dnes tleskají figurce maniackého degenerovaného alkoholika bažícího po světovládě, co je v sázce? Obávám se, že nikoliv.