Bushova titánská válka proti teroru nakonec skončí pod vlnami

Překlad článku Mr Bush's titanic war on terror will eventually sink beneath the waves, uveřejněného v časopise Independent 12.6.

Ale než se tak stane, všichni ti, kteří tvrdí, že bojují proti terorismu, využívají tuto šílenou válku ke svým vlastním cílům.

Nejprve to bylo tažení. Pak se to stalo "válkou za civilizaci". Pak "válkou bez konce". Později "válkou proti terorismu". A teď - věřte nebo ne - nám prezident Bush slibuje "titánskou válku proti terorismu". Je to divnější a divnější. Co přijde příště? Vezmeme-li v úvahu Bushovy výroky z minulého týdne ("víme, že tisíce vycvičených zabijáků nás plánují zabít"), určitě má v rukávě fráze ještě kolosálnější.

O tom chicagském "špinavém" rádoby atentátníkovi už musel Bush vědět - další tajemstvíčko, které Američanům neoznámil nejméně měsíc. Až když - pochopitelně - přišla vhodná doba. Asi o něm ještě uslyšíme a domnívám se, že v příštích dnech a týdnech trošku jinak. Ale co by mohlo být titánštějšího, než nové a neblaze pojmenované "Ministerstvo pro domácí bezpečnost", se svými 170 000 budoucími zaměstnanci a ročním rozpočtem 37,5 miliardy dolarů? Nespojí proti sobě stojící FBI a CIA - už teď si jdoucí po krku kvůli selhání zabránit zločinu proti lidskosti z 11. září - naopak zajistí, že výzvědná a zpravodajská válka bude vedena v trojúhelníku mezi CIA, FBI a chlapci z "Ministerstva pro domácí bezpečnost". Tohle bude, doufám, skutečně titánská válka.

Protože američtí vyzvědači své skutečné nepřátele takto neporazí. Jejich mise je neproveditelná z toho důvodu, že jim nebude dovoleno to, co pro každou organizaci bojující proti kriminalitě je samozřejmostí - hledat motiv kriminálního činu. Nebude jim dovoleno ptát se "proč", pouze "kdo" a "jak".

Protože, je-li toto válka proti zlu, proti "lidem, kteří nenávidějí demokracii", pak jakýkoliv pokus vyzkoumat skutečný důvod této nenávisti vůči Americe - smrt desítek tisíců dětí v Iráku, nebo snad izraelsko-palestinská krvavá lázeň, nebo přítomnost amerických jednotek v Saudské Arábii - by se příliš dotkla americké zahraniční politiky, ba dokonce přátelství, které váže Ameriku k izraelskému prvnímu ministru Ariel Šaronovi a bandě arabských diktátorů.

Malý příklad toho, co tím myslím: Nová americká "bezpečnostní" opatření přinutí stovky tisíců Arabů a muslimů z určitých zemí podrobit se odebrání otisků prstů, fotografování a výslechům při vstupu na americkou půdu. Podle sdělení generálního prokurátora USA Johna Ashcrofta se to bude týkat téměř všech návštěvníků z Iránu, Iráku, Sýrie a Súdánu. Většina lidí z těchto zemí ani viza nedostane. Seznam nás nepřekvapuje. Irán a Irák jsou podle Bushe součásti "osy zla". Sýrie je také na seznamu, snad proto, že podporuje boj Hamas proti Izraeli.

Jde o politický seznam sestavený podle Bushovy doktríny dobro proti zlu. Žádný z občanů Iránu, Iráku, Sýrie nebo Súdánu nebyl mezi atentátníky z 11. září. Sebevražední únosci pocházeli v první řadě ze Saudské Arábie, jeden z Egypta a jeden z Libanonu. Muži zajištěni v Maroku - všichni údajně napojeni na al-Kajdu - jsou bez výjimky ze Saudské Arábie.

Přesto občané Saudská Arábie, ze země původu většiny atentátníků, nebudou mít problémy se vstupem na americké území ani po zavedení nových bezpečnostních opatření. Jinými slovy řečeno, muži a ženy ze země, které Američané mají všechny důvody se bát, budou z odebírání otisků prstů, fotografování nebo výslechů, v okamžiku, kdy přistanou na letišti JFK, vyloučení. Pochopitelně proto, že Saudská Arábie je jednou z těch dobrých hochů, "přítel Ameriky", země s největší zásobou ropy. I Egypt bude vyloučen, protože prezident Hosni Mubarak podporuje "mírový proces".

Takže nová pravidla americké bezpečnosti spíše rámují Bushovu politickou fantazii, než skutečnou realitu mezinárodního zločinu. Je-li toto válkou mezi "viníky a neviňátky" - další Bushům bonmot z minulého týdne, pak země, která rodí viníky, nebude mít žádné problémy s chlapci z ministerstva pro domácí bezpečnost nebo s americkým imigračním oddělením.

Ale proč by měli Arabové brát teď pana Bushe vážně? Muže, který vyhlásil "válku bez konce" proti "terorismu", který v dubnu vyzval Izrael k zastavení svých operací ve West Bank a pak se držel zpátky, zatímco pan Šaron pokračoval v těchto operacích další měsíc. Bush po Šaronovi 4.dubna požadoval přijetí "okamžitých akcí" k uvolnění izraelského obklíčení kolem palestinských měst; o dva měsíce později pan Šaron - "muž míru" podle Bushe - pořád ještě tato obklíčení zdokonaluje a utěsňuje.

Nebojí-li se Šaron Bushe, proč by se měl zneklidňovat Osama bin Ládin? Požadavek prezidenta Mubaraka z minulého týdne o vytvoření kalendáře pro Palestinský stát vyvolal, i podle Bushových absurdních standardů, mimořádnou nelogičnost. Při vědomí, že se o dva dny později střetne s panem Šaronem, Bush odpověděl: "Nejsme ještě připraveni k tomu, abychom předložili specifický kalendář, snad jen s výjimkou faktu, že musíme začít brzy, abychom využili vhodného monetu."

Bushova logika je tedy následující: ta věc je natolik důležitá, že musíme jednat rychle a se vším spěchem, ale ne tak důležitá, že se musíme zabývat myšlenkou, kdy jednat. Pochopitelně, pan Šaron žádný takový kalendář nechce. Pan Šaron nechce Palestinský stát. Takže pan Bush ve chvíli, kdy měl ukázat řešení jak svým spojencům, tak i svým nepřátelům, opět propadl. Poté, co se Šaron ukázal v Bílém domě, se Bush posmíval palestinskému vůdci Jásiru Arafátovi, podpořil Šaronovo odmítnutí rozhovorů s ním, a vlastně odmítl Konferenci o Středním východě, kterou požadují Palestinci a kterou chce celý svět letos v létě, kromě (samozřejmě) pana Šarona.

V mezičase, stejně jako Šaron všichni ti, kteří tvrdí, že bojují proti teroru, využívají této ztřeštěné "války" ke svým vlastním účelům. Egypťané, kteří údajně varovali CIA o útoku před jedenáctým zářím, jsou zaměstnáni přijetím nového zákona, který natolik ztíží práci nevládních organizací, že bude téměř nemožné, aby skupiny, dohlížející na dodržování lidských práv, pracovaly v Egyptě. Takže už žádné další zprávy o policejním mučení. Alžírská vojska, o kterých se všeobecně věří, že mají namočené ruce v hromadných válečných zabíjeních v posledních deseti letech, právě cvičí s loďstvem NATO ve Středozemním moři. Ještě o nich uslyšíme.

Bylo by téměř nevyhnutelné, aby se v Americe nenašel někdo, kdo by se pokusil vysvětlit rozdíly mezi "dobrými teroristy", které nebombardujeme, jako IRA, ETA nebo starý Africký národní kongres, a těmi, které bychom bombardovat měli. Samozřejmě že ano. Michael Elliott se objevil minulý týden v časopise Time, aby nám sdělil, že "ne všichni teroristé jsou stejní". "Existují," říká, "'političtí teroristé', kteří mají jasné cíle, a 'millenarian teroristé' (pojící se se středověkým náboženským učením), nemající 'politickou agendu', ale mající loajalitu k vyšší autoritě v nebi." Tak tady to máme. Kamarádí-li se s Američany, jsou OK. Ne-li, inu, pak je to nekonečná válka.

Takže s touto zvrácenou morálkou, kdo opravdu věří, že "ministerstvo pro domácí bezpečnost" opravdu pochytá špatné hochy dříve, než znovu udeří? Hádám, že "titánská válka proti teroru" bude následovat svůj nepotopitelný jmenný vzor (v originále Titanic War on Terror - pozn. vydavatele). A všichni víme, co se s ním stalo.