Nové detaily strategie únosců

Devatenáct únosců, kteří provedli nejstrašnější teroristický akt na americké půdě, pracovalo jako nezávislá a samostatná skupina s minimální pomocí ze zahraničí. Ve skupině lze identifikovat vůdce a pěšáky pracující posledních 18 měsíců v těsné choreografii přípravy pro den D.

Reportéři Washington Post prohledali veřejné záznamy a hovořili s řadou svědků. Jejich nález rozbil obraz o spiknutí tak, jak vznikl bezprostředně po útoku.

Na základě chybných počátečních informací federálních vyšetřovatelů vyvstal obraz operace provedené čtyřmi buňkami teroristů. A protože jak vyšetřovatelé, tak i okolí bylo zmateno podobností arabských jmen, objevily se zprávy, že v buňkách bylo až deset pilotů, kteří se svými ženami a dětmi nepozorovaně splynuli s prostředím amerických předměstí.

Ve skutečnosti se zdá nyní být jisté, že na palubě každého letadla byl pouze jediný terorista, který dokázal ovládat letadlo. Pouze dva další ze skupiny měli povrchní znalostí o řízení letadla. Tato šestice - zdá se - vytvořila vedení. Záznamy ukazují, že její členové, ač často tisíce kilometrů vzdálení, žili ve Státech nejdéle a zanechali za sebou viditelnou a nijak netajenou stopu. Tato stopa viděná retrospektivně nyní dává poměrně jasný obraz synchronizované přípravy.

Někteří vedoucí členové žili světským životem a byli i vzdělaní. Tři ze čtyř vůdců navštěvovali společně techniku na univerzitě v Hamburgu. Zde také sdíleli společný pokoj. Ačkoliv dosti sofistikovaní, co se angličtiny týče, byli nešikovní a jejich způsoby opakovaně provokovaly okolí a budily pozornost a rozmrzelost, ne-li přímo otevřené podezření.

Této skupince vůdců bylo podřízeno třináct mladíků ze Saudské Arábie, většinou mladších a méně vzdělaných. Řada z nich pocházela z nejchudších oblastí. Tato skupinka zanechala za sebou v záznamech méně zřetelnou stopu a zdá se, že většinou přišli do Států nedávno.

Jak vůdcové, tak ani pěšáci neměli s sebou své ženy a děti. A v rozporu s původním tvrzením vyšetřovatelů, žádný z teroristů nikdy nepracoval pro aerolinky v Saudské Arábii.

Vůdcové a vojíni vytvořili dohromady bludiště spojení - včetně společných adres -, které končilo ve čtyřech různých letadlech.

Synchronizovaná příprava

Synchronizace přípravy je v základních rysech jejich spiknutí evidentní. Sedm únosců získalo v létě řidičské oprávnění na Floridě v průběhu patnácti dnů. Třináct si koupilo svou poslední letenku v pěti dnech na konci srpna. A za léto se dvanáct únosců, kteří nakonec skončili na čtyřech různých letech, přestěhovalo na jižní Floridu.

Jejich život se točí kolem světských, zcela legálních detailů jejich každodenního života: řidičská oprávnění, pronájem bytů, turistická víza, Internet, letenky, pronájem poštovních schránek a půjčení automobilů. Záznamy obyčejných aktivit zanechané únosci odhalují stopy tajného spiknutí. Ukazují v detailu, kdo dělal co a naznačují, že únosci byli rozděleni do dvou tříd.

V každém uneseném letadle byli členové obou tříd. Máme tam tzv. mozky, které pilotovaly letadlo a rozhodovaly, pak tam máme "výkonnou složku" určenou pro hrubou sílu. Ta se objevila později a jejím úkolem bylo dbát, aby cestující a personál neohrozili úspěšnost akce.

Tento obraz útočníků se může ještě změnit. Zatím je stále známo příliš málo a je možné, že detailní rozložení sil ve skupině nebude nikdy plně pochopeno. Jen zlomek toho, co federální vyšetřovatelé zjistili, bylo zveřejněno. Např. záznamy telefonních hovorů (Odkud se vzaly? Pozn. vydavatele.) budou předloženy pouze porotě v soudní síni.

Plnější obrázek

Z toho, co je známo, vystupují určité pravidelnosti, které dávají jasnější obrázek. Konkrétně je jasnější role třiatřicetiletého Egypťana Mohameda Atta, zřejmě hlavního koordinátora útoku. Cestoval nejvíce, žil na nejvíce adresách spolu s dalšími únosci, absolvoval nejdelší pilotní trénink a byl nejvíce ve styku s ostatními spiklenci. Atta a dva další piloti, Marwan Al-Shehhi a Ziad Samir Jarrah, byli členové radikálního islámského kroužku v Hamburgu. Tam se zřejmě narodila myšlenka na útok.

Vůdcové a vojíni fungovali v párech. Nikoliv jako manželé, ale tehdy, když bylo nutno něco zařídit na úřadech, např. přišli společně vždy, když šlo o kritické úkoly, např. získání identifikačních karet, které jim usnadnily vstup do letadel.

Chování únosců odhaluje určité neshody. Ačkoliv byli islámští fundamentalisté, poddali se západnímu způsobu života, od návštěv restaurací rychlého občerstvení, jako je McDonald, až ke konzumaci tvrdého alkoholu. Navštěvovali bary, půjčovali si auta, platili dopředu pronájem bytu pouze několik dnů před útokem.

Příprava útoku zdaleka nebyla perfektní. Několik spiklenců bylo vyhozeno z pilotních škol, několik jich muselo platit letenku v hotovosti poté, co jejich kreditní karty byly odmítnuty, dva z nich jen tak tak stihli letadlo z Bostonu, které jako první narazilo do WTC. Přesto všechno byla akce úspěšná a Američany stála 6000 životů.

Předsunutá stráž

V listopadu 1999 se dva mužové ze Saudské Arábie nastěhovali do přízemního bytu v komplexu Parkwood Apartments nedaleko živé komerční čtvrti v San Diegu. Khalid Almihdhar a Nawaf Alhazmi na sebe brzy upozornili sousedy svým podivným chováním. V bytě neměli žádný nábytek, ale všude chodili s diplomatickým kufříkem a mobilním telefonem.

Vyšetřovatelé si myslí, že o dva měsíce později odcestovali oba Arabové do Malajsie, kde se zřejmě setkali s lidmi napojenými na bin Ládina, kteří později provedli útok na americký torpédoborec USS Cole.

V květnu 2000 se přihlásili na pilotní trénink v Sorbi's Flying Club, nevelký klub, který za rok vyškolí zhruba šedesátku pilotů. Oba shodně oznámili, že chtějí létat s letadly Boeing.

Almihdhar a Alhazmi byli předsunutými hlídkami. Téměř ve stejnou dobu začali svůj šestiměsíční letecký kurs dva druzí teroristé, Atta a třiadvacetiltý občan Spojených Arabských Emirátů Al-Shehhi. Ti ovšem navštěvovali jinou pilotní školu, Huffman Aviation ve Venice na Floridě.

Ačkoliv byli od sebe vzdáleni tisíce kilometrů, jejich chování vykazuje stejné prvky. Sousedé, letoví instruktoři i domácí si brzy všimli, že všude chodí ve dvojicích. Nikdo si nepamatuje, že by je někdy viděl odděleně.

Ve dvojici hrál jeden roli více komutativního, bodrého, kdežto druhý byl tišší, působil tísnivě. V Kalifornii to byl Alhazmi, kdo byl více komutativní, na Floridě Al-Shehhi. Attu si personál pamatuje jako zarputilého, arogantního muže s hroznou angličtinou, která se ale náhle zlepšila, kdykoliv potřeboval zamluvit hotelový pokoj nebo pronajmout auto.

Čtveřice často cestovala. Al-Shehhi navštívil Maroko a Amsterodam, Atta byl dvakrát ve Španělsku.

Nešlo o kulturní chameleóny

Žádný z obou týmů se nikterak nepokoušel chovat se tajně nebo konspirativně. Atta občas používal pseudonymu, ale jinak všichni čtyři muži se vždy představovali skutečným jménem, dokonce i když se zapisovali do pilotních kursů a kupovali si poslední letenku. Toto chování odporuje "rukojeti teroristy" napsané pro síť skupin bin Ládina.

Konkrétně Almihdhar a Alhazmi byli často viděni v islámské komunitě. Prostřednictvím Centra Islámců v San Diegu si rovněž pořídili modrou Toyotu Corollu, kterou se později dopravili do Bostonu k letišti. Navzdory tomu, že se snažili splynout s americkou společností, oba muži nebyli příliš dobři chameleóni. Ač horliví, byli bržděni svou mizernou angličtinou a agresivitou, byli neomalení, neotesaní a neurvalí. Letový instruktor Rick Gaza jim po absolvování poloviny tréninkových lekcí zastavil další. "Takhleto, chlapci, dále nepůjde", řekl jim. Jejich angličtina byla mizerná, ale Ricka více rušila přílišná horlivost v jistých věcech. "Přestože nevěděli, co vlastně dělají, nepochopili vůbec základy, oba trvali na tom, že se chtějí učit létat s vícemotorovými letadly", vzpomíná a dodává: "V jednom okamžiku mi dokonce nabídli peníze navíc, naučím-li je to."

Mezitím se Atta na Floridě horlivě snažil splynout s americkou společností. Dokonce obětoval svůj vous i tuniku, znaky, které hrdě a s oblibu nosil za svého pobytu v Německu. On i Al-Shehhi byli úspěšnější, co se týče získání pilotní licence, přesto často odrazovali svým chováním. Za letu školním letadlem se Atta zmocnil polštářku náležejícím studentce sedící vedle. Rozezlená studentka se snažil vyrvat Attovi polštářek zpátky. V té chvíli zasáhl jeho kolega Marwan, který se postavil mezi bojující, ovšem tak, aby chránil Attu a pomohl mu, bylo-li by třeba. "Pamatuji si", říká studentka, že mě napadlo: "Čeho se, proboha, oba tak bojí?"

Jakkoliv bylo chování těch čtyř podezřelé a okolí nepříjemné, byli lépe adaptováni, než mladí Arabové, kteří přišli v druhé vlně. Jeden z mladých mužů druhé vlny se musel jednou ptát sousedů, jak vyměnit žárovku.

Mezi prvními přišel dvacetiletý Hamza Alghamdi a třiadvacetiletý Mohand Alshehri, kteří si od ledna pronajali poštovní schránku v Delray Beach na Floridě.

Většina příchozích v druhé vlně pocházela z chudých rodin. Jen několik mělo natolik dostatečné vzdělání, aby jim bylo alespoň částečně užitečné. Alshehri, absolvent střední náboženské školy a neúspěšný student na univerzitě v Saudské Arábii, byl schopen ovládat počítač a používat Internet ve veřejné knihovně Delray Beach.

Ale ostatní se vezli pod ochrannými křídly svých vůdců i v těch případech, jakými bylo nalezení místa k bydlení. Minulou zimu to byl Hani Hanjour, druhý pilot, který hovořil, když bylo nutno pronajmout byt pro jednadvacetiletého Salema Alhazmi, přestože jeho angličtina byla bídná. V červnu zase Al-Shehhi, v té době už hotový pilot, zastoupil Hamzu Alghamdi při jednání s agentem movitostí.

Na rozdíl od první vlny, která se soustředila na mentálně těžší práci pilotů, druhá vlna se zaměřila na dobrou fyzickou kondici. Na Floridě i v Marylandu si zaplatili za hotové přístup do fitnes klubů a posiloven.

V mnoha směrech byl jejich způsob života zajímavě rozdělen a vzdálen požadavkům islámského ortodoxního náboženství. Umožnil jim tak alespoň na chvíli okusit americký styl života. Nosili trička jako Američané. Dvaadvacetiletý Majed Moqed se zastavil ve video-půjčovně zaměřené na erotiku. Ačkoliv si nic nepůjčil, vrátil se prohlédnout si obaly nejméně ještě jednou.

Někteří únosci, kteří přišli přes New Jersey, si oblíbili americké donatu, které kupovali v celých krabicích a rovněž tak i hotová čínská jídla s donáškou až do domu. Jiní často navštěvovali pivní bary, kde preferovali pivo Heineken a Budweiser.

Pohyb je rozmazán

New Jersey bylo v létě jedním místem spiklenců. Jižní Florida druhým. První dvojice brzy následovaly další. Tak např. byt, který Hamzovi pomohl najít Al-Shehhi, poskytl útočiště i Saeedovi Alghamdimu, Ahmedu Ibrahimu a Al Haznawimu.

2.srpna pět až sedm spiklenců navštívilo oddělení motorových vozidel ve Virgínii, kde se střetli s místním člověkem, který jim pomohl sehnat falešné průkazy, později použité při odbavování letu. Muži vybaveni těmito doklady se později rozptýlily do jednotlivých unesených letadel. Ukazuje to na pečlivou přípravu celé akce. Muži s doklady z Virgínie nastoupili do letadla v Dulles.

Těsná koordinace je zvláště zřetelná poslední týden v srpnu a první týden v záři, kdy jednotliví spiklenci zakoupili letenky, opustili své byty, vrátili vypůjčená auta a přemístili se do finálních pozic před útokem.

Záhady přetrvávají

Jak vyšetřovací orgány postupně lépe rozumějí komplotu, zdá se, že 19 útočníků nemělo ve Spojených státech hlavní zdroj příjmu. Uvádí se, že spiknutí bylo financováno asi půl milionem dolarů, které přišly ze zahraničí, a že celá mise byla plánována před několika lety z Německa s kritickou podporou z Británie, Spojených Arabských Emirátů a Afghánistánu.

Celkem bylo v průběhu vyšetřování uvězněno 480 jednotlivců. Z nich pouze několik je opravdu podezřelých. Jedním z nich je Zacarias Moussaoui, který byl zavřený už 17. srpna po té, co vyprovokoval scénu u letového simulátoru v Minnesotě, kde prý prohlásil, že se chce naučit řídit letadlo, ale že nepotřebuje vědět, jak s nim přistát.

Dva Indové, kteří se 11.září nedostali do letadla poté, co všechny lety byly zastaveny, byli zadržení ve vlaku v Fort Worth následujícího dne. Bylo u nich nalezeno pět tisíc dolarů v hotovosti a řezače kartónu - podobný tomu, který použili únosci.

Tento týden byl rovněž zadržen Somálec Mohammed Abdi, který pracoval jako bezpečnostní služba, protože jeho telefonní číslo bylo poznamenáno na mapě zanechané v modré Toyotě únosců. Alžírský pilot Lotfi Raissi žijící v Arizoně byl obviněn z trénování čtyř únosců.

Největší záhada je zatím kolem čtvrtého pilota Hanjoura. Na rozdíl od třech zbývajících (Atta, Al-Shehhi a Jarrah), kteří byli cvičeni už v Evropě, se u něj nenašel důkaz, že by byl členem radikálních islámských skupin v Německu. Na rozdíl od druhé dvojice vůdců, kteří možná měli propojení se skupinami bin Ládina a usadili se v San Diegu, Hanjour nebyl připravován na let s partnerem.

Ze všech 19 spiklenců byl Hanjour jediný, který měl v USA dosti hluboké kořeny. První stopy jeho pobytu v této zemi se datují zpátky do roku 1990, když se objevil jako student osmitýdenního kursu angličtiny na univerzitě v Arizoně. O deset let později obdržel studentská víza, když požádal o další kurs angličtiny, tentokrát v Oaklandu v Kalifornii. Do země opravdu přijel, ale v kursu angličtiny se nikdy neukázal. Hanjour je jediným únoscem, na kterého se hodí označení sleeper - spáč. Terorista, který žije nenápadně v zemi po mnoho let, než podnikne svůj ničivý útok.

Je jisté, že Hanjour důvěrně poznal vnitřní skupinu v San Diegu. Byli viděni dohromady a nějakou dobu s nimi dokonce Hanjour bydlel. Na jaře pak pomáhal na východním pobřeží nově příchozím. Není ovšem zcela jasná jeho role v celém spiknutí. Byl uvolněn dříve, aby připravil cestu dalším? Nebo byl přijat jako pilot až po tom, co ostatní ve výcviku selhali?

Hanjourovy pilotní schopnosti byly mizerné. Létat se učil před čtyřmi roky ve Scottsdale v Arizoně. Jeho instruktor jej vyzval k přerušení kurzu, protože prý neměl schopnosti pilota a jeho chování bylo nekontrolovatelné. Ještě před měsícem mu instruktor v Freeway Airport v Bowie znovu odmítl vydat povolení k pronájmu letadla.

Přesto to byl on, kdo 11. září seděl v pilotní kabině letadla, které provedlo (co špičkový letový odborník nazval) "krásně koordinovanou otočku" těsně předtím, než letadlo vrazilo do WTC.