Jsou geneticky upravované potraviny naše budoucnost?

Biotechnologické firmy, jako Monsanto nebo Novartis si mnou ruce. Jejich zisky stouply ze 75 miliónů dolarů v roce 1995 na 1,5 miliardy v roce 1998. Úměrně s tím, jak roste jejich bohatství, roste i jejich moc a schopnost zaplatit si vlivné lobisty, pro které není problém v americkém politickém systému udusit jakýkoliv odpor proti geneticky upravovaným potravinám hned v zárodku.

Americká vláda pokládá geneticky upravené složky potravin za pouhé přísady, a tak je Úřad pro potraviny a léky nemusí schvalovat. Místo toho procházejí méně formálním posouzením přes relativně nízko položenou laťku, kterou lze snadno překonat. 

Vědci (často finančně závislí na grantech udělovaných vládou Spojených států) se předhánějí v ujišťování, že se vlastně nic špatného neděje, protože nebyly prokázány žádné vedlejší účinky geneticky upravovaných plodin. Přesto na veřejnost nedávno pronikla studie americké Cornellovy univerzity. Ta ukázala, že pyl z některých druhů kukuřice, produkujících vlastní pesticidy, je s to zabít housenky motýla Danaus plexippus, kterého nikdo nepovažuje za škůdce. "Když začínají hynout motýli, myslím, že je vhodné si začít klást otázky," prohlásil člen Sněmovny reprezentantů za Demokratickou stranu Dennis Kucinich. 

Političtí vůdci v Americe a v Kanadě to zatím nepovažují za problém. Veřejnost díky kampaním ve sdělovacích prostředcích a celkově nízkému vzdělání je pasivní. Farmáři se radují, neboť nové nadplodiny produkují více a jsou odolnější. Sociologové a demografové vše schvalují, neboť stále rostoucí lidstvo je třeba nějak nasytit a super potraviny mohou být řešením. Pandořina skříňka se otevírá stále více a zdá se, že není nikoho, kdo by měl chuť ji zavřít. 

Zpracováno na podkladě článku v LN z 25.9.99