Je možné být šťastný a zároveň dobře informovaný

Je to tvrzení, se kterým se lze ztotožnit, ale vychází z nesprávného pochopení.

Klíčem není najít rovnováhu mezi blaženou nevědomostí a bolestivým uvědoměním, ale naučit se nacházet štěstí ve zdrojích, které nezávisí na klamné víře, že je vše v pořádku.

Je velmi dobře možné být šťastný a zároveň dobře informovaný. Žijeme v neuvěřitelně krásném vesmíru a už jen to, že můžeme cokoli zažít, je úžasné. Skutečnost, že náš svět sužuje lidské krveprolití a degradace, nevyruší majestátnost ptáka na obloze ani extázi větru na vaší kůži.

Je pravda, že žijeme v civilizaci nepochopitelné krutosti. Je pravda, že naše biosféra je dusena, zatímco lidské i nelidské bytosti jsou vystaveny hrůznému týrání ve společnosti, která povyšuje nejhorší umění, nejhorší hodnoty a nejhorší lidi na nejvyšší úroveň významu.

Je také pravda, že možnost prožít i jediný okamžik na této úžasné modré planetě je darem, který si zaslouží nesmírnou radost a vděčnost.

Obě tyto věci jsou zároveň zcela pravdivé. Nevylučují se navzájem.

Nenacházejte své štěstí v přesvědčení, že je vše v pořádku, protože vše není v pořádku. Pokud strávíte svůj život tím, že se budete snažit odvrátit pohled od pravdy a psychicky se oddělit od reality, nikdy nepoznáte skutečné štěstí.

Místo toho najděte své štěstí v tom, co nemůže být zkaženo touto podvodnou dystopií.

Vaše vztahy s vašimi blízkými. To je skutečné a autentické.

Zářivost přírodního světa. To je skutečné a autentické.

Praskající živost smyslů. To je skutečné a autentické.

Nekonečný mír hluboko v srdci vaší bytosti, který se odhalí, pokud budete dostatečně pozorně naslouchat. To je skutečné a autentické.

Tyto věci mohou poskytovat nekonečné štěstí, i když svět hoří a i když nad jeho hořením pláčete. Protože je zcela možné ctít smutek a tragédii tohoto světa a zároveň se radovat z jeho krásy.

Můžete plakat nad umírajícími oceány a zároveň obdivovat hvězdy.

Můžete zuřit kvůli Gaze a zároveň se radovat ze země pod svýma bosýma nohama.

Můžete otevřít své srdce veškerému utrpení i veškerému úžasu.

Můžete padnout na kolena jak v úzkosti, tak vděčnosti.

Můžete tyto věci dělat, protože city vás prostupují, pokud se jich nedržíte. Cítíte je plně bez odporu, pozvete je, aby se vyjádřily, a pak je necháte odejít, když skončí.

Obvykle to netrvá dlouho; pár minut, možná dokonce sekund. Pak vstanete a vrátíte se k obdivování zázraku.

City jsou určeny k tomu, aby byly cítit. Pokud je prostě prožíváte, když se objeví, místo abyste je potlačovali nebo se je snažili ovládat, procházejí poměrně rychle, aniž by se trvale usadily ve vaší hrudi.

Ale musíte jim opravdu dát prostor, aby se vyjádřily. Musíte se jim plně odevzdat. Pokud nevíte, jak na to, chce to praxi, a vzhledem k tomu, jak naše kultura formuje lidi, bývá to pro muže těžší než pro ženy. Je to však dovednost jako každá jiná a každý se ji může naučit.

Ocenit krásu tohoto pozemského zážitku také vyžaduje praxi. Vše neustále srší krásou, ale my si toho nevšímáme, protože naše pozornost je upoutána mentálními příběhy. Stačí si vědomě zvyknout vnímat krásu při každé příležitosti a vaše schopnost ocenit krásu se bude stále rozšiřovat. Můžete se naučit žít celý svůj život tímto způsobem, okamžik za okamžikem.

Pokud se naučíte tyto dvě dovednosti – vnímat krásu a prožívat své pocity až do konce – nic vám nebude bránit v tom, abyste žili radostný a naplněný život a zároveň měli zcela pravdivý vztah k realitě.