Evropa se připravuje na imaginární válku: občané si mezitím musí připravit baterie

Někdy je třeba se na dvě minuty zastavit a pozorovat to divadlo. Francie nyní rozdává svým občanům legrační „balíčky přežití“, zatímco Belgie posílá sedmnáctiletým mladým lidem dopis, který je psychicky připravuje na ozbrojený konflikt. Vypadá to, jako by se celý kontinent pustil do parodie všeobecné mobilizace, aniž by kdy vyslovil slovo mobilizovat. Dává se přednost eufemismům, brožurám, píšťalkám... a především rádiím na baterie. V této fázi už nejde o politiku: je to fraška.

Zarážející je dokonalá synchronizace. Francie, Belgie, Německo, Nizozemsko, Dánsko: všechny tančí podle stejné choreografie, jako by byly připojeny ke stejnému centrálnímu serveru. Stejné projevy, stejný tón, stejné slabé signály, stejné absurdní gesta a především stejná liturgie: „Možná budeme muset čelit těžkým chvílím.“ Opravdu? A jakým?

Nechtěná komika dosahuje vrcholu, když si přečteme seznam slavné „sady přežití“. Mohli bychom si myslet, že jde o skeč Coluche, až na to, že seznam byl napsán velmi vážně francouzskou administrativou, placenou z daní vyčerpaného lidu. Posuďte sami: bateriové rádio v zemi, která se prohlašuje za šampiona digitální technologie. Baterku, protože elektrická síť je tak stabilní, že se musíte připravit na život jako speleolog. Nabíječku na telefon... bez elektřiny. Duplikát klíče, jako by skutečným nebezpečím v době války bylo zůstat zamčený venku. Třídenní zásobu vody a jídla, přesně podle doktríny NATO pro případ masivního výpadku proudu, ale pssst, to se nesmí říkat. Seznam důležitých čísel, na která stejně nebudete moci volat. Lékárnička, protože vzhledem ke stavu nemocnic se možná budete muset ošetřit sami. Teplé oblečení, v jaderné zemi, která už nedokáže zajistit ani vytápění. A vrchol absurdity: píšťalka. Ano, píšťalku. Abyste přivolali pomoc, která nepřijde, nebo abyste dokázali, že jste „odolný“ dobrý občan.

Všechno to vypadá jako špatná komedie, ale je to realita: Evropa připravuje své obyvatelstvo na velký šok, aniž by mohla vysvětlit jeho příčinu. Mluví se o civilní odolnosti, přípravě na krizi, možných výpadcích sítě, mobilizaci mládeže. Rozdávají se brožury, píše se teenagerům, množí se úzkost vyvolávající prohlášení. A mezitím v zákulisí Evropská unie narychlo přijímá zákon o výrobě munice, tlačí průmysl k přeměně na válečné továrny (Renault, Rheinmetall), diskutuje o mobilizační ekonomice a schvaluje šílené vojenské rozpočty. To vše samozřejmě v koordinaci s NATO.

A pak je tu ještě jeden detail, který celý obraz činí ještě grotesknějším: vše se ospravedlňuje „ruskou hrozbou“. Je však třeba připomenout několik jednoduchých faktů. Za prvé, to Rusové, a ne Američané, porazili 90 % nacistické armády. Za druhé, Rusové nikdy neměli v úmyslu napadnout západní Evropu. Ne z lásky, i když oni umí rozlišovat mezi lidem a jeho chciválkovými vůdci. Prostě proto, že to nemá žádný strategický ani ekonomický význam. Za třetí, EU vyprázdnila téměř všechny své zbrojní sklady v ukrajinském bahně a tento materiál byl ruskými raketami přeměněn na šrot. Za čtvrté, pokud by vypukl skutečný konflikt, Evropa by vydržela... 48 hodin. Dva dny. A to ještě na frontě dlouhé 15 km. Zbytek jsou jen prázdná slova, narativy, PowerPointové prezentace.

Nebezpečí není vojenské, ale politické. Občany nepřipravujeme na válku, protože se cizí armáda chystá překročit Ardeny. Připravujeme je, protože Evropská unie zahájila strategický obrat, který si neuvědomuje, který již neovládá a který nemůže vysvětlit, aniž by vyvolala demokratické zemětřesení. Proto se uchýlili k masové psychologii, infantilizují, vyvolávají pocity viny, vytvářejí atmosféru všeobecného strachu, zasazují myšlenku „trvalé krize“, v níž je válka logickým důsledkem. Vyprávějí nesmysly. A nabádají ke koupi bateriové rádia, aby vyvolali iluzi, že „převezli iniciativu“.

Nejsmutnější je, že mnoho lidí tomu uvěří, stejně jako uvěřili akrobatickému viru covid-19, který útočil na osoby vyšší než 160 cm. Budou v tom vidět zodpovědný přístup, občanské gesto, důkaz prozíravosti. A skeptický soused bude podezřelý, někdy dokonce nahlášený úřadům. Ve skutečnosti jsou tato francouzská survivalová sada a dopisy zaslané mladým Belgičanům pouze přiznáním monumentálního selhání: stát již nemůže zaručit elektřinu, sítě, bezpečnost, zásobování, ani soudržnost veřejného diskurzu. Říkají vám, že Evropa je moderní, ale radí vám, abyste přežili jako v skautském manuálu. Říká se vám, že Evropa je hradbou, ale vydržela by jen jeden víkend. Říká se vám, že situace je pod kontrolou, ale dostanete píšťalku.

V podstatě tato survivalová sada možná neohlašuje válku: ohlašuje něco hlubšího: krach systému, který se hroutí pod vlastní vahou.

Evropa už nemá armádu, průmysl, vizi, politickou odvahu. Má brožury. Slogany. Narativ. A teď... píšťalku.

Ještě nevíme, co přijde, ale už víme, co odchází: důvěra, srozumitelnost, suverenita... a především serióznost.