Situace na Ukrajině – mocenské hry v Kyjevě a chaos na frontě

Existuje nejméně sedm měst, která padají nebo jsou odsouzena k pádu v příštích několika měsících.

Kupyansk je z velké části pod ruskou kontrolou. Během posledních dnů ruské síly obsadily asi 25 % Siversku. Pokrovsk je z 95 % v ruských rukou. Boje v obklíčeném partnerském městě Mirnograd pomalu končí. Silnice mezi Pokrovskem a Guliaipolem byla obsazena. Druhé jmenované město je tak odříznuto od své hlavní zásobovací linie a brzy bude obklíčeno.

Ukrajinské velení nasadilo všechny své rezervy, aby zabránilo dobytí Prokovska a Kupjanska. Bylo to však marné.

Všechny pravidelné ukrajinské brigády postrádají pěchotu. Neustálé ruské útoky dronů také způsobily velké ztráty na logistických prvcích těchto jednotek.

Generál Syrski, ukrajinský vrchní velitel, vsadil na nově vyvinuté útočné jednotky, aby umožnil ofenzivní akci, a zanedbával obecné brigády, které musí držet linie. Oslabené linie se zhroutily, když do nich pronikli Rusové. Útočné jednotky byly vyslány a zbytečně se vyčerpaly při protiútocích, které měly zastavit další ruské průlomy, ale neměly významný účinek.

Obranná opevnění a budovy již nemohou vojáky chránit. Rusko každý den používá 200 nebo více klouzavých bomb, aby je zničilo. Následují útoky dronů a dělostřelectva. Ruská pěchota se vkrádá dovnitř, aby zlikvidovala zbývající odpor.

Je to poměrně pomalý proces, ale Rusům to vyhovuje a způsobuje jim minimální ztráty.

Válka o infrastrukturu daleko za kontaktní linií také pokračuje vysokým tempem. Ukrajina odmítla příměří týkající se infrastruktury, na kterém se dříve dohodli prezident Trump a prezident Putin. Pokračuje v útocích na ruské ropné rafinerie a další energetická zařízení pomocí dronů a raket. Dosud však způsobily příliš malé škody na to, aby zpomalily ruskou ekonomiku.

Rusko na tyto útoky reagovalo vysláním tisíců dronů a raket proti ukrajinským elektrickým a topným zařízením, což způsobilo až 18 hodin výpadku proudu denně i ve velkých ukrajinských městech. Dalším ruským cílem jsou železniční depa, kde se provádí údržba lokomotiv. Stovky z nich byly při těchto útocích zničeny.

Nedostatek elektřiny a hromadné dopravy prakticky zastavil velkovýrobu průmyslových výrobků. Ekonomika trpí. Daňové příjmy klesají.

Korupční skandál kolem společnosti Timor Mindich, do kterého jsou zapojeni přátelé a členové kabinetu prezidenta Zelinského, se rozšiřuje. Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) každý den zveřejňuje další podrobnosti o tomto případu, i když stále chybí skutečné důkazy o korupci.

NABU a celý protikorupční aparát jsou přímo pod kontrolou amerického velvyslanectví v Kyjevě. Ve svém projevu tři dny před začátkem války na Ukrajině to ruský prezident Putin popsal takto:

Na Ukrajině neexistuje nezávislá justice. Kyjevské úřady na žádost Západu delegovaly právo vybírat členy nejvyšších soudních orgánů, Rady spravedlnosti a Komise pro vysokou kvalifikaci soudců, na mezinárodní organizace.

Kromě toho Spojené státy přímo kontrolují Národní agenturu pro prevenci korupce, Národní protikorupční úřad, Specializovanou protikorupční prokuraturu a Vrchní protikorupční soud. To vše se děje pod vznešenou záminkou posílení boje proti korupci. Dobře, ale kde jsou výsledky? Korupce vzkvétá jako nikdy předtím.

FBI má styčného důstojníka v rámci NABU a je přímo zapojena do současného vyšetřování korupce.

Pokud jde o výsledky vyšetřování korupce, žádné nejsou. Po jedenácti letech existence se protikorupční vertikále nepodařilo uvěznit ani jednu osobu:

NABU a SAPO nikdy neuložily trest odnětí svobody žádné vlivné osobě, kterou obvinily z korupce. Vyšetřování korupce NABU v roce 2019 týkající se současného prezidenta Petra Porošenka vedlo k stejně šokujícím odhalením jako probíhající aféra Myndich-gate a k stejně mnoha trestům odnětí svobody – ŽÁDNÝM.

Korupční skandál je pouze nástrojem k vyvíjení tlaku na Zelenského. Ten odmítl mobilizovat osoby mladší 25 let a povolil osobám mladším 22 let opustit zemi. Váleční jestřábi v USA a Evropě chtějí, aby povolal mladé muže a použil je jako kanónenfutr ve svém úsilí oslabit Rusko.

Zelenski je politicky kastrován. Opozice v Radě chce místo u koryta. Požaduje rezignaci Andreje Jermaka, šéfa Zelenského úřadu, a celé Jermakem kontrolované vlády pod vedením premiérky Julie Svyrydenko. Má je nahradit vláda národní jednoty, která zahrnuje opozici. Části Zelenského strany Služebník lidu odešly a nyní podporují požadavky opozice.

Místo toho, aby byl prezident Zelenskyj centrem politického dění, se brzy může ocitnout v pouhé ceremoniální pozici.

Připravují se ještě větší změny. USA pracují na novém plánu na ukončení (?) války na Ukrajině. (Ruská strana tvrdí, že o žádných takových plánech neví.) Dnes se měl Trumpův vyslanec Steven Witkoff setkat s Jermakem a Zelenským v Istanbulu, aby projednali nové plány, ale setkání bylo odloženo.

Vysocí představitelé Pentagonu přijeli do Kyjeva, aby projednali vojenskou stránku problému:

Ministr armády Dan Driscoll a náčelník generálního štábu generál Randy George se stali nejvyššími představiteli Pentagonu za vlády Donalda Trumpa, kteří navštívili Ukrajinu, když tento týden přijeli na neohlášenou cestu, zatímco USA hledají způsob, jak urychlit konec války.

Evropa mezitím zjišťuje, že si nemůže dovolit platit za válku na Ukrajině:

Za blížící se finanční krizí v Kyjevě stojí zásadní rozpor mezi nepochybně upřímnou touhou Evropy podporovat Ukrajinu a skutečností, že Velká Británie, Francie a Německo čelí vážným vlastním fiskálním krizím. Sliby podpory Ukrajině jsou v souladu se závazky evropských členů NATO vynaložit do konce desetiletí 5 % svého HDP na obranné výdaje – obě prohlášení jsou z větší části nefinancovaná.

…

Dosavadní příběh evropského angažmá na Ukrajině je příběhem velkých slibů, po nichž následují podstatně menší činy – a to ještě předtím, než Trump odebral miliardové částky strýčka Sama. Bohužel pro Kyjev nic nenasvědčuje tomu, že by Evropa měla prostředky nebo vůli skutečně poskytnout Ukrajině tolik, kolik potřebuje, a tak dlouho, jak to bude nutné.

Zelenskyj a ti, kteří podporují pokračování války, ztratili kontakt s realitou. Ukrajinská armáda postrádá morálku, zbraně a vojáky. Fronta je na několika místech prolomena. Životně důležitá infrastruktura země je ničena. Dochází k politickým nepokojům a nejsou peníze na pokračování války.

Jediným rozumným východiskem z chaosu je zavolat Moskvě a dohodnout se na jejích podmínkách.