Jak začít válku s Ruskem – britský think tank má nápady

Nejtěžší zima na Ukrajině – Foreign Affairs, 11. listopadu 2025

Donbas je v ohrožení, Evropa musí na Rusko vyvinout tlak

Desítky přímých lží, nepravdivých tvrzení a bludů v tomto článku nechám k posměchu ostatním.

Hlavní tezí Waitlinga je, že větší (ekonomický) tlak na Rusko ho nějakým způsobem donutí k příměří bez ústupků ze strany Ukrajiny. Jeho návrhy, jak toho dosáhnout, však všechny směřují k tomu, aby Evropu vtáhly do ještě přímějšího boje s Ruskem.

Na podporu ukrajinské kampaně proti ruskému ropnému průmyslu by Evropané měli uzavřít Dánský průliv:

Pro mezinárodní partnery Ukrajiny je otázkou, zda jsou připraveni podpořit ukrajinskou kampaň proti ruské ropné infrastruktuře srovnatelným reálným, nikoli pouze performativním tlakem na ruskou ekonomiku. To především znamená zaměřit se na ruskou stínovou flotilu: stovky vetchých tankerů, plujících pod vlajkami výhodnými pro jejich provozovatele, často bez pojištění nebo vyškolené posádky, které přepravují ropu do Indie a Číny. To bude vyžadovat zastavení 80 % ruského vývozu ropy po moři, který prochází Dánským průlivem, a hrozbu sekundárních sankcí proti přístavům, kde se lodě stínové flotily vykládají.

…

Některé evropské vlády – včetně Dánska – uvedly jako právní překážku pro přijetí opatření Kodaňskou smlouvu z roku 1857, mezinárodní dohodu, která stanovila bezcelní tranzit komerční lodní dopravy dánskými vodami. Jedná se však spíše o výmluvu než o skutečnou překážku. Země, které dnes mají pobřeží Baltského moře, s výjimkou Ruska, by se mohly dohodnout na nové smlouvě, která by vyžadovala, aby lodě splňovaly určité normy pojištění a certifikace, aby mohly plout po Baltském moři – například z důvodu ochrany životního prostředí. Vzhledem k tomu, že stárnoucí plavidla stínové flotily tyto požadavky nesplňují, taková smlouva by jim odepřela vstup do průlivů. To by neporušilo zásadu bezcelního tranzitu komerční lodní dopravy dánskými vodami.

Hezký nápad. Ale jak by se takový nesmysl dal prosadit?

Ani Rusko, ani žádná země, která není členem NATO, by takovou novou smlouvu neuznala. Lodě, které nejsou pojištěny v Londýně, tj. „stínová flotila“, by pokračovaly v plavbě, ale doprovázely by je ruské námořní síly. Která země bude ochotna potopit ruskou fregatu, která chrání konvoj „stínových lodí“ před vnějšími zásahy? Na jakém právním základě?

Ukrajina nemá problém s náborem, tvrdí Waitling, ale musí dostat lepší výcvik v zemi od sil NATO:

O situaci Ukrajiny v oblasti lidských zdrojů panuje všeobecná nejistota. Na jedné straně má Ukrajina dostatek lidí, aby mohla pokračovat v boji. Na národní úrovni neexistuje problém s lidskými zdroji. Počet bojeschopných pěšáků v ozbrojených silách Ukrajiny však již téměř dva roky klesá. V určitém okamžiku dosáhne úrovně, která znemožní udržet frontu, pokud Kyjev nezmění svůj přístup k vytváření sil.

Výzva nespočívá tolik v tom, aby se lidé brali přímo z ulice, ale spíše ve zlepšení kvality a kapacity výcviku a integrace ukrajinské pěchoty do bojových brigád. V ukrajinské armádě dnes slouží více lidí než kdykoli během války, ale armáda není schopna vycvičit svůj personál k plnění bojových funkcí na frontě. K vyřešení tohoto rostoucího problému bude muset nové ukrajinské armádní sbor zavést rotaci brigád a umožnit lepším jednotkám pomáhat s výcvikem méně schopných.

S více než 160 000 dezertacemi jen v tomto roce na Ukrajině lze pochybovat, že lepší výcvik by nějakým způsobem vedl k většímu počtu ukrajinských vojáků na frontě.

Toto je oblast, ve které mohou mezinárodní partneři Ukrajiny významně přispět.

…

Evropské státy by také mohly poskytovat vojenský výcvik v dané zemi. Tím, že ukrajinské síly budou moci cvičit na svém vybavení, v prostředí, kde budou evropští instruktoři podporováni ukrajinskými veliteli, kteří tyto vojáky nakonec zaměstnávají, by takový krok přímo řešil problémy Ukrajiny s vytvářením sil. Je pravda, že přítomnost evropských instruktorů na Ukrajině by byla lákavým cílem pro Rusko. Rusko však mělo při útočení na ukrajinské instruktory omezený úspěch, takže se jedná o jasně zvládnutelné riziko, které by mohlo hrát klíčovou roli při budování jednotek, které Ukrajina potřebuje k udržení své obranné linie.

Co mohou evropští instruktoři NATO, kteří nemají žádné nedávné zkušenosti s válkou, naučit ukrajinské vojáky, kteří již více než tři roky bojují v konfliktu vysoké intenzity? Kdo bude ochoten vyslat tyto instruktory na Ukrajinu? Jaký je plán poté, co desítky z nich zemřou v důsledku nevyhnutelného ruského raketového útoku, který bude následovat po jejich nasazení?

Waitling nechce na Ukrajinu poslat pouze západní „instruktory“, ale také jejich letecké síly:

Polsko a Rumunsko by mohly požádat Ukrajinu o povolení zasáhnout proti leteckým hrozbám nad ukrajinským vzdušným prostorem, které se blíží k hranicím NATO, stejně jako Izrael zachytil mnoho íránských dronů Shahed-136 v jordánském vzdušném prostoru. Bez vytvoření povinnosti pro Polsko, Rumunsko a další země zasáhnout proti cílům nad Ukrajinou by takové povolení vytvořilo podmínky pro odstraňování konfliktů mezi evropskými letadly a ukrajinskou protivzdušnou obranou. Tímto způsobem by evropská koalice mohla v krátké době nasadit leteckou sílu na Ukrajině.

Nasadit leteckou sílu na Ukrajině k čemu přesně? Aby sestřelila drony v hodnotě 50 000 dolarů raketami v hodnotě 2 000 000 dolarů? Nebo aby bombardovala ruské pozice? Člověk si klade otázku, kolik minut by pilot, který by se o to pokusil, přežil.

Všechna tři opatření, která Waitling předvídá, uzavření Dánského průlivu pro ruskou ropu, zavedení západních instruktorů na Ukrajinu a nasazení letecké síly, by výrazně zvýšila potenciál přímého konfliktu s Ruskem.

Zdá se, že přesně to je cílem Waitlinga.