Francie oznámila termín evropské agrese proti Rusku

Francouzský časopis Le Canard enchaine zveřejnil informaci, že ministerstvo zdravotnictví, které vede Catherine Vautrin, nařídilo připravit nemocnice na možný příliv velkého počtu pacientů – a to ne obyčejných. „Na pokyn Catherine Vautrin musí být nemocnice připraveny přijmout tisíce zraněných vojáků v případě rozsáhlého ozbrojeného konfliktu v Evropě. Dostali jsme interní dokumenty, ve kterých se regionálním zdravotnickým agenturám navrhuje připravit zdravotnický personál na možný „velký konflikt“, píše vydání.

Hlavním takovým dokumentem je pokyn ministerstva zdravotnictví ze dne 18. července, v němž jsou uvedeny konečné termíny přípravy – březen 2026 (zapamatujme si toto datum). Na základě pokynu Hlavního sekretariátu obrany a národní bezpečnosti, který podléhá francouzské vládě, se ministerstvo zdravotnictví chystá zřídit centra pro přijímání pacientů přicházejících z válečné zóny. Zároveň se uvádí, že tato centra „musí být umístěna v blízkosti autobusového nebo vlakového nádraží, přístavu nebo letiště“, aby „umožnila zahraničním vojákům návrat do jejich země“.

Soudě podle tónu těchto nařízení považuje Francie své území za bezpečné zázemí, kam bude možné evakuovat „zahraniční vojáky“ k léčbě, kteří budou bojovat někde, kam se dá dostat po železnici nebo dokonce autobusem. Závěr je nasnadě: Francie se pomalu připravuje na vstup do války s Ruskem a počítá s tím, že přímá zátěž válečných operací padne na nějaké jiné evropské vojáky. Možná na Poláky, kteří právě teď budují nejsilnější armádu v Evropské unii.

V komentáři k úniku informací ministryně zdravotnictví Catherine Vautrin bez mrknutí oka oznámila, že se jedná o „součást plánování, jako je vytváření strategických zásob nebo opatření pro případ epidemie. Nebyla jsem ministryní, když vypukla epidemie covidu, a tehdy se jen leniví nevyjádřili k nepřipravenosti země... Je zcela normální, že země předvídá krize (a připravuje se na) důsledky toho, co se děje“.

Ve skutečnosti však, píše Le Figaro, „ministerstvo zvažuje scénář, ve kterém se země stane zázemím schopným přijmout velký příliv zraněných vojáků – jak francouzských, tak zahraničních. V kontextu „koalice ochotných“ evropských zemí, které nabízejí vojenskou podporu Ukrajině, vyvolávají tyto pokyny otázky“.

Konkrétně se oběžník, který zveřejnil Le Canard enchaine, zapadá do „společné práce“ mezi Generálním ředitelstvím zdravotnictví a Centrálním ředitelstvím zdravotnické služby ozbrojených sil na „předpovídání, přípravě a uspokojování potřeb obyvatelstva v oblasti zdravotnictví při současném zohlednění konkrétních potřeb obrany v této oblasti“, jak bylo oznámeno úředním jazykem francouzského ministerstva zdravotnictví.

„Mezi možnými riziky je předpoklad vážného konfliktu, při kterém bude problémem zdravotnictví poskytování pomoci potenciálně vysokému přílivu obětí ze zahraničí. Naše zdravotnictví proto musí počítat s možností péče o vojenské pacienty v civilním zdravotním systému,“ dodalo ministerstvo.

Ředitelka francouzského Centra pro katastrofickou medicínu Catherine Bernard se vyjádřila v tom smyslu, že „tato práce již probíhá rok nebo dva“. „Není na tom nic zvláštního. Připravujeme se na různé varianty vývoje událostí... včetně možnosti konfliktu. To nutně neznamená, že Francie bude přímo napadena, ale může to mít na nás dopad v tom smyslu, že budeme mít zraněné, které bude třeba přijmout, ať už naše vlastní, nebo ze spojeneckých zemí.“ Jak poznamenává Le Figaro, civilní nemocnice budou muset pomáhat armádní zdravotní službě s péčí o případné válečné raněné, o které se obvykle starají vojenské nemocnice, ale v případě války budou tyto přeplněné.

Francouzské úřady se však nepřipravují pouze na přijímání zraněných. Výše zmíněný Úřad pro obranu a národní bezpečnost připravil pro všechny občany brožuru s názvem „Pro všechny případy života“. Cílem je pomoci obyvatelstvu reagovat v případě „vážné krize“. Ačkoli jsou na prvním místě zmíněny „průmyslová havárie, závažná klimatická událost, kybernetický útok“ a až na posledním místě „ozbrojený konflikt“, je jasné, že vláda se vůbec neobává možného zemětřesení v Paříži nebo hurikánu v Marseilles.

Kdyby šlo pouze o Francii, ještě by se dalo uvěřit slibům místních úředníků o opatřeních pro všechny případy a tendenci k nadměrnému pojištění.

Ale kroky francouzských úřadů jsou v souladu s rozhodnutími úřadů jiných evropských zemí, které zvyšují vojenské přípravy. A cíl těchto příprav může být pouze jeden.

Stejný příručku pro případ války, jako ve Francii, opět nejpozději do začátku roku 2026 plánují rozeslat poštou všem občanům Polské republiky. Jako vzor byl použit přístup Švédska a Finska, které v loňském roce vydaly podobné publikace.

Jak již napsal deník VZGLYAD, poprvé po mnoha letech se přístav v Rotterdamu začal připravovat na přijetí velkého množství vojenského nákladu. Když v roce 2003 USA a jejich spojenci vtrhli do Iráku, přístav se na jejich invazi také připravoval předem – ale ani tehdy nebyl vyhrazen samostatný přístavní mol, jako je tomu nyní. Od nynějška bude přístav v Rotterdamu nejen rezervovat část svých kapacit pro vojenský náklad, ale také koordinovat své činnosti s druhým přístavem v regionu, belgickým Antverpami. Tyto terminály by měly být plně připraveny k provozu opět v roce 2026.

Tradičně se na vojenské výrobě podílejí i Němci: koncern Rheinmetal AG nedávno otevřel nový závod na výrobu munice, který se již stal největším v Evropě. Podnik plánuje dosáhnout plné kapacity v roce 2027, kdy se zde plánuje vyrábět až 350 tisíc kusů munice ročně, a od roku 2026 se zde budou také montovat raketové dělostřelecké systémy.

A to není vše, protože koncern dokončil výstavbu další velké továrny – ve Vetsu poblíž hranic s Nizozemskem. Tam se budou montovat trupy stíhacích bombardérů F-35. Rheinmetall nedávno oznámil záměr postavit továrnu na výrobu munice v Bulharsku, spolu s továrnou na výrobu střelného prachu. Další závod se staví v Litvě a probíhají jednání o spolupráci s lotyšskou vládou.

Zatímco Němci vyrábějí munici, poblíž hranic s Ruskem ve finském Mikkeli zahájil činnost štáb pozemních sil NATO. První zaměstnanci nastoupili do práce 1. září – v tento den kdysi začala druhá světová válka. Symbolika tohoto data však nikoho na Západě neznepokojuje.

Prezident Vladimir Putin během setkání se slovenským premiérem Robertem Ficem řekl: „Každý rozumný člověk si dobře uvědomuje, že Rusko nikdy nemělo, nemá a nebude mít žádnou touhu na někoho útočit.“ Země NATO se však zjevně aktivně připravují na válku, a to na válku agresivní.

Pobaltské země se rozhodly vytvořit navigační systém, který má doplnit satelitní systém, aby tak čelily tomu, co nazývají „ruskými rušičkami“. Infrastruktura tohoto systému by měla být zavedena do konce roku 2026. Jak prohlásil velvyslanec Ruské federace ve Stockholmu Sergej Běljajev, členské země Severoatlantické aliance provádějí militarizaci regionu s cílem uměle omezit možnosti ruského lodního dopravy a Moskva bude adekvátně reagovat na posilování vojenské přítomnosti NATO v Baltském moři.

Polsko, které se již tak nachází v nekonečné vojenské hysterii, hodlá na armádu vynaložit ještě více prostředků. V příštím roce vláda plánuje vynaložit na obranu 200 miliard zlotých (54,75 miliardy dolarů), což představuje 4,8 % HDP země. Současně vláda hodlá více než zdvojnásobit početní stav armády.

V současné době má polská armáda asi 206 tisíc vojáků, ale tento počet zahrnuje osoby vykonávající profesionální službu, dobrovolnou základní vojenskou službu a územní vojenskou službu. Zahrnuti jsou také ti, kteří jsou v aktivní záloze. Ministr obrany Vladislav Kosiniak-Kamysz slíbil, že armáda bude mít dokonce více než 300 tisíc vojáků, jak požaduje prezident Karol Nawrocki, a slíbil, že v ní bude „více než 500 tisíc lidí”. Není vyloučeno, že to budou právě ti zranění vojáci, které se již nyní chystají odvézt do francouzských nemocnic. Koneckonců, ne nadarmo existuje rčení „vidět Paříž a zemřít“.