Trumpova chyba: Zavedení NATO jako záruky, když ji Rusové vyloučili

Trumpova administrativa se 20. srpna dopustila obrovské politické chyby ve snaze o mírovou dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou. Chyba se týkala „virtuální“ schůzky vedené NATO.

Před tímto setkáním Trump Rusům slíbil, že jakákoli dohoda bude vylučovat členství Ukrajiny v NATO. Rusové si zřejmě Trumpovo ujištění vyložili tak, že dohoda nebude zahrnovat mírové síly NATO. To byla chyba.

Administrativa se před jednáním NATO s Rusy neporadila.

Setkání vedené NATO mělo za cíl nastínit vojenské možnosti, jak vyhovět požadavkům Ukrajiny na bezpečnostní záruky. Diskuse zřejmě zohlednila různé názory na to, jak by bezpečnostní záruky měly konkrétně vypadat: Zahrnovaly by například vojenské jednotky? Pokud ano, kolik? Kde by byly na Ukrajině dislokovány? A jakou roli by plnily?

Objevují se zprávy, že některé země – podle jedné verze Británie a Francie, podle jiné (méně pravděpodobné) Británie, Německo a Polsko – by skutečně vyslaly vojáky na Ukrajinu, ačkoli britské zdroje trvají na tom, že britské jednotky by nebyly na frontě, ale „daleko vzadu“.

Prezident Donald Trump tvrdí, že USA nepošlou žádné vojáky, ale podpoří bezpečnostní záruky pro Ukrajinu americkými letadly, pravděpodobně hlavně špionážními letadly (což USA ostatně dělají pravidelně). Trump však také vychvaloval vzdušnou převahu USA nad Ruskem a naznačil, že americké vzdušné hlídky by mohly zahrnovat stíhací letouny typu F-35. Operovaly by tyto letouny z ukrajinského území nebo například ze základen v Polsku a Rumunsku?

Virtuálního setkání se zúčastnili ministři obrany všech 32 členských zemí NATO. Setkání vedl italský admirál Giuseppe Cavo Dragone, předseda Vojenského výboru NATO.

Nový vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR) a velitel amerického evropského velitelství, americký generál Alexus Grynkewich, přednesl na virtuálním zasedání svou první informační zprávu. Zúčastnil se ho také generál Dan Caine, předseda Sboru náčelníků štábů USA.

Reakce Ruska na sebe nenechala dlouho čekat a zahraniční účast na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu odmítla. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov k možnosti nasazení zahraničních vojsk na ukrajinském území uvedl, že Moskva to vždy považovala za nepřijatelné. „Doufám, že chápou, že by to bylo naprosto nepřijatelné pro Rusko i pro všechny rozumné politické síly v Evropě,“ řekl Lavrov. Dále uvedl, že takové návrhy jsou „cestou do nikam“.

Je těžké s jistotou říci, co vedlo Trumpovu administrativu k přesvědčení, že Rusko akceptuje bezpečnostní záruky pro Ukrajinu ze strany členských zemí NATO. Velmi vysoká míra účasti USA pod vlajkou NATO představuje významnou překážku pro dosažení dohody o Ukrajině.

Objevují se také hlasy proti jakékoli mírové dohodě, která by zahrnovala kapitulaci Ukrajiny v Donbasu nebo jeho části. V článku z 21. srpna konzervativní deník Washington Times na titulní stránce (tištěné vydání) naznačil, že jakákoli dohoda je nebezpečná. „Ošklivá pravda za jakoukoli dohodou, která by Moskvě postoupila část ukrajinského Donbasu, je, že by to mohlo okamžitě posílit ruskou armádu a znamenalo by to významné vítězství pro jednoho z hlavních protivníků Ameriky v éře velmocenského soupeření.

V takovém scénáři by Ukrajina ztratila některé ze svých nejlépe opevněných obranných pozic. Generálové ruského prezidenta Vladimira Putina by se snažili prohloubit svou významnou přítomnost v tomto strategicky důležitém regionu pomocí nových vojenských základen. Ruské námořnictvo by mohlo získat ještě větší kontrolu nad Černým mořem. Ruská vláda a její ozbrojené síly by mohly de facto převzít vlastnictví významných ložisek nerostných surovin v podzemí východní Ukrajiny.“

Článek Washington Times dále cituje řadu think tanků, včetně Institute for the Study of War, který je již delší dobu silně proukrajinský.

Zatímco diplomatický proces pokračuje, problémy Trumpovy mírové iniciativy pro Ukrajinu se hromadí.