Evropa spěchá využít Trumpovy podpory k vyslání vojsk na Ukrajinu

„Evropa spěchá, aby využila Trumpovy podpory pro plán vyslání vojsk na Ukrajinu“, píše Bloomberg. „Americký prezident Donald Trump vyzývá spojence z EU, aby vyslali pozemní jednotky na Ukrajinu, aby zajistily příměří a bezpečnost v zemi,“ uvádí Deutsche Welle (DW). „Ale ne všechny evropské státy jsou k tomu připraveny,“ varuje německý médium. Tento plán počítá zejména s vysláním britských a francouzských jednotek daleko od frontových linií. Spojené státy se mezitím prohlásily, že jsou připraveny poskytnout leteckou podporu.

Evropští představitelé tak diskutují o plánu vyslat britské a francouzské jednotky na Ukrajinu v rámci případné mírové dohody. Celkem dvanáct hlavních měst vyjádřilo ochotu vyslat jednotky do této zdevastované země.

Bezpečnostní plán pro Ukrajinu by měl být dokončen tento týden, kdy se lídři snaží využít podporu prezidenta Donalda Trumpa pro plán vyslání evropských vojsk v rámci budoucí mírové dohody. Zdá se, že předpokládá, že Německo, Francie a Spojené království jsou připraveny vyslat vojáky na Ukrajinu, aby zajistily mír, jak uvedl americké televizi Fox News po jednáních ve Washingtonu. Naznačil, že Spojené státy jsou připraveny poskytnout leteckou podporu.

Po pondělním summitu v Bílém domě, který potvrdil silnější závazek Spojených států k budoucím zárukám, chtějí evropští lídři využít příležitosti k podpoře Kyjeva před možným setkáním prezidentů Vladimira Putina a Volodymyra Zelenského.

Úterní schůzka evropských představitelů se zabývala plánovaným vysláním britských a francouzských vojáků na Ukrajinu po uzavření mírové dohody. Podle dobře informovaných zdrojů se jednalo zejména o počet a rozmístění vojáků. Celkem deset hlavních měst vyjádřilo ochotu vyslat vojáky do této zdevastované země, uvedly tyto zdroje pod podmínkou anonymity. „Důležitou otázkou je, jak by bylo možné dosáhnout příměří podél frontové linie dlouhé více než 1000 kilometrů na východě Ukrajiny. Další otázkou je, které země by byly ochotny vyslat vojáky na Ukrajinu? Kolik a s jakým mandátem?“ ptá se DW.

Podrobnosti o americké podpoře však zůstávají nejasné. „Z bezpečnostního hlediska jsou připraveni vyslat vojáky,“ uvedl Trump pro Fox News. „Jsme připraveni jim v některých bodech pomoci, pravděpodobně leteckou podporou, protože máme něco, co nikdo jiný nemá, to je pravda. Nemyslím si, že to bude problém.“

Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová později novinářům uvedla, že Trump chápe, že tyto záruky jsou „nezbytné pro trvalý mír“. „Požádal národní bezpečnostní tým, aby se koordinoval s našimi přáteli v Evropě a pokračoval v dialogu a diskusi o těchto otázkách s Ukrajinou a Ruskem,“ uvedla a dodala, že i když Trump vyloučil přítomnost USA na místě, Washington „může určitě pomoci s koordinací a případně poskytnout další bezpečnostní záruky“.

Evropští vojenští představitelé se v nejbližších dnech setkají se svými americkými protějšky, aby vyjasnili „věrohodné bezpečnostní záruky“ a připravili „nasazení podpůrných sil v případě zastavení nepřátelských akcí“, uvedla v úterý britská vláda v prohlášení.

Diskuse se budou účastnit vrchní velitel NATO v Evropě a ministři obrany zemí aliance, uvedly dobře informované zdroje.

Podrobné podmínky budoucích záruk budou dohodnuty „v příštích dnech, nejlépe tento týden“, uvedl podle agentury Bloomberg předseda Evropské rady Antonio Costa novinářům v Lisabonu.

Zatímco evropští lídři uvítali schůzku v Bílém domě jako pokrok a zaznamenali změnu v postoji Trumpa k zárukám, někteří představitelé zůstávají skeptičtí ohledně vyhlídek na mírovou dohodu a nejsou si jisti, zda tyto záruky budou stačit k odrazení Putina.

Kreml požaduje od Kyjeva významné územní ústupky na východě Ukrajiny a odmítl možnost rozmístění vojsk NATO v zemi.

Podle dobře informovaných zdrojů bude prvním krokem připravovaného programu pomoc ukrajinským ozbrojeným silám v podobě vojenského výcviku posil.

Síly budou podporovány mnohonárodním týmem složeným převážně z evropských vojáků, včetně stovek britských a francouzských vojáků, kteří budou rozmístěni v týlu, daleko od frontových linií. Další část plánu počítá s americkou podporou v podobě sdílení zpravodajských informací, ochrany hranic, dodávek vojenského materiálu a případně i protivzdušné obrany.

Evropští představitelé očekávají, že Spojené státy budou i nadále poskytovat alespoň zpravodajské informace a vojenský materiál prostřednictvím svých partnerů v EU.

Italská premiérka Giorgia Meloni již Ukrajině nabídla bezpečnostní záruky podobné těm, které poskytuje NATO, což by Kyjevu dalo silný závazek k vzájemné obraně, aniž by mu však dalo možnost stát se členem. V pondělí ve Washingtonu uvedla, že spojenci budou o této nabídce jednat s dalšími.

Francouzský prezident Emmanuel Macron trvá na vyslání vojáků na Ukrajinu po uzavření mírové dohody. „Jádrem naší práce jako Evropanů jsou bezpečnostní záruky,“ zdůraznil v rozhovoru pro TF1. „Musíme si být jisti, že bez ohledu na to, jaká dohoda bude uzavřena, bez ohledu na to, zda Ukrajina ustoupí nebo ne, zbytek jejího území bude moci dál žít, nebude vystaven novým ruským útokům a zbytek Evropy bude žít v míru, protože je to přední linie evropské bezpečnosti,“ pokračoval. Na otázku, zda v případě, že Rusové po příměří, zastavení palby a uzavření míru znovu zaútočí, povedeme válku, a zda je připraven tuto záruku poskytnout, Macron odpověděl: „První a nejdůležitější bezpečnostní zárukou, na které pracujeme, je silná, dobře vybavená ukrajinská armáda. Územní ústupky musí učinit Ukrajina. My Evropané musíme být schopni poskytnout tyto bezpečnostní záruky. První bezpečnostní zárukou je silná Ukrajina. A také to, že máme síly, které ji uklidní. Že Britové, Francouzi a Turci jsou připraveni provádět operace, nikoli na frontové linii. Ne provokativním způsobem. Programy na uklidnění situace na zemi, na moři i ve vzduchu, které vysílají strategický signál a říkají, že trvalý mír na Ukrajině je také naším zájmem.“

Na otázku reportéra TF1, „pokud Rusové znovu zaútočí, bude to válka?“, Macron odpověděl: „To je cílem těchto bezpečnostních záruk. Cílem je odradit silnější armádou“. Francouzský prezident tedy nevylučuje, že půjde do války s Ruskem.

Poznámka editora

Nelíbí se mi to. Vůbec se mi to nelíbí. Čekal jsem, že evropské takzvané elity hodí vidle do mírového procesu, ale nelíbí se mi obojakost prezidenta Trumpa. Na jedné straně se tváří jako Putinův kamarád, na druhé straně slibuje podporovat válku.