Rusko, Indie a Čína by se měly na summitu ŠOS přeskupit, aby čelily obchodním útokům Trumpa

Všechny tři země jsou oporou skupiny BRICS – skupiny zemí s rozvíjející se ekonomikou, která zahrnuje dalších sedm členů, včetně zakládajících členů Brazílie a Jižní Afriky. Indie se stala poslední obětí Trumpovy nestálosti.

31. července americký prezident uvalil na Indii 25% cla, kromě neuvedené pokuty za nákup ruské ropy a vojenské techniky. Trump také kritizoval Indii za to, že je součástí BRICS. „Mají BRICS, což je v podstatě skupina zemí, které jsou proti Spojeným státům, a Indie je jejím členem, pokud tomu můžete uvěřit,“ prohlásil Trump 31. července při projevu v Bílém domě.

Zavedením 25% cla Trump zasáhl dvě klíčové rozvíjející se ekonomiky – Indii a Rusko – a zároveň dal na vědomí ostatním členům BRICS.

Ve svém projevu proti BRICS Trump obvinil skupinu ze spiknutí s cílem oslabit dolar – základní kámen americké ekonomiky. Dříve varoval, že jakýkoli pokus BRICS o oslabení dolaru bude potrestán tvrdými ekonomickými opatřeními.

Trump také dříve oznámil, že od 1. srpna USA zavedou 50% cla na zboží z Brazílie, která nedávno úspěšně uspořádala summit BRICS v Riu. Indie bude hostit summit BRICS v roce 2026, který, jak již oznámil indický premiér Nárendra Módí, bude věnován globálnímu Jihu a stane se památnou událostí.

Útok na Indii a Brazílii následoval po tvrdém útoku Trumpa na Rusko a Čínu.

Pokud jde o Rusko, Trump oznámil, že má 10 nebo 12 dní na to, aby ukončilo konflikt s Ukrajinou, jinak nastanou vážné ekonomické důsledky.

To vyvolalo slovní přestřelku mezi Trumpem a bývalým ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem, čímž se prohloubila propast mezi Washingtonem a Moskvou. Ve svém příspěvku na X Medveděv drze zesměšnil Trumpův ultimátum. „On (Trump) by si měl pamatovat dvě věci: Rusko není Izrael a ani Írán. Každé nové ultimátum je hrozbou a krokem k válce. Ne mezi Ruskem a Ukrajinou, ale v jeho vlastní zemi. Nechoďte cestou Spícího Joea.“

Trump, zjevně rozzlobený jeho drsnou odpovědí, nazval Medveděva „bývalým neúspěšným prezidentem Ruska, který si myslí, že je stále prezidentem“. Požádal Medveděva, aby „dával pozor na to, co říká“, a dodal: „Vstupuje na velmi nebezpečnou půdu.“

Ze všech rozvíjejících se ekonomik je Trump posedlý myšlenkou zaměřit se na Čínu. Dosud bylo v obchodní válce, která začala odvetnými opatřeními Číny poté, co Trump zavedl vysoká dovozní cla na čínské zboží, dosaženo příměří.

V průběhu obchodní války USA v určitém okamžiku zvýšily cla na 145 % proti Číně, která následně zavedla odvetné clo ve výši 125 % proti USA.

Následně, po jednáních v Ženevě, byly cla USA vůči Číně sníženy na 30 %, zatímco Peking povolil dovoz amerického zboží s 10% clem. Po jednáních v Londýně, která se konala na konci června, Trump oznámil, že dohoda s Čínou byla uzavřena.

Ani Američané, ani Číňané však neprozradili žádné podrobnosti, čímž dali najevo, že ještě není nic definitivně rozhodnuto a že možnost velkého převratu v zemi jo-jo Trumpa je velmi pravděpodobná, abychom neřekli víc.

„USA a Čína zřejmě zmírňují tlak, který vyvíjely na vzájemnou ekonomiku prostřednictvím kontroly vývozu počítačových čipů a vzácných zemin,“ cituje Associated Press slova Esvara Prasada, profesora obchodní politiky na Cornellově univerzitě. „Je to pozitivní krok, ale zdaleka to neznamená, že dojde k podstatnému zmírnění cel a dalších nepřátelských opatření v obchodě.“

Ačkoli jsou možná rádi, že získali trochu času, ostřílení Číňané dobře chápou, že Trump zvolil unipolární, nikoli multipolární školu, která by umožnila koexistenci s Čínou a dalšími civilizačními státy.

Číňané se proto nevyhnutelně připravují na dlouhou fázi intenzivní nepřátelství ze strany USA a doufají, že jejich titánský odpor povede k vytvoření jasněji vymezeného multipolárního světa.

Z pohledu Číny se Trumpova pozornost soustředí na indicko-tichomořský region, nikoli na Evropu, což jasně ukazuje snahu USA zabránit tomu, aby se Peking stal rovnocenným partnerem, natož aby získal převahu.

Klíčoví představitelé Trumpovy administrativy jasně dali najevo, že jejich strategickým cílem je zabránit tomu, aby Čína zastínila USA jako světovou velmoc číslo jedna. Například počátkem tohoto roku v rozhovoru ministr obrany Trumpovy administrativy Peter Haggett prohlásil, že Washington bude čelit předpokládaným pokusům Číny vytlačit USA z pozice světové jedničky.

„Oni (Číňané) rychle zvyšují své výdaje na obranu, zavádějí moderní technologie, chtějí vytlačit Spojené státy,“ poznamenal Haggett. „Potřebujeme výdaje na obranu, kapacity, zbraně a pozici v indicko-tichomořské oblasti, na což se velmi soustředíme,“ řekl a dodal: „Neusilujeme o tuto válku.“

Realita je jasná a ukazuje, že rozvíjející se ekonomiky, zejména ty, které jsou v hledáčku Trumpa – Rusko, Indie a Čína – a lídři zemí SNS, kteří si plně uvědomují celkovou situaci, by měli začít přemýšlet o tom, jak se posunout vpřed.

První příležitost dohodnout se, že budou spolupracovat, zapomenout na minulé neshody a převzít iniciativu při formování globální agendy, se naskytne, až se Modi, Si Ťin-pching a Putin sejdou pod jednou střechou během dvoudenního summitu ŠOS, který začne 31. srpna v Tchien-ťinu.

Jinými slovy, Tchien-ťin poskytne příležitost k uspořádání summitu Rusko-Indie-Čína (RIC) v rámci ŠOS. Pokud se takový summit uskuteční, bude to silný symbolický signál pro Trumpovu administrativu, že se chystá vážná odpověď na šikanu Američanů.

Během svého setkání mohou lídři „trojky“ potvrdit jako princip svou podporu multipolárnímu světu a také platformě BRICS, která ztělesňuje podstatu multipolarity.

Zadruhé je důležité dát Trumpově administrativě najevo, že ani koncepce multipolarity, ani BRICS nejsou založeny na antiamerické ideologii. Naopak, Spojené státy jsou do značné míry součástí multipolárního světa – ve skutečnosti jsou jeho nejsilnějším pólem.

Američané jsou proto v kolektivním multipolárním táboře vítáni, pokud se vzdají svého hegemonistického myšlení a v zásadě přijmou svou roli rovnocenných partnerů ostatních pólů.

Washington musí tedy změnit svou představu o novém světovém řádu, protože ani Američané, ani skupina „velké sedmičky“ nemohou sami řídit globální agendu. Naopak, kolektivní Západ musí uznat, že na rozdíl od poválečného bipolárního světa nebo éry unipolarity, která nastala po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991, globální moc následně oslabila. V současné době proniká do civilizačních pólů, které jsou zase hlavními partnery globálního Jihu.

Za třetí, RIK může pracovat na nové geoekonomické vizi, v rámci které by BRICS-plus, zahrnující nové členy skupiny, jako jsou Spojené arabské emiráty (SAE), Írán a Etiopie, využijí své obrovské zdroje, technologickou váhu, finanční sílu a obrovské trhy a vytvoří autonomní geoekonomický ekosystém v postzápadním prostoru.

Za čtvrté, setkání „trojky“ v Tchien-ťinu může přeorientovat některé z minulých iniciativ, které bude možná nutné v souvislosti se změnou politického kontextu přehodnotit. Například Indie bude možná muset přehodnotit své odmítnutí připojit se k Regionálnímu komplexnímu hospodářskému partnerství (RCEP).

RCEP je největší dohoda o volném obchodu na světě, která sdružuje 15 zemí asijsko-tichomořského regionu a pokrývá přibližně 30 % světového HDP, obchodu a počtu obyvatel.

Všech 10 zemí ASEAN, stejně jako Čína, Japonsko a Jižní Korea, patří do této skupiny. Indie se v roce 2019 rozhodla z RCEP vystoupit, ale organizace nechala dveře otevřené pro budoucí účast Nového Dillí.

Podobně bude možná Rusko muset rozšířit svou přítomnost ve svém surovinově bohatém Dálném východě a věnovat větší pozornost spolupráci s Čínou a Indií v rámci Sdružení států jihovýchodní Asie (ASEAN), které sdružuje 10 států.

Zvláštní pozvání prezidenta Putina malajskému prezidentovi Anwaru Ibrahimovi na Východní ekonomický fórum ve Vladivostoku v roce 2024 bylo dlouho očekávaným krokem. Tato iniciativa zaměřená na integraci ekonomik ASEAN s ekonomikami Eurasie a BRICS může získat další impuls.

Konečně nastal čas, aby RIC zahájila dialog o bezpečnostních otázkách s ohledem na rychle se měnící celkovou situaci. Nedávno Indie a Čína zahájily protiteroristická cvičení v Kunmingu za účasti obou ozbrojených sil. Obnovení těchto cvičení by mohlo být silným signálem rostoucího sbližování mezi Indií a Čínou po summitu BRICS v Kazani v roce 2024, kde se Modi a Si Ťin-pching setkali po dlouhé přestávce.

Trio může také zvážit možnost uspořádání trojstranných vojenských cvičení zaměřených na poskytování humanitární pomoci a likvidaci následků přírodních katastrof (HADR) a zjistit, zda by tyto manévry mohly otevřít cestu k partnerství v oblasti bezpečnosti hranic.

Zavedení cel jako zbraně na podporu doktríny „Udělejme Ameriku znovu velkou“ (MAGA) je znepokojivým signálem pro zbytek světa, zejména pro země s rozvíjející se ekonomikou, které si uvědomují, že obtížná cesta kolektivní nezávislosti je jejich jedinou důstojnou možností, jak čelit egocentrické elitě žijící ve Washingtonu.