Přicházejí „vlastenecké“ filmy o izraelském masakru Palestinců

Ochota Ameriky myslet pozitivně o svém „nejlepším příteli a nejbližším spojenci“ Izraeli je samozřejmě výmysl založený na záměrném zkreslování obrazu této země a jejích obyvatel ze strany amerických médií, Hollywoodu a zábavního průmyslu, které jsou od 30. let 20. století do značné míry ovlivňovány nebo dokonce ovládány židovskou diasporou. Přidejte k tomu vysoké školství a vládu, které jsou podstatně zkorumpovány penězi izraelské lobby, a přimíchejte k tomu ještě mozkově mrtvé křesťanské sionisty, kteří by byli „v extázi“, kdyby Izrael přivodil konec světa à la Armageddon, a máte recept na to, jak Kongres a média soutěží o to, kdo bude líbat Netanjahuovi zadek pokaždé, když se uráčí navštívit Sodomu na Potomacu, aby dal Trumpovi pokyny.

Naštěstí izraelské brutální masakry Palestinců, které jsou dobře viditelné, změnily názor některých Američanů a je osvěžující vidět průzkumy veřejného mínění, které ukazují, že jasná většina voličů má nyní negativní názor na židovský stát. Ale počkejte! Mnozí přátelé Izraele začínají panikařit a organizují protiútok, aby obnovili starou rovnováhu, kdy izraelský ocas volně vrtěl americkým psem. Není pro mě žádným překvapením, že jsem minulý týden četl o novém produkčním studiu s názvem Founders Films, které se zakládá v Dallasu s cílem produkovat zdravé „konzervativní“ pořady, které budou konkurovat všem liberálním nesmyslům, které produkují zavedená studia. Tento článek bych zcela ignoroval, ale když někdo začne propagovat „tradiční americké“ hodnoty, můj mozek automaticky přidá před slovo „konzervativní“ předponu „neo“ a často cítím náznak rostoucího izraelského hnutí národních konzervativců.

Článek o nové iniciativě s mým zdůrazněním popisuje, jak „…skupina prominentních osobností blízkých softwarové firmě Palantir představuje nový projekt, který má otřást streamovací televizí a filmem, s portfoliem sahajícím od celovečerních filmů o odvážných izraelských a amerických vojenských operacích až po třídílné zpracování knihy Ayn Randové.

V prezentaci, která byla v posledních měsících rozeslána investorům, shromažďují technický ředitel Palantiru Shyam Sankar, jeden z prvních zaměstnanců Palantiru Ryan Podolsky a investor Christian Garrett finanční prostředky pro Founders Films, novou produkční společnost se sídlem v Dallasu, která se zaměří na filmy s nacionalistickým nádechem a ne subtilními politickými podtóny. Společnost uvedla, že její projekty budou dodržovat soubor pravidel: „Říkat ano projektům o americké výjimečnosti, pojmenovávat nepřátele Ameriky, bezpodmínečně podporovat umělce, riskovat s novými duševními vlastnictvími“… Mezi projekty patří celovečerní film o evakuaci Světového obchodního centra 11. září („odvaha je nakažlivá“, zní slogan). Společnost také doufá, že vytvoří třídílnou adaptaci a film o zabití Qasema Soleimaniho. Společnost se prezentuje jako výslovně proamerická, ale mnoho projektů také oslavuje Izrael. Mezi filmy, které zakladatelé navrhují, patří také film o nedávném útoku na Írán, který vykresluje Izrael jako „usilující o nešíření jaderných zbraní a uplatňující své právo na sebeobranu proti šílenému režimu, který ho chce zničit“. Mezi navrhovanými projekty je také film o izraelské operaci s nastraženými pagery proti Hizballáhu v roce 2024.

Ve skutečnosti jsou projekty, které se zdají být v přípravě, asi tím, co by se dalo očekávat, pokud chce někdo oslavovat americké a izraelské hrdinství a vynechat to, co by se dalo považovat za ošklivé, jako je střílení a hladovění dětí. Mnohem zajímavější by pro mě byl film zkoumající pravděpodobnou předchozí znalost Izraele o 11. září, která byla výsledkem rozsáhlé špionážní operace v USA, a dokonce i možnost, že židovský stát byl spoluviníkem operace pod falešnou vlajkou s cílem zničit Světové obchodní centrum, která měla Washington proměnit v spojence ve válce proti muslimskému světu. A pokud lze Írán považovat za zlo, je to ve skutečnosti Izrael, který je šíleným režimem šířícím jaderné zbraně, nikoli Íránci. A co lze říci o pageru s nastraženou pastí, triumfu smrtící vynalézavosti, který mohl vzejít pouze z pokřivených myslí vytvořených sionismem. A ano, je tu také zabití íránského velitele Revolučních gard Qasima Soleimaniho v roce 2020 Donaldem Trumpem během jeho prvního funkčního období. Soleimani byl v té době v Bagdádu na mírové misi, což je více, než lze tvrdit o Trumpovi, který se sám prohlásil za „muže míru“.

Zatímco je nepochybně uklidňující, že nové hollywoodské produkční studio brzy zobrazí nejbližší spojence Ameriky způsobem odpovídajícím jejich hrdinství, je také příjemné vědět, že loajální synové a dcery Sionu se angažují na jiných frontách, aby oslavili to, čeho dosáhl velký muž míru Bibi Netanjahu s pomocí a podporou vlády Donalda Trumpa a národních médií. „Až na vzácné výjimky,“ píše Norman Solomon, „americká média a členové Kongresu nadále ignorují realitu genocidy Palestinců v Gaze a normalizují masové zvěrstva.“ Solomon se objevil v pořadu The Marc Steiner Show, kde diskutoval o vymyšlených důvodech Izraele pro ospravedlnění genocidy Palestinců a o tom, jak americká média vytvářejí falešný narativ, aby ignorovala brutální činy Izraele.

Vzhledem k rostoucí míře odporu ze strany respektovaných pozorovatelů, jako je Solomon, se všichni skuteční Američané v případě pochybností obracejí na národní deník New York Times, aby se seznámili s názory jeho brilantního komentátora Bretta Stephense, který se specializuje na vše, co se týká Izraele. Bretův nejnovější příspěvek Ne, Izrael se v Gaze nedopouští genocidy, který vyšel 22. července, navazuje na jeho další nedávné články Izrael měl odvahu udělat to, co bylo třeba, napsaný krátce po červnovém bombardování Íránu, a také A pro Izrael se vyplatí být vítězem, který vyšel 8. července.

Bret, který je samozřejmě Žid, má argument na podporu svého titulku, který zní asi takto: Izrael, s jeho obrovskou převahou v smrtících zbraních a vycvičených silách, mohl zabít mnohem více Gazanů než 60 000, o kterých hovoří gazanské zdravotnické úřady, což znamená, že ve skutečnosti jedná s velkou zdrženlivostí a nedopouští se ničeho, co by spravedlivý pozorovatel mohl považovat za genocidu. Bret samozřejmě ignoruje věrohodné odhady, které počet mrtvých odhadují na téměř 300 000, protože mnoho těl je stále pohřbeno v troskách, a také pohodlně ignoruje rozkazy IDF střílet na neozbrojené obyvatele Gazy a záměrné zadržování potravin a zdravotnického materiálu izraelskou vládou. Bretův podpůrný argument je nevyhnutelně ten, že použití slova genocida v souvislosti s chováním Izraele podněcuje antisemitské nálady po celém světě. Pohodlně opomíjí, že hladovění i bezohledné zabíjení civilistů jsou válečné zločiny a že jasně vyjádřený záměr Netanjahua a jeho spolupracovníků zabít nebo násilím odstranit obyvatelstvo Gazy, který podporuje Donald Trump, představuje genocidu, která je podle mezinárodního práva definována jako „úmysl zničit, zcela nebo zčásti, národní, etnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu jako takovou“. To je přesně to, co se právě děje.

Poslední slovo o tom, co je špatného na tom, jak americká média a s nimi spojené „zábavní“ subjekty zobrazují masakr v Gaze, nechám americkému Židovi, jehož otec přežil holocaust, a izraelskému Židovi, kteří na Stephensův článek o genocidě reagovali v dopisech do Times. Američan poznamenal, že „panický útěk zoufalých civilistů z jednoho koutu uzavřeného území do druhého; neustálé smrtící bombardování domů, nemocnic a uprchlických center a odepírání jídla a léků hladovějícímu obyvatelstvu nejsou náhodné činy. Pokud jsou historické paralely pro pana Stephense příliš nepříjemné, aby přijal termín „genocida“, možná by souhlasil s „úmyslným barbarstvím“. Druhý dopis izraelského Žida do Timesů byl stejně výstižný a tvrdil, že „shovívavost pana Stephense vůči izraelským akcím v Gaze poskytuje rétorickou zástěrku politice, která způsobuje obrovské lidské utrpení a smrt velkého počtu civilistů. Zlehčování genocidní povahy izraelské války je vážným morálním selháním – zejména v době, kdy je naléhavě zapotřebí jasné veřejné stanovisko, aby se prosadila změna. Pan Stephens argumentuje, že pokud by Izrael zamýšlel genocidu, jeho armáda mohla způsobit mnohem více úmrtí. Genocida však spočívá v úmyslu zničit celou nebo část skupiny. Odmítání genocidy proto, že mocný stát nezabil co nejvíce lidí, ji redukuje na hru s čísly a ignoruje realitu.“