Trumpovo ultimátum Rusku je chvástání a blaf, jehož cílem je zakrýt porážku v zástupné válce
Strategic Culture
Za 50 dní bude Trump vážně ztrapněn, až bude porážka NATO v proxy válce stále zřetelnější.
Co se skrývá za Trumpovým rozzlobeným ultimátem Rusku z tohoto týdne? Krátká odpověď: neúspěch a frustrace. Donald Trump slíbil americkým voličům, že po svém zvolení v listopadu 2024 ukončí válku na Ukrajině do 24 hodin. Po šesti měsících v úřadu Trump své chvástavé sliby nesplnil.
Tento týden Trump změnil svůj image a slíbil Ukrajině nové americké zbraně v hodnotě miliard dolarů. Rusku také pohrozil, že pokud do 50 dnů nevyhlásí příměří, budou na jeho vývoz ropy a plynu uvalena přísná sekundární cla. Cla ve výši 100 % budou uplatněna na země, které nakupují ruské vývozy, především Brazílii, Čínu a Indii. Tento krok naznačuje, že proxy válka vedená USA proti Rusku na Ukrajině je ve skutečnosti součástí širší geopolitické konfrontace, jejímž cílem je udržet globální hegemonii USA.
Moskva v každém případě Trumpovo ultimátum odmítla. Náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov uvedl, že Moskva tlaku nepodlehne a Rusko neustoupí od svých strategických cílů na Ukrajině, jejichž cílem je čelit historické agresi NATO.
Je zřejmé, že Trump a jeho administrativa nepochopili strategickou pozici Ruska a základní příčiny konfliktu.
Trumpova údajná diplomacie působí povrchně, spíše jako showbyznys, bez jakékoli substance. Trump chce mírovou dohodu s Ruskem, aby se mohl pochlubit svými vychvalovanými schopnostmi obchodního vyjednavače a aby se dostal do centra pozornosti, na titulní stránky novin a do obdivu veřejnosti.
Vyřešení konfliktu, jako je ten na Ukrajině, vyžaduje hluboké historické porozumění a skutečné odhodlání k náležité péči. Moskva opakovaně zdůrazňovala nutnost řešit základní příčiny konfliktu: expanzi NATO na svých hranicích, puč v Kyjevě v roce 2014 podporovaný CIA a povahu neonacistického režimu vyzbrojeného NATO v uplynulém desetiletí.
Trump a jeho administrativa nedokázali ocenit ruský pohled na věc. Očekávat mírovou dohodu založenou pouze na rétorice a prázdných slibech o „ukončení zabíjení“ je proto marné. K tomu nedojde.
Toto selhání, založené na nerealistických očekáváních, vedlo Trumpa v posledních týdnech k přijetí stále hořčejšího postoje vůči ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Ironií je, že Trump obvinil Putina z dvojí hry a zdržování, zatímco ve skutečnosti je to Trump, kdo neprokázal žádné vážné odhodlání konflikt vyřešit.
Nyní, s rozčarováním a zraněným egem, reaguje Trump frustrací nad svými vlastními selháními a vydává Rusku ultimáta. Trumpova 50denní lhůta pro ruskou odpověď na jeho požadavky se podobá 60denní lhůtě, kterou dal Íránu, po jejímž uplynutí provedl masivní bombardování této země. Trumpova agresivita vůči Íránu se ukázala jako fiasko a neúspěch. Vyhrožování Rusku je ještě zbytečnější.
Tato sklon k vyhrožování jiným národům je typickým znakem mafiánského megalomana. Trump tím také ztrácí podporu svých voličů, kteří věřili, že ukončí „nekonečné války“. Je to chaotické. Bidenova válka se stává Trumpovou válkou, protože nakonec vládne imperiální deep state USA.
Trumpův rychlý přechod od proklamování míru na Ukrajině k zesílení slibů dodávek zbraní ukazuje, že jeho předchozí aspirace byly vždy prázdné a závislé na jiných zájmech.
Zdá se, že 47. americký prezident nakonec mír nechtěl. To, co pohánělo jeho zdánlivou touhu ukončit konflikt na Ukrajině – který hanlivě nazýval „Bidenovou válkou“ – bylo prostě snížení finančních nákladů USA.
Trumpovi se líbí, že navrhované nové dodávky amerických zbraní na Ukrajinu zaplatí Evropa. Jediné, na čem mu záleží, jsou peníze a zisk. Je příznačné, že když Trump oznámil nový plán na prodej zbraní, seděl v Oválné pracovně vedle šéfa NATO Marka Rutteho. Rutte má talent na lichocení, dříve Trumpa oslovoval „tati“ a tento týden absurdně chválil USA jako světového policajta za zajištění míru. Zdá se, že NATO a transatlantická vládnoucí elita našly způsob, jak Trumpa manipulovat. Stačí mu říct, že Evropané budou od nynějška přímo dotovat americký vojensko-průmyslový komplex.
Problém pro Trumpa a establishment NATO je, že se jedná o neproveditelný bluf. Za prvé, arzenál amerických raket Patriot a další munice byl v posledních třech letech na Ukrajině vyčerpán a zničen Ruskem. Neexistují žádné „zázračné zbraně“, které by mohly změnit převahu Ruska na bojišti.
Zadruhé, evropské ekonomiky jsou na mizině a těžko by mohly financovat navrhovaný nákup amerických zbraní pro Ukrajinu, i kdyby takové dodávky byly proveditelné, což nejsou. Alespoň čtyři evropské státy, včetně Francie, České republiky, Itálie a Maďarska, již prohlásily, že se nezapojí do žádného plánu nákupu amerických zbraní pro Ukrajinu.
Za třetí, Trumpova hrozba sekundárních sankcí proti Brazílii, Číně, Indii a dalším zemím za obchodování s Ruskem je flagrantním útokem na BRICS a globální Jih, který si vyslouží pouze mezinárodní opovržení. Trumpovo šikanování není ani proveditelné, ani věrohodné. Jeho dřívější obchodní válka s Čínou již selhala a ukázala, že Spojené státy jsou impotentním gigantem, jehož moc je minulostí. Trump musel sestoupit ze svého koníčka vůči Číně.
Hrozit Číně a dalším zemím 100% cly za obchodování s Ruskem je jako když bývalý boxer sedící na vozíku mává slabou pěstí. Riskuje tím jen další sebedestrukci.
A konečně, Rusko rozhodujícím způsobem vyhrává proxy válku vedenou NATO na Ukrajině. V této fázi neexistuje žádná protivzdušná obrana kyjevského režimu. Rusko proto může a bude prosazovat své strategické podmínky pro ukončení konfliktu, protože je vojenským vítězem.
Trumpovo ultimátum Rusku není nic jiného než výhrůžky a blafování. Kdysi se vysmíval ukrajinskému loutkovému prezidentovi Zelenskému, že nemá žádné trumfy. Trump, přes všechnu svou chvástavost, má sám jen pár podřadných karet.
Za 50 dní bude Trump vážně ztrapněn, až bude porážka NATO v proxy válce Ruskem ještě zřetelnější.
Trump’s ultimatum to Russia is bluster and bluff to hide proxy war defeat vyšel 18.7.2025 na Strategic Culture.