Jak všechny cesty vedou do Londýna

V roce 1776 vyhlásily americké kolonie nezávislost na Velké Británii a následně získaly svobodu v americké válce za nezávislost a válce z roku 1812. Ale díky lákavým nabídkám britských bank, soukromých britských „amerických národních bank“ a soukromého Federálního rezervního systému z roku 1913 byla Amerika tajně znovu pohlcena do poddanství a podrobení Británii. Amerika vyhrála bitvy, ale prohrála válku, což se však v žádné z přijatých vysokoškolských učebnic dějepisu nedozvíte.

Výjimkou jsou dvě knihy historika Carrolla Quigleyho Tragedy and Hope: A History of the World in Our Time (1966) a The Anglo-American Establishment (1981), bez nichž bychom neměli žádné záznamy o finančním a politickém podrobení USA 33 členům tajného spolku založeného v Londýně kolem roku 1890 Cecilem Rhodesem. Tato klika byla známá jako Milnerova skupina ovládaná rodinou Cecilů a sestávala z mnoha britských elitních rodin (Rothschildové, Viscountové, Baronové, Balfourové, Astorové atd.). Toto tajné společenství spolu s nadacemi založenými spolupracujícími americkými „lupičskými barony“ Rockefellery, Carnegiem, Morganem, Vanderbilty, Gouldem, Astorem atd. kontrolovalo osnovy a obsah amerických dějin na středních a vysokých školách. Noví doktoři historie museli v rámci svého vzdělávání odjet do Londýna (Rhodesovo stipendium). Jak napsal George Orwell ve svém klasickém sci-fi románu o totalitě s názvem „1984“, „ti, kdo ovládají minulost, ovládají budoucnost“. Hlavním nástrojem propagandy je akademická historie spolu s náboženstvím. Quigleyho knihy byly marginalizovány, a tak americká veřejnost zůstala v nevědomosti bez jakékoli stopy.

Bankéřská necivilní válka

V roce 1865 britské banky vyprovokovaly občanskou válku a financovaly obě strany, aby sklidily zisky, které stály 500 000 amerických životů. Británie se pokusila rozdělit USA na dva vazalské státy prostřednictvím americké občanské války.

Londýnský Karl Marx napsal dopisy prezidentu Abrahamu Lincolnovi v naději, že ho radikalizuje a přiměje k třídní revoluci. Marx a Friedrich Engels si během občanské války vyměnili korespondenci s Lincolnem a důstojníkem komunistické armády Unie (viz Andrew Zimmerman, 2016). V knize Howarda Jonese (1992) Britové považovali prot otrokářský postoj Unie za pokrytecký pokus vyvolat otrocké povstání, aby zachránili válku pro Sever. Otroctví jako příčina války bylo tedy britským vynálezem, který měl Unii vykreslit jako morálně nadřazenou stranu ve válce. Proč ale oddaní marxisté a socialisté podporovali Lincolna, který byl financován severními průmyslníky a byl jejich zastáncem, pokud snad marxismus nebyl jen zástěrkou pro zájmy londýnských bankéřů? Všichni jsme se učili, že občanská válka byla vedena kvůli otroctví, ale Abe Lincoln, jeho žena, mnoho generálů armády Unie a pozemkových vlastníků také vlastnili otroky. Lincoln napsal: „Mým prvořadým cílem je zachránit Unii, ne zachránit nebo zničit otroctví.“

Příkladem moderní britské propagandy prosazující chybný historický revizionismus, že občanská válka byla vedena proti otroctví, je kniha londýnské historičky Amandy Foremanové A World on Fire: Britain’s Crucial Role in the American Civil War (Svět v plamenech: Klíčová role Británie v americké občanské válce) z roku 2010. Foremanova kniha je jakousi „ženskou“ verzí epického románu a hollywoodského propagandistického filmu „Jih proti Severu“ od Margaret Mitchellové, který udržoval představu otroctví jako spravedlivého důvodu války. Nicméně, neznámý historický román napsaný během občanské války jižanem Johnem B. Jonesem, , nebyl nikdy zfilmován Hollywoodem a vyprávěl příběh o odtržení.

Rozděl a panuj

Hlavní strategií Londýna bylo „rozděl a panuj“, která pokračuje dodnes na domácí půdě v podobě demokratické a republikánské strany a globálně v konfliktech na Blízkém východě (Izrael versus takzvaní islámští teroristé). Proto otcové zakladatelé varovali před politickými frakcemi, protože vytvářejí falešnou ideologickou dialektiku dobrých a zlých, která udržuje lidi v otroctví tím, že je navzájem poštve proti sobě.

Londýnské katalyzované světové války

Londýnští bankéři podnítili první světovou válku, aby zabránili Německu uzavřít spojenectví s Ruskem proti jakékoli koalici, která by mohla ohrozit tehdejší Britské impérium. V roce 1948 politicky vytvořili Izrael, aby zachovali dominanci (hegemonii) londýnských bank nad ropnými státy a světovými obchodními cestami. Ruská revoluce, první a druhá světová válka byly falešně prezentovány jako ideologické války proti nedemokratické monarchii, kapitalismu, komunismu a nacismu. Suezský průplav byl postaven Francouzi v roce 1869 a v roce 1875 rodina Rothschildů poskytla Británii 4 miliony liber na jeho koupi. Teprve americký prezident Eisenhower zabránil Izraeli, Francii a Británii v převzetí Suezského průplavu v roce 1956.

Londýnské banky a zednáři přidělili rakouskému Adolfu Hitlerovi manipulátora Friedricha Eckarta, aby ho připravil na roli budoucího německého kancléře, který povede válku proti Rusku (viz Guido Preparata, Conjuring Hitler: How Britain and America Made the Third Reich and Destroyed Europe, 2023). Často se říká, že všechny světové války jsou válkami bankéřů. Je však třeba ujasnit, že se jedná o války vyvolané londýnskou bankou. Po úpadku britského koloniálního impéria po druhé světové válce již Británie nebyla vojenskou velmocí, ale pokračovala v tajném rozkladu USA na finanční kolonii s loutkovými prezidenty a zákonodárci, jaké známe dnes, o čemž americká veřejnost nemá téměř žádné povědomí, hlavně kvůli kontrole masových médií a vzdělávání.

Jacksonova éra a hnutí proti zednářům

S výjimkou 80 let, kdy prezident Andrew Jackson svrhl britské bankéře zrušením charty Druhé národní banky, byla Amerika fakticky ovládána malým tajným společenstvím bankéřů v suverénním městě Londýně. Právě v Jacksonově éře nabralo na síle protimasonické hnutí (1827–1840) jako „organizace lidu proti tajnému společenství... zednářské říše“ (tj. Britského impéria), které opět uniklo historickým knihám – viz Charles McCarthy, The Anti-Masonic Party, 1903.

Všechny atentáty na prezidenty byly usnadněny Londýnem

Ačkoli si všichni prezidenti od roku 1913 byli dobře vědomi spojení s Londýnem, ti prezidenti, kteří se bránili tajné vládě Londýna, byli zavražděni (Lincoln, Garfield, McKinley, JFK spolu s RFK a JFK Jr.) nebo se stali terčem pokusu o atentát (Reagan, Trump). Kongresman z Minnesoty Charles Lindbergh vedl boj proti soukromému systému americké Federální rezervní banky se sídlem v Londýně, ale v roce 1932 byl jeho jednoletý syn a manželka uneseni a jeho syn zavražděn přistěhovalcem. Kopie Lindbergovy knihy „“ byly spáleny federálními agenty spolu s obsahem jeho domácí kanceláře.

Americká marxistická sociologie mocenských elit opomíjela Londýn

Trockistický marxistický americký sociolog C. Wright Mills napsal v roce 1965 knihu „The Power Elite“ (Mocenská elita). V roce 1967 sociolog William Domhoff napsal knihu „Who Rules America“ (Kdo vládne Americe). Oba použili marxistickou analýzu sociálních tříd, která tvrdila, že Ameriku ovládá kapitalistické korporátní vlastnictví, a opomíjeli jakékoli zohlednění londýnských bankéřů. Marxismus byl propagandou placenou britskými průmyslníky v Londýně v polovině 19. století. Marxismus byl britskými bankéři použit k podnícení ruské revoluce, gulagů a ukrajinského genocidního hladomoru za účelem snížení počtu obyvatel (viz Richard Pope, How the British Invented Communism and Blamed It on the Israelis, 2024). Bývalý komunista a nyní předstíraný konzervativec James Burnham, jehož rodiče emigrovali z Británie do USA, napsal v roce 1941, že za „sebevraždu“ Ameriky může korporátní manažerská třída, a ne „vražda“ londýnskými bankami.

„Deep State“ je tajemný obětní beránek

Během svého prvního funkčního období byl Trump obklopen tajemným „Deep State“, který nebyl ani tak hluboký, ani složený z byrokratů, jako spíše z malé britské tajné společnosti. Od 30. let 20. století komunisté s dvojím izraelským občanstvím (ne obyčejní Izraelci) jako tajní pěšáci infiltrovali americké ministerstvo zahraničí. Whitaker Chambers zběhl z komunistické strany a odhalil tuto infiltraci pomocí svých mikrofilmových špionážních důkazů „pumpkin patch“, které vedly k protikomunistickému mccarthismu (Whitaker Chambers, Witness, 1952). Infiltrace však pokračovala a dosáhla tak absurdních rozměrů, že celý Kongres USA je v současné době řízen londýnským systémem úplatkářství prostřednictvím svého zástupce, .

COVID vyvolal podezření o tom, kdo vládne americké politice

Proto se tak dlouho považovalo za samozřejmé, že americké instituce odrážejí realitu, aniž by si lidé uvědomovali, že hlavní americké instituce jsou ve skutečnosti ovládány Londýnem. To trvalo až do roku 2020, kdy krize COVID začala vzbuzovat u Američanů podezření, že masové spektákly (např. 11. září, zbraně hromadného ničení, COVID atd.), filmy (Jih proti Severu), romány (J. D. Salinger, Kdo chytá v žitě) a dokonce i domácí politika (např. očkování a teorie o bakteriích, chemoterapie, fluorid, genetika potravin atd.) jsou zlovolné. I když očkování proti COVIDu bylo záměrně neúplné, ale smrtící selhání, nebylo zveřejněno, že Světová zdravotnická organizace byla řízena jejími londýnskými bankovními partnery.

Američtí evangelikální křesťané se „znovu narodili” v Londýně

Velká část Američanů (70 milionů), hlavně evangelikální křesťané, spolkla londýnskou válečnou propagandu o válkách na Ukrajině, v Palestině a Gaze, protože byli mentálně naprogramováni svými vlastními vůdci a zkreslenými písmy, aby považovali Izraelce za „Boží vyvolený morální lid”. Toho bylo částečně dosaženo prostřednictvím infiltrátorů do evangelikalismu (John Hagey, Tim Keller a eschatolog, který v roce 1974 spolupracoval na ). Inspirovali se londýnským překladatelem Bible Johnem Darbym a jeho Plymouth Brethren a Massachusetts Pilgrims, kteří chytře nahradili historické křesťanství dispensacionalismem a sionismem (viz Sean Durbin, 2018).

Alex Krainer o londýnské spojitosti

Americká veřejnost opět nemá ponětí o roli londýnských bank a tajného spolku britských zednářů. Jak řekl bývalý prezident Richard Nixon: „Američané nevěří ničemu, dokud to neuvidí v televizi“. Možnou výjimkou jsou v současné době alternativní média, jako je Alex Krainer, obchodník s komoditami v Monaku, který dříve studoval v USA, a jeho online videa a stránka Substack (https://alexkrainer.substack.com). V poslední době pomáhá Krainerovi šířit informace o londýnské spojitosti mezi více Američany mimo jiné i bývalá podplukovnice americké armády a libertariánka Karen Kwiatkowski. Krainerova kniha Grand Deception (2018) popisuje, jak bylo rusko-americké přátelství vymazáno z historie.

Vymazaná americko-ruská aliance

Krainer vysvětluje, jak Amerika vymazala ze své historie svou historickou alianci s Ruskem. V roce 1809 navázaly Rusko a USA přátelské vztahy založené na vzájemných zájmech, aby se nestaly rukojmími Britského impéria. Americký velvyslanec v Rusku John Quincy Adams se setkal s ruským carem Alexandrem I. celkem 33krát. Když Británie, Francie a koloniální Osmanská říše v letech 1853–1856 napadly Rusko v krymské válce, USA Rusko podpořily, ale nezasáhly (Krym je poloostrov v Černém moři na jihu Ukrajiny). Zní to povědomě? V roce 1863 vyslalo Rusko svou imperiální námořní flotilu na šest měsíců do New Yorku a San Francisca s povolením bojovat po boku amerického námořnictva pod velením prezidenta Lincolna proti britskému a francouzskému námořnictvu během občanské války. Důvodem bylo pouze to, že Británie, Francie a Vatikán financovaly Konfederaci, nikoli proto, že podporovaly otroctví na Jihu. Pro Rusy šlo o otázku rovnováhy sil, ne nutně o otázku otroctví nebo odtržení. Rusko se připojilo k Lincolnovi v boji proti moci londýnských bankéřů, kteří prosadili přijetí represivního zákona o národním bankovnictví USA. Lincolnovým vrahem byl John Wilkes Boothe, najatý mezinárodními bankéři, ale i tento důkaz byl opět vymazán z veřejných záznamů. Historik Carroll Quigley uvedl, že cílem Británie bylo:

„nic menšího než vytvoření světového systému finanční kontroly v soukromých rukou, který by ovládal politický systém každé země... feudálním způsobem prostřednictvím centrálních bank světa jednajícího ve vzájemné shodě, na základě tajných dohod, ... schůzek a konferencí“ (strana 20).

Lincoln porušil zákony o zneužívání zatčení, odmítl propustit uvězněné novináře, kteří se stavěli proti válce, v rozporu s nařízením Nejvyššího soudu, a vedl „totální válku“ plnou znásilňování, plenění a ničení i proti civilistům na Jihu ve své zbytečné snaze „zachránit unii“ (viz Thomas DiLorenzo, The Real Lincoln: His Unnecessary War, 2003). Lincoln nechtěl upadnout do otroctví britských bankéřů, kteří se stavěli proti jeho vydání „greenbacků“ na financování války namísto závislosti na zahraničních bankovních půjčkách. Ale za jakou cenu bylo dosaženo falešného osvobození od otroctví nebo britských bank? Bývalí otroci byli do ekonomiky integrováni až o 100 let později, většinou prostřednictvím profesionálního sportu řízeného miliardářskými „vlastníky“, což dokazuje, že válka nebyla o otroctví. Občanská válka proměnila federální vládu z republiky v skrytou oligarchii zahraničních bankéřů, která byla veřejnosti prodána jako „demokracie“, stejně jako vražda Caesara nahradila Římskou republiku daňovým impériem závislým na neustálých válkách, aby vojáci dostali po odchodu do důchodu zemědělskou půdu (viz Jim O’Reilly, Capitalism as Oligarchy: 5,000 years of Diversion and Suppression, 2015).

Londýnští bankéři podnítili ruskou revoluci a komunismus, stejně jako první a druhou světovou válku, aby zabránili Rusku sjednotit se ekonomicky s Německem nebo USA proti Britskému impériu. To vyvrcholilo nechvalně známými falešnými obviněními prezidentské kandidátky Hillary Clintonové „Rusko, Rusko, Rusko“ z ruské interference do voleb ve spolupráci s jejím rivalem Donaldem Trumpem před prezidentskými volbami v roce 2016. To vrazilo klín mezi Rusko a USA, aby se Trump mohl očernit. Clintonové opozici prováděla společnost Fusion GPS, která práci zadala Christopheru Steeleovi, bývalému britskému zpravodajskému důstojníkovi.

Stejně jako všechny bankéřské rodiny v západní historii, od sadducejských směnárníků a Herodových výběrčích daní ve starověkém Jeruzalémě až po Medicejské v 15. století v Itálii, i peněžní oligarchové se drží mimo pozornost a jako svou falešnou fasádu využívají dobře placené kněze, papeže, rabíny, teology bojující proti kacířství, zástupce, nevědomé žoldnéřské armády, historiky, vědce a mediální osobnosti. Všechny cesty však vedou do Londýna.

To vyvolává otázku: je pravděpodobným důvodem, proč nemohou být zveřejněny nahrávky Jeffreye Epsteina, to, že jsou nějak spojeny s londýnskými bankami? Epsteinovou partnerkou byla britská prominentka Ghislaine Maxwellová, jejíž otec, Robert Maxwell, byl naturalizovaný Brit a údajný trojitý agent Mossadu.